Článek
/Od našeho spolupracovníka v Moskvě/
Má manželka si dělá legraci, jak je podezřelé, že ukrajinské drony vybuchují na místech našich životních událostí. Jako by to bylo varování shůry.
Koncem letošního července a poté i začátkem srpna ukrajinské drony narazily do mrakodrapu v prominentní čtvrti Moscow City. V sousedním věžáku jsme měli svatbu.
V polovině srpna poté vybuchl ukrajinský dron pár stovek metrů od naší porodnice. Sotva byla přímým cílem explozivního bezpilotního prostředku – když už, tak snad nedaleká přehrada, ale to na klidu stejně moc nepřidá.
„Na tu občasnou střelbu a výbuchy jsem si už zvykla,“ říká během rozhovoru pro Seznam Zprávy Marina žijící na periferii města Odincovo, okolo kterého se ukrajinské drony již několikrát snažily proniknout do Moskvy. „Mnohem víc mi vadí, že si ty drony k nám lítají jako k sobě domů. Letí přes celé Rusko a skončí buď u nás, v Odincovském okresu, nebo dokonce v Moskvě. Nedávno dron letěl ve dne, lidi si ho natáčeli a explodoval až přímo v Moskvě,“ říká rozhořčeně.
Čtyřicetiletá Marina o válce na Ukrajině hovoří velmi neochotně. „Přeji si, aby to co nejdříve skončilo,“ odpovídá neurčitě, když dojde řeč na Ukrajinu. „Jediné, čeho se bojím, aby příště nějaký dron u nás nedopadl na frekventované místo. Zatím vlastně nedošlo k žádným obětem na životě. Snad to tak i zůstane,“ dodává Marina.
Analýza
Ještě loni šlo o výjimečné případy doprovázené nejistotou, zda je Kyjev dokáže zopakovat. Poslední týdny však ukázaly, že Ukrajina je schopna znovu a znovu útočit hluboko v Rusku. Dronové útoky posouvají frontu o stovky kilometrů.
První útok ukrajinských dronů Moskva zaznamenala v noci zkraje letošního května. Bezmála týden před mimořádně sledovanými oslavami konce druhé světové války na Rudém náměstí, kterých se účastní Vladimir Putin, se dva bezpilotní prostředky pokusily zasáhnout Kreml. K explozím v rozmezí zhruba 15 minut došlo přímo nad kupolí Senátního paláce, kde tradičně vlaje standarta ruského prezidenta.
Následující útok se odehrál koncem stejného měsíce. Podle ruského ministerstva obrany na Moskvu mělo zaútočit osm dronů. Pět z nich bylo zlikvidováno ještě před ruskou metropolí, zbylé tři doletěly a poškodily obytné budovy na jihozápadě Moskvy.
Letní série vzdušných útoků pokračovala 4. července, kdy se opět podle tvrzení ruského armádního resortu ukrajinské drony pokusily proniknout do Moskvy. Kvůli vzdušné hrozbě moskevské letiště Vnukovo omezilo odlety a přílety civilních letadel.
Nejblíž k zásahu citlivé infrastruktury měl útok dronů 24. července. Jeden ze dvou strojů dopadl méně než půl kilometru od hlavní budovy ruského ministerstva obrany. Jeden ze zakladatelů investigativního serveru Bellingcat Christo Grozev poukázal na to, že dron explodoval na ulici, kde se nachází centrála kybernetických útoků ruské vojenské rozvědky.
Záběr zachycující útok kamikadze dronem v Moskvě v noci na pátek 18. srpna.
Na přelomu července a srpna došlo hned ke dvěma útokům na moskevský New York, prestižní mrakodrapovou čtvrť Moscow City. Jde o výkladní skříň moderního Ruska. Kromě některých státních orgánů včetně moskevské vlády zde působí ruská státní banka VTB či těžební gigant Norilskij Nikel. Před ruskou agresí proti Ukrajině zde byla i ruská pobočka IBM, nadnárodní alkoholové společnosti Diageo či biofarmaceutické firmy Pfizer, a mnohých dalších. Ve středu se rozkládá obří obchodní centrum s luxusním zbožím.
Dále se ukrajinský dron objevil v Moskvě minulý pátek. Podle starosty Sergeje Sobjanina byl zaměřen pomocí prostředků elektronického boje a explodoval na západě ruské metropole. Jeho úlomky dopadly na Karamyševské nábřeží nedaleko nemocničního komplexu.
