Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na první zahraniční cestu mířili američtí prezidenti v posledních desetiletích k nejbližším sousedům.
Do Kanady a Mexika zavítali na začátku svých mandátů Ronald Reagan, George W. Bush, Bill Clinton i Barack Obama. Návštěvou Evropy pak začal naposledy Jimmy Carter v roce 1977.
Ne tak Donald Trump, který zahájil své první prezidentství cestou do Saúdské Arábie. A nyní si hodlá návštěvu Blízkého východu zopakovat.
„Naposledy jsem jel do Saúdské Arábie. Dali 450 miliard dolarů. Tentokrát jsem řekl, že pojedu, pokud vloží bilion dolarů do amerických společností. To znamená, že nakoupí za čtyři roky za bilion dolarů. Souhlasili s tím, takže tam pojedu,“ citoval prezidenta server Axios.
Investice v hodnotě bilionu dolarů jsou pravděpodobně poněkud nadhodnocené - saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, známý také pod zkratkou MBS, skutečně v lednu masivní investice slíbil, mluvil ale „jen“ o 600 miliardách.
Trumpovi arabští partneři
Záměr navštívit opět Saúdskou Arábii prozradil Bílý dům už 6. března, od té doby nicméně plánování cesty pokročilo. Zvažovaný termín 28. dubna nakonec Američané zavrhli, první zahraniční cesta se tak pravděpodobně uskuteční v půlce května.
V pondělí Trump potvrdil, že kromě Rijádu navštíví i Spojené arabské emiráty a Katar. „Výsledkem těchto dvou nebo tří dnů bude obrovské množství pracovních míst,“ slíbil Trump bez dalších detailů.
Zdroje z jeho administrativy pak prozradily, že Izrael mezi vybranými destinacemi figurovat nebude.
Fakt, že si šéf Bílého domu jako první návštěvu zvolil právě země Perského zálivu, svědčí o důležitosti a blízkosti vzájemného partnerství. Nedá se nicméně očekávat, že by saúdskoarabský vládce změnil názor na normalizaci vztahů s Izraelem, což je jeden z velkých Trumpových plánů.
Saúdové dali opakovaně najevo, že podmínkou mírové smlouvy s Izraelem je vytyčení jasné cesty vedoucí ke vzniku samostatného Palestinského státu. A to nyní izraelská vláda odmítá.
Jednat by se naopak mohlo o Ukrajině - Saúdové se angažují jako zprostředkovatelé rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem, během ruské války se jim podařilo domluvit už výměny zajatců.
Abrahámovské dohody
- Bilaterální dohody o normalizaci vzájemných vztahů podepsal Izrael spolu s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty v září 2020. Obě arabské země uznaly Izrael a navázaly s ním diplomatické vztahy.
- O měsíc později oznámil Súdán, že se k Abrahámovským dohodám rovněž přidá, k ratifikaci ale dosud nedošlo kvůli občanské válce, která v zemi zuří. USA za to vyškrtly Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus a poskytly mu půjčku ve výši 1,2 miliardy dolarů.
- V prosinci 2020 podepsal Izrael obdobnou dohodu s Marokem. USA odměnily Maroko uznáním jeho suverenity nad Západní Saharou.
Vyhánění Palestinců Abú Dhabí nevadí
Zajímavý je i výběr dvou dalších zemí, tedy Spojených arabských emirátů a Kataru.
Pro první jmenovanou platí, podobně jako pro saúdskoarabské království, předpoklad, že v ní lze úspěšně hledat potenciální investory. Emiráťané se navíc nebrání čím dál bližšímu spojenectví s Izraelem. Přestože bylo jen od ukončení příměří v Gaze zabito dalších tisíc lidí, z Abú Dhabí žádná kritika na adresu Izraele nepřichází.
Když v únoru hrozil Trump Egyptu a Jordánsku, že jim odebere finanční pomoc, pokud nepřijmou vysídlené Gazany, setkal se s jednoznačným odmítnutím. „Peníze potřebují zejména Jordánci. Nejsou bohatí na ropu, stejně jako Egypt… v případě možného odříznutí (od peněz) by se pravděpodobně nejprve obrátili na Saúdskou Arábii a Emiráty,“ citovala ABC News Daniela Dreznera, experta na zahraniční politiku z Tuftsovy univerzity.
