Článek
Průměrná teplota na Zemi v pátek 17. listopadu vzrostla o více než dva stupně Celsia oproti předindustriální úrovni. Informovala o tom v pondělí zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Samantha Burgess na sociální síti X. Nárůst teploty tak překonal magickou hranici určenou Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Překročení může mít podle vědců vážné důsledky pro celou planetu a jednotlivé ekosystémy.
Podle dat teplota v daný den stoupla o 2,06 stupně Celsia. Stalo se tak vůbec poprvé v historii, kdy byla hranice dvou stupňů překonána, informovala CNN. Burgess v příspěvku také oznámila, že šlo o nejteplejší 17. listopad v historii měření. Průměrná teplota se pohybovala 1,17 stupně nad historickým normálem období od roku 1991 do roku 2020.
„Jeden takový den neznamená, že došlo k porušení Pařížské dohody,“ řekla Burgess CNN. Znamená to však podle ní, že svět nedává dostatečný důraz na přijatá opatření, která mají růst teplot omezit. „V příštích měsících a letech můžeme očekávat více takových dnů,“ dodala.
Provisional ERA5 global temperature for 17th November from @CopernicusECMWF was 1.17°C above 1991-2020 - the warmest on record.
— Dr Sam Burgess 🌍🌡🛰 (@OceanTerra) November 19, 2023
Our best estimate is that this was the first day when global temperature was more than 2°C above 1850-1900 (or pre-industrial) levels, at 2.06°C. pic.twitter.com/jXF8oRZeip
O stavu klimatických opatření hovořila i pondělní zpráva OSN. Podle níž by stávající opatření udržela oteplení země pod hranicí tří stupňů Celsia. Vědci odhadují, že pokud státy do roku 2030 přijmou nová opatření, oteplení se sníží na 2,5 stupně. Číslo by v optimistických scénářích mohlo klesnout dokonce až na dva stupně. Aby se signatářům Pařížské klimatické dohody podařilo dosáhnout stanovených cílů, museli by snížit své emise ke konci tohoto desetiletí o 42 %.
Podle služby Copernicus došlo v tomto roce ke zvýšení průměrné teploty o více než 1,5 stupně Celsia už během 127 dnů. Jedná se prozatím o 40 procent dnů z celého roku.