Hlavní obsah

První výnosy ze zmrazených ruských aktiv zamíří do Kyjeva příští týden

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Peníze ze zmrazených ruských aktiv dostane Kyjev příští týden, oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Tuto transakci nebude možné zablokovat, některé státy však měly výhrady.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První peníze z výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě by měly zamířit na Ukrajinu již příští týden, uvedl v pondělí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Zároveň řekl, že existuje legální způsob, jak zabránit tomu, aby jedna z unijních zemí platby pro Kyjev blokovala. Konkrétní návrh Borrell předloží ministrům zahraničí zemí EU, kteří budou v pondělí jednat v Lucemburku. Proti těmto platbám je Maďarsko, ovšem podle analýzy právníků z Rady EU je Budapešť nemůže zastavit, protože už se předtím zdržela hlasování.

„Máme řešení, jak použít výnosy ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny, bude to dnes předloženo k jednání,“ řekl přes zahájením zasedání ministrů zahraničí Borrell. „Existuje legální procedura, jak se vyhnout jakékoli blokaci,“ dodal.

Členské státy potvrdily už na konci května shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev, který se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. K nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF) má být použito 90 procent výnosů, zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a využito při rekonstrukci Ukrajiny.

Platby prostřednictvím EPF ale blokovalo Maďarsko. Právní služba Rady EU nicméně uvedla, že Budapešť nemůže platby zastavit, protože už se dříve zdržela hlasování. Navíc jde jen o další rozhodnutí v řadě, jež hovoří o způsobu využití těchto financí, pro hlasování proto není potřeba jednomyslnost. Jak mnohé země rovněž zdůrazňovaly, nejde o peníze unijních daňových poplatníků, ale Ruska.

Ke způsobu využití peněz měly výhrady i další země, například Francie prosazovala, aby se vojenský materiál nakupovat pouze v Evropě, Češi naopak prosazovali nákupy i v dalších zemích světa. Kypr a Řecko zase nechtěly nakupovat v Turecku. Nakonec se belgickému předsednictví podařilo najít kompromisní řešení.

Doporučované