Článek
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se tento týden posunulo zase o stupínek výš. Poté, co v průběhu týdne umožnily Filipíny Američanům větší přístup na své vojenské základny, a tím rozšířily jejich možnosti sledovat aktivity Pekingu v Jihočínském moři a v okolí Tchaj-wanu, byl nad americkým územím zpozorován špionážní balon.
Představitelé Pentagonu jsou přesvědčeni, že objekt, který byl naposledy spatřen nad státem Montana, v němž se nachází jaderná základna Malmstrom, patří právě Číňanům. Armáda se jej ovšem prozatím rozhodla nesestřelit, aby jeho případné trosky padající k zemi nezranily civilisty.
Čínské ministerstvo zahraničí již uvedlo, že balon, jejž USA označily za špionážní, je pouhým meteorologickým zařízením, které vítr vychýlil z kurzu.
Americký šéf diplomacie Antony Blinken se i přes to ale rozhodl posunout svou návštěvu Číny, která se měla uskutečnit tento víkend.
Jak špionážní balon funguje?
Obecný princip stroje spočívá v tom, že špionážní zařízení (může jím být například kamera) je zavěšené pod balonem, který se vznáší nad určitou oblastí. Moderní balony sice mají určitou kontrolu nad svým směrem, pomáhají jim ovšem i větrné proudy. Zařízení k nim připevněné pak může zahrnovat také radar a může být napájeno sluneční energií.
Balony obvykle operují ve výšce 24 tisíc až 37 tisíc metrů, tedy dostatečně vysoko nad oblastí, kde létá komerční letecká doprava. Dopravní letadla totiž téměř nikdy nelétají výše než k hranici 12 tisíc metrů.
„Případy takovéto aktivity balonů byly pozorovány již dříve v průběhu několika posledních let. Jakmile byl balon odhalen, vláda okamžitě jednala, aby zabránila shromažďování citlivých informací,“ stojí v prohlášení amerického ministerstva obrany.
Tentokrát se ale balon nad USA zřejmě pohybuje déle než v předchozích případech.
Co se týče historie špionážních balonů, datovány jsou až k francouzským revolučním válkám z přelomu 18. a 19. století. V 60. letech 19. století pak byly využívány i během americké občanské války a nechyběly ani během studené války mezi USA a Sovětským svazem.
V posledních letech USA myšlenku balonů oživily, používaly je ale převážně jen na svém území. „V cizím vzdušném prostoru je třeba žádat o povolení,“ vysvětlil pro The Guardian John Blaxland, profesor mezinárodní bezpečnosti a zpravodajských studií na Australské národní univerzitě. Bez povolení pak nelze očekávat kladné přijetí z druhé strany.
Podle vojenských odborníků oslovených britským listem se v nadcházejících letech bude používání špionážních balonů pravděpodobně rozšiřovat.
Proč právě špionážní balon?
Balony jsou jednou z nejstarších forem umožňujících sledování. S nástupem moderních satelitních technologií však na určitou dobu poněkud vyšly z módy a samozřejmostí se stali právě jejich vesmírní nástupci. S postupem času a novými vynálezy, které cílí právě na satelity, se však zájem o balony opět probouzí.
I když balony nenabízí luxus dlouhodobého sledování, který poskytují satelity, dokážou nad danou oblastí strávit více času, protože se pohybují pomaleji. Mohou také skenovat větší území z menší výšky a oproti jiným zařízením pro vzdušný dohled je lze provozovat bez personálu.
Další výhodou je fakt, že jejich vypuštění i provoz je značně levnější než v případě satelitů. K vyslání družice do vesmíru je totiž zapotřebí nosná raketa, což je zařízení, které obvykle stojí stovky milionů dolarů.
Více o čínsko-amerických vztazích
Před zahájením summitu G20 se konečně osobně setkali Joe Biden a Si Ťin-pching. V sázce bylo mnoho, ani tak si od jednání na pozadí nebezpečně vyostřených čínsko-amerických vztahů nikdo mnoho nesliboval.
Joe Biden řekl v předvečer setkání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, že si země musí ujasnit, kde mají „červené linie“. Americký prezident míří na setkání posílený úspěchem demokratů ve volbách do Kongresu.
Blake Herzinger, odborník na obrannou politiku v indo-pacifickém regionu z American Enterprise Institute, pro web CNN dále uvedl, že navzdory nízké rychlosti balonů není vždy snadné je odhalit. „Mají velmi nízkou signaturu a nízké až nulové emise, takže je těžké je zachytit tradičními technologiemi situačního povědomí nebo sledování.“
Jak se balonu zbavit?
Zbavit se špionážního balonu není vždy jednoduché, jak již bylo zmíněno výše. Spojené státy se kvůli nebezpečí pro civilisty, které možné trosky přístroje představují, nakonec rozhodly k eliminaci zatím nepřistoupit.
Zaměstnanec ministerstva obrany ovšem uvedl, že vláda připravila stíhačky pro případ, že by Bílý dům rozhodl o opaku.
„Věci se daly do pohybu pro případ, že by bylo rozhodnuto o jeho sestřelení. Chtěli jsme se ujistit, že s civilními úřady koordinujeme vyprázdnění vzdušného prostoru kolem potenciální oblasti, ale i po přijetí ochranných opatření bylo podle našich vojenských velitelů riziko nedostatečně sníženo, takže jsme sestřel neuskutečnili,“ pronesl na čtvrteční tiskové konferenci nejmenovaný vysoký úředník Pentagonu.
Sestřelování balonů konvenčními zbraněmi je však podle analytičky Brynn Tannehillové ošemetná záležitost, jelikož moderní raketové systémy k tomu nejsou určeny.
„Moderní zbraňové systémy jsou navrženy tak, aby věci, které se nepohybují, ignorovaly,“ napsala odbornice na twitteru s tím, že na mysli má například mraky, ale právě i balony.
Let's talk about the Chinese spy balloon that's somewhere over the Northern Continental US now. There's a lot of speculation by folks (see Fox and Friends) who have zero experience with this. So, let your friendly neighborhood defense analyst have a crack at it. 1/n https://t.co/uFV6HMPBYO
— Brynn Tannehill (@BrynnTannehill) February 3, 2023
Teoretickou možností by pak mohla být střela vyvíjená v rámci projektu CHAMP. Jejím cílem je vyřadit z provozu nebo poškodit elektronické systémy určitého objektu, aniž by způsobila jakékoliv jeho fyzické poškození. K tomu má využívat elektromagnetického impulsu.
„Tato technologie představuje novou éru v moderním vedení války,“ sdělil v roce 2012, kdy střela podstoupila úspěšný test, Keith Coleman, vedoucí programu CHAMP společnosti Boeing Phantom Works. „V blízké budoucnosti může být použita k vyřazení elektronických a datových systémů nepřítele z provozu ještě před příletem prvních vojáků nebo letadel.“
Mnoho dalších podrobností o využití střely (či jejích nástupců) v reálném životě však k dnešnímu dni známo není.
O co Číně jde?
Balon se již během svého „pobytu“ nad územím USA pohyboval nad některými citlivými místy. V Montaně, kde byl naposledy spatřen, se nachází například jaderná základna, a objekt tak mohl mít za cíl shromáždit o ní detaily.
Podle Pentagonu však balon neposkytne o mnoho víc informací, než kolik jich Čína může získat pomocí satelitů.
Asijