Průjmová bakterie děsí vědce. Odolá všem druhům testovaných antibiotik

Proti pěti procentům infekcí bakterií Shigella v USA nezabírají žádná ze standardních antibiotik. Nedávno vydané varování Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je znepokojivé zejména kvůli tomu, že pokud se bude problém s antibiotickou rezistencí prohlubovat, nebudou podobné případy ojedinělé, uvádí deník New York Times (NYT).

První případ rezistentní Shigelly evidovali američtí lékaři v roce 2016. Dosud už byl výskyt zaznamenán v 29 amerických státech a reálně je podle CDC pravděpodobně ještě rozšířenější. Oněch pět procent rezistentních případů Shigelly podle CDC nezpůsobuje jediný odolný kmen bakterie, ale hned několik, což podle jednoho ze zdravotních úředníků naznačuje, že se odolnost vůči lékům objevila u různých druhů bakterie a na různých místech USA i světa.

Bakterie vyvolává průjmové onemocnění, které ve většině případů nepřeroste ve vážnější zdravotní ohrožení. Podle dat CDC se ročně v USA eviduje asi 450 tisíc případů nákazy touto bakterií, přičemž hospitalizaci si vyžádá 6400 z nich. Vážné potíže bakterie může způsobovat, když vyvolá silný zánět střev. Ten může vyvolat i krvácivý průjem.

Proti bakterii se v USA běžně používá pět druhů antibiotik. Podle NYT není vzácností, když nezabere jeden nebo dva druhy, ale odolnost bakterie na všech pět druhů je „novinkou“.

Vědci nyní budou hledat jiná již existující antibiotika, která by proti bakterii teoreticky mohla pomoct, ale zatím je proti ní nikdo netestoval. To ale nějakou dobu potrvá, a nyní je tak CDC v situaci, kdy proti zhruba pěti procentům nákaz bakterií Shigella nemá žádný lék.

Spíš než to ale zdravotníky vzhledem k tomu, že nákaza bývá fatální vzácně, děsí výhled do budoucna – to, co se děje s rezistentními kmeny Shigelly, se totiž může dít s mnoha dalšími bakteriálními infekcemi.

Varování CDC se tak snaží upozornit na rostoucí problém antibiotické rezistence způsobené nadměrným používáním antibiotik jak u lidí, tak v zemědělství.

Na nemoci, které šly dřív snadno léčit antibiotiky, kvůli rezistenci umírají lidé po celém světě už roky. Odborníci zabývající se tímto problémem označují antibiotickou, nebo v širším pojetí antimikrobiální rezistenci (AMR) za jednu z největších výzev lidstva.

Podle jednoho z prvních odhadů svého druhu, který se pokusil vyčíslit celosvětový počet obětí AMR, jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí. Studie vydaná na začátku loňského roku v časopise Lancet uvádí, že kvůli rezistenci umřelo v roce 2019 nejméně 1,2 milionu lidí. Takzvaných „spojených“ úmrtí, při nichž rezistence hrála nějakou roli, analýza za stejné období odhaduje dokonce téměř pět milionů.

Pokud se přístup k antibiotikům nezmění, bude to mnohem horší. Podle těch nejčernějších odhadů může kvůli infekcím v roce 2050 zemřít 10 milionů lidí jen v Evropě. Tedy víc, než kolik nyní zemře na rakovinu.

V Česku už nyní kvůli rezistenci umírá asi 500 až 600 lidí ročně, tedy zhruba stejně jako při autonehodách. Většinou jde o úmrtí na takzvané nemocniční bakterie. Největší škody ale antibiotická rezistence páchá v rozvojovém světě, kde nejsou dostupná novější antibiotika.

Kromě regulace používání antibiotik se proti rezistenci samozřejmě dá bojovat i vývojem nových léků. Ten ale postupuje příliš pomalu, je drahý a pro firmy finančně nezajímavý.

„Když vymyslíte úplně nové antibiotikum, tak se toto de facto ‚zamkne do trezoru‘ a bude předepisováno jen tam, kde opravdu nepomůže žádné starší. Navíc, na rozdíl od léků například na cholesterol, jsou antibiotika většinou jen na pár dní. Takže vyvinout nové antibiotikum stojí obrovské peníze, ale ten trh je velmi malý,“ shrnul část problému pro Seznam Zprávy v loňském rozhovoru lékař a klinický farmakolog Jan Strojil.