Zatím naposledy se ukrajinský dron objevil v Moskvě dnes v ranních hodinách. Ruské ministerstvo obrany raportovalo, že proti bezpilotnímu prostředku byla použita protivzdušná obrana. Jeho trosky dopadly na výstaviště sousedící s Moscow City a na střeše pavilonu zanechaly znatelně velkou bílou šmouhu.
Kontext
Výbuch byl podle ruských představitelů slyšet přes celou obchodní čtvrť.
Mnohem častěji dochází k dronovým útokům a ještě pravidelněji k dělostřeleckému ostřelování ruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.
Těm nejhorším čelí Bělgorodská oblast, která přiléhá k ukrajinské Charkovské a Luhanské oblasti a je mimo jiné významnou logistickou křižovatkou pro ruskou armádu bojující na Ukrajině. Podle ruského opozičního webu Novaja gazeta Jevropa k červnu letošního roku mělo následkem přeshraničních útoků přijít o život nejméně 52 civilistů a dalších 242 bylo zraněno.
Přesto civilní oběti, natož útoky ukrajinských dronů na Rusko nejsou pro Rusy závažné téma. Svědčí o tom alespoň průzkumy veřejného mínění nezávislé sociologické agentury Levada Center.
Pouze pro pět procent Rusů bylo přeshraniční ostřelování Ruska nejvýznamnějším tématem uplynulého měsíce. Nejvyšší hodnoty, 12 procent, dosáhl zájem o ostřelování ruského území letos v květnu, kdy došlo ke zmiňovanému útoku na Kreml a rovněž k útokům protikremelských ruských sil na Bělgorodskou oblast.
Nelze však tvrdit, že Rusové o útocích nevědí. Ruská propaganda o napadeních, a to jak drony, tak i dělostřelectvem, aktivně informuje. Přičemž podobným stylem, jak informovala o ostřelování separatistických celků na východě Ukrajiny před loňským vypuknutím ruské agrese.
Rusko je stylizováno do role oběti, která trpí „ukrajinským terorismem“. Jiný výklad se v oficiálních mediích nepředpokládá.
Odhady ruských ztrát na Ukrajině
Dvacet tisíc mrtvých a dalších 80 tisíc zraněných nebo zajatých. To jsou podle nových amerických odhadů ruské ztráty ve válce na Ukrajině, ovšem jen za prvních pět měsíců tohoto roku. Informace zveřejnil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Slabý zájem o útoky na ruské území spíš pramení z jejich nízké četnosti, v případě dronových ataků na Moskvu nízké ničivosti, a také velikosti Ruska. Obyvatelé takového sibiřského Tomsku sotva mohou sdílet obavy a strach obyvatel Bělgorodu, Moskvy, natož Krymu. Emoce u nich mohou vyvolat maximálně ukrajinské útoky na Krymský most.
„Útoky ukrajinských dronů nedosahují stanovených cílů, kvůli kterým míří na Moskvu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Alexej Leonkov, vojenský expert a redaktor ruského časopisu Arsenal Otěčestva. „Cílem není zastrašit Moskvany, ale vyvolat pochybnosti o ruské vládě a ministerstvu obrany, o jejich schopnosti zajistit obranu ruské metropole. Že ruská vláda a armádní resort jsou na tom špatně. Útoky na Moskvu ve skutečnosti nejsou nic víc než mediální událost v rámci informační války, která je vedena proti Rusku. Z vojenského hlediska situaci v zóně zvláštní vojenské operace nijak neovlivňují,“ podotýká expert.
Leonkov říká, že podle informací ruského ministerstva obrany bylo už sestřeleno několik tisíc dronů. „Ukrajina nemá letectvo (které by mohlo ohrozit ruské území), proto se snaží tímto způsobem zasáhnout vojenské, ale převážně civilní cíle. Účelem je, aby takové útoky měly co největší ohlas,“ vysvětluje ruský vojenský expert.
Sám proto tyto útoky považuje za terorismus.
„Drony využívají nízkou letovou hladinu, prakticky letí těsně nad lesy, kterými je Brjanská či Smolenská oblast poseta. To ztěžuje možnost zaměření bezpilotních prostředků. Protivzdušná obrana je vidí, když se přiblíží na maximálně krátkou vzdálenost od Moskvy. Přesto se drony daří likvidovat. Dál od Moskvy raketami a blíž k ruské metropoli (nebo v ní samotné) prostředky elektronického boje,“ popisuje Leonkov způsob, jak se ukrajinské drony dostávají do ruského hlavního města.
Podle jeho slov není vyloučeno, že počet dronových útoků na Moskvu bude postupně vzrůstat.
