Průlom v kruté africké válce, u které nikdo neví, kolik už zahubila lidí

Etiopie se už téměř dva roky zmítá v občanské válce, při které zahynuly tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy. Letos v březnu federální vláda vyhlásila jednostranné humanitární příměří a boje začaly ustávat. Příměří vydrželo ale jen do srpna, kdy se boje rozhořely znovu.

Naději pro ukončení jednoho z nejvyhrocenějších sporů současnosti nyní přináší nová dohoda o ukončení bojů, kterou ve středu uzavřela Etiopská vláda s Tigrajskou lidově osvobozeneckou armádou (TPLF). Zástupci obou stran se v Jihoafrické republice, kde od minulého týdne probíhala mírová jednání, dohodli na „spořádaném, plynulém a koordinovaném odzbrojení“.

Slíbili také obnovení veřejného pořádku a služeb i „neomezený přístup k humanitární pomoci“, uvedl vyslanec AU a bývalý nigerijský prezident Olesegun Obasanjo. Agentura Reuters označila dohodu za zásadní diplomatický průlom.

Deklarované ukončení bojů představuje ale jen první krok k opravdovému míru, upozornila agentura AP. Obě strany teď čeká řada výzev, včetně toho přimět všechny další aktéry konfliktu, aby složili zbraně nebo se stáhli.

Mírových rozhovorů se totiž neúčastnili zástupci sousední Eritreje. Autoritářský režim, který je zde u moci, dlouhodobě považuje tigrajské úřady za hrozbu a na dohodu zatím oficiálně nereagoval. Podle analytiků citovaných deníkem The Guardian tak tedy není jasné, zda ji budou eritrejské síly respektovat.

Proti Tigrajcům bojovali i vojáci Amharska, etiopského státu sousedícího s Tigrajem. Ani jejich zástupci se jednání o příměří neúčastnili, a nelze proto očekávat, že se budou řídit jakýmkoliv výsledkem vyjednávacího procesu, řekl AP Tuodrose Tirfe, předseda americké zájmové skupiny Amhara Association of America hájící práva Amharů.

„Je teď na nás na všech, abychom tuto dohodu dodrželi,“ uvedl hlavní vyjednávač etiopské vlády Redwan Hussein. Hlavní vyjednávač protistrany Getačeu Reda se podle agentury AP vyjádřil podobně a poznamenal, že v zájmu dosažení dohody bylo třeba učinit „bolestivé ústupky“.

„V Jižní Africe dnes podepsaná dohoda je monumentální pro pokrok Etiopie na cestě k reformám, na kterou jsme se před čtyřmi a půl lety vydali,“ napsal na Twitteru etiopský premiér Abiy Ahmed. Zároveň vyjádřil vděčnost Africké unii a jejím zástupcům za zprostředkování rozhovorů i vděčnost etiopským ozbrojeným silám.

Ujednání ocenilo rovněž OSN. „Je to velmi vítaný první krok, který doufejme přinese útěchu milionům etiopským civilistů, kteří během tohoto konfliktu opravdu trpěli,“ uvedl mluvčí OSN Stéphan Dujarric, podle kterého generální tajemník OSN António Guterres příměří vítá.

Dohodu mezi znepřátelenými stranami přivítaly i Spojené státy, americké ministerstvo zahraničí ji označilo za významný krok na cestě k míru. USA budou nadále podporovat Afrikou iniciovaný mírový proces v Etiopii, slíbila mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová.

Země po vyčerpávajícím konfliktu čelí humanitární a zdravotnické krizi. OSN tento měsíc uvedla, že válka si vybírá „naprosto neskutečné“ oběti na civilním obyvatelstvu, zatímco Guterres mluvil o „ničivém dopadu konfliktu na civilní obyvatelstvo v již tak zoufalé humanitární situaci“.

Další zásadní otázkou nově uzavřeného příměří tak je, jak brzy se může pomoc vrátit do Tigraje, jejíž komunikace a dopravní spojení jsou od začátku konfliktu z velké části přerušeny. Z jedné strany je Eritrea, která spolupracuje s režimem Abiy Ahmeda, z jihu Etiopie. Úzkou hranici se Súdánem, přes který docházelo k zásobování Tigraje, v roce 2020 obsadily amharské milice FANO.

Tigraj je tak bez elektřiny, internetu, telekomunikací, paliva nebo bankovních služeb. Velkou potíž tvoří i dodávky jídla, které Etiopie na několik týdnů pozastavila. TPLF vinila Addis Abebu, že „chce stát vyhladovět“.

Podle předsedy Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který je sám původem z Tigraje, se jedná ze strany etiopské vlády o jednu z používaných zbraní.

Podle OSN potřebovalo v říjnu určitou formu potravinové pomoci 5,4 milionů lidí, tedy tři čtvrtiny tigrajské populace. „Na světě neexistuje žádná jiná situace, kde by bylo šest milionů lidí drženo v obležení dva roky,“ dodal k situaci v Tigraji generální ředitel WHO Ghebreyesus.

Zdravotníci na místě hlásí, že kvůli nedostatku i zcela základních léků a zdravotnických potřeb, zbytečně umírají pacienti. „Neexistují žádné služby pro nemocné tuberkulózou, HIV, cukrovkou, vysokým tlakem a další – nemoci, které jsou jinde léčitelné, znamenají teď v Tigraji rozsudek smrti,“ vysvětluje Ghebreyesus.

Ve válce v druhé nejlidnatější africké zemi se rovněž všechny strany dopustily vážných zločinů. Společná zpráva Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva a etiopské komise lidských práv uvedla minulý rok mezi nimi například znásilnění, kriminalitu, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny. Míra způsobených škod je podle Husseina obrovská.

Skutečný počet obětí konfliktu není známý. Podle deníku The Guardian by se ovšem mohl blížit hodnotám, které by ho řadily mezi ty nejhorší na světě. Spolehlivé údaje z místa chybí, protože nezávislí novináři do země nemají přístup a přítomnost mezinárodních humanitárních pracovníků je omezená.

Podle některých odhadů mohly v důsledku bojů a blokády humanitární pomoci zemřít statisíce lidí. Jiní odhadují počet obětí na desítky tisíc, včetně vojáků.

Konflikt začal v listopadu 2020, kdy premiér a držitel Nobelovy ceny míru Abiy Ahmed poslal do severního regionu vojáky, aby odstavil od moci tamní vládnoucí Tigrajskou lidovou osvobozeneckou frontu (TPLF). Útok zdůvodnil údajnými útoky na tamní vojenskou základnu. Abiy Ahmed tehdy sliboval rychlé vítězství, ale situace na bojišti se postupně úplně zvrátila.

Etiopská vláda obviňuje TPLF, která až do nástupu Abiyho k moci v roce 2018 hrála vedoucí roli ve vládnoucí koalici v zemi, ze snahy obnovit tigrajskou nadvládu nad celou zemí. Tigrajští představitelé obviňují Abiyho z represivní vlády a diskriminace. Obě strany vzájemná tvrzení odmítají.