Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Celá řada členů palestinského teroristického hnutí Hamás sídlí v Turecku už od roku 2011 a jeho vedení se v zemi čas od času setkávalo. Nyní by se tam šéfové organizace měli přemístit natrvalo, a to poté, co je o to požádal Katar.
O přesunu jako první informovala izraelská stanice Kan, jejíž zprávu potvrdilo hned několik arabských diplomatů.
Americké varování na sebe nenechalo dlouho čekat. „Nemyslíme si, že by vůdci zákeřné teroristické organizace měli žít pohodlně kdekoli, a to rozhodně zahrnuje… velké město jednoho z našich klíčových spojenců a partnerů,“ řekl novinářům mluvčí resortu Matthew Miller.
Katar měl k rozhodnutí dojít krátce poté, co oznámil, že přerušuje své snahy zprostředkovat jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Rozhovory totiž – navzdory opakovaným schůzkám – dosud k ničemu nevedly.
Hamás bojuje za nezávislost, míní Erdogan
Turecko zprávy o přesunu hlavní kanceláře Hamásu na své území odmítlo, připustilo nicméně, že se vůdci Hamásu na jeho území pravidelně setkávají.
Politolog Gökhan Bacik z Univerzity Palackého v Olomouci připomněl, že režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se na Hamás dívá jinak než Západ.
„Turecko ho nevnímá jako teroristickou organizaci. Pro tamní administrativu je to organizace bojující za nezávislost. Klíčové je, zda se to (přesun vůdců Hamásu do Turecka) stane s, nebo bez amerického souhlasu. Pokud to Turecko udělá navzdory americkým výhradám, budou dopady větší,“ nastínil Bacik pro Seznam Zprávy.
Jeho slova dokládá i dubnová schůzka, kdy Erdogan tehdejšího vůdce Hamásu Ismáíla Haníju přivítal v Istanbulu. A když o pár měsíců později přišel Haníja o život při atentátu v Teheránu (je připisován Izraeli, který se k němu ale nepřihlásil), Erdogan mluvil o barbarství. Později se sešel s Haníjovými syny, aby jim kondoloval.
Přemístění vůdců Hamásu do Turecka.
Server Middle East Eye, který se odvolává na několik svých dobře informovaných zdrojů, v přesunu vidí i možnou izraelskou snahu přimět současnou americkou administrativu k tomu, aby zvýšila tlak na Hamás a připravila tak půdu pro Donalda Trumpa, jenž by po svém lednovém nástupu zaujal ještě agresivnější postoj vůči palestinskému hnutí.
Den po výše zmíněném varování Turecku uvalilo americké ministerstvo financí sankce na několik představitelů Hamásu, kteří v členské zemi NATO žijí a dosud je nic neomezovalo.
Mezi sankcionovanými je například Ghází Hammad, který dříve působil jako mluvčí hnutí a staral se o jeho propagandu, nebo Saláma Marí, který se v Turecku stará o financování Hamásu v Gaze.
Do Turecka tento týden odcestoval šéf izraelské tajné služby Šin bet Ronen Bar. Hlavním tématem jednání s jeho protějškem Ibrahimem Kalinem mělo být turecké převzetí katarské role zprostředkovatele jednání mezi Izraelem a Hamásem. Přijetí špiček Hamásu se ale nejspíš také nevyhnuli.
Turecké roli mediátora ovšem krom jiného brání i špatné osobní vztahy mezi Erdoganem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. V září Erdogan Netanjahua ve svém projevu na Valném shromáždění OSN přirovnal k Adolfu Hitlerovi.
Škodlivé, až katastrofální následky
Pokud se přesun vedení Hamásu do Turecka potvrdí, nabízí se otázka, co to pro Ankaru coby člena Severoatlantické aliance bude znamenat. „NATO už není jednotným politickým konceptem. Jsou v něm státy, jejichž názory se v různých otázkách liší. Myslím, že se už ustálila kultura udržování dialogu i se členy s odlišným názorem. Ale samozřejmě, pokud se Hamás v Turecku usadí navzdory výhradám Západu, prohloubí to spor Turecka a Západu,“ řekl analytik Bacik.
„Musím zdůraznit, jak škodlivé – ba přímo katastrofální – by pro vztahy Turecka s Blízkým východem a USA a také pro vnitřní tureckou politiku bylo, kdyby se Ankara stala základnou Hamásu,“ napsal na síti X Soner Cagaptay, expert na Turecko z Washingtonského institutu.
Navzdory občasnému napětí Ankara a Jeruzalém v řadě oblastí spolupracují a zásah izraelských tajných služeb proti představitelům Hamásu by byl z diplomatického hlediska problematičtější než v nepřátelském Íránu.
„Pokud by se třetí stát (včetně Izraele) pokusil zaútočit na představitele Hamásu na tureckém území, mělo by to dopad na destabilizaci regionu. Na druhou stranu bych však připomněl, že turecká rozvědka zatkla několik lidí, kteří ‚pracují pro izraelskou rozvědku,“ podotkl politolog Bacik.
Případný atentát – jako v případě Ismáíla Haníji v Íránu – by každopádně přinesl vážné napětí v turecko-izraelských vztazích.