Drezner doplnil, že Trumpův plán by pro Jordánsko byl horší než to, kdyby přišlo ročně o 1,5 miliardy dolarů, které od USA dostává.
Důvody, proč arabské státy odmítají přijmout vysídlené obyvatele Gazy, popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy i Hugh Lovatt, expert z think tanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy.
Spojené arabské emiráty ale mají jako jediná arabská země v regionu pochopení pro Trumpův plán na rekonstrukci Pásma Gazy. Vytvoření „gazanské riviéry“, v níž by ovšem nebyli žádní Gazané, už řada expertů (ale i generální tajemník OSN) označila za etnickou čistku. SAE sice oficiálně vyhnání Palestinců z Gazy odmítají, vlivný emirátský velvyslanec při OSN Júsuf Utajba však prohlásil, že k Trumpovu plánu „není alternativa“.
Trumpův plán pro Gazu
S čím počítá plán amerického prezidenta pro Gazu, jaké byly světové reakce a proč by návrh mohl být porušením mezinárodního práva, shrnul na Seznam Zprávách blízkovýchodní specialista Milan Rokos.
Když pak Egypt přišel s alternativním návrhem, který jednomyslně podpořila i Liga arabských států, SAE proti němu u Trumpových lidí lobbovaly. Američtí a egyptští představitelé to řekli serveru Middle East Eye. Výše zmíněný Utajba měl Trumpově administrativě doporučovat, ať vyvine tlak na Egypt, aby přijal Palestince vyhnané z Gazy.
Emirátům údajně vadilo, že egyptský plán neřeší odchod členů Hamásu z Gazy, ani jeho případný podíl na moci. Vládci v Abú Dhabí přitom Hamás vnímají jako odbočku Muslimského bratrstva, proti němuž dlouhodobě bojují.
Společné vojenské cvičení v Řecku
O americkém a izraelském partnerství se SAE i Katarem svědčí i Iniochos 2025, společné vojenské cvičení v Řecku. Letos se ho zúčastní jak Izrael, tak oba arabské státy - Katar do něj vyšle své stíhačky F-15, Spojené arabské emiráty pak stroje Mirage 2000/9.
Katar hrál roli při vyjednávání o propuštění izraelských rukojmích Hamásu, protože má na teroristické hnutí úzké vazby. Právě z Dauhá přicházely s posvěcením vlády Benjamina Netanjahua v posledních letech peníze Hamásu, které mu umožnily se vyzbrojovat. V Kataru také sídlili vůdci Hamásu - když se Izrael rozhodl zabít šéfa hnutí Ismáíla Haníju, počkal si až na jeho návštěvu Íránu.
V Izraeli nyní soud řeší tzv. Katargate, jež otřásá Netanjahuovou vládou. Premiérův poradce Jonatan Urich a bývalý mluvčí Eli Feldstein jsou v podezření, že za peníze lobbovali právě pro Katar a snažili se vyzdvihovat katarskou pomoc při dohodě o propuštění rukojmích na úkor dalšího ze zprostředkovatelů, Egypta. Oba muže vyšetřuje kontrarozvědka Šin bet a izraelská opozice je přesvědčena, že právě kvůli této aféře musel skončit šéf Šin bet Ronen Bar.
O Trumpově programu v Kataru se zatím nic neví, válka v Gaze a budoucnost tohoto území jsou ale jedním z očekávaných témat. Katařané na rozdíl od SAE vyhnání Palestinců nepodporují. Po zveřejnění Trumpova plánu na gazanskou riviéru vyšly v tamních denících komentáře, které možné etnické čistky ostře odsoudily.
Dalším tématem může být i možnost amerického úderu proti Íránu. Trump režimu ajatolláhů opakovaně vyhrožoval, že pokud se nevzdá svého jaderného programu, může přijít i vojenské řešení konfliktu. Zpravodaj izraelského serveru i24 tento týden informoval, že Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt měly Teheránu sdělit, že Američanům nedovolí používat letecké základny na jejich území k útokům na Írán. Zákaz se má týkat i tankování letadel a průzkumných letů nad Íránem.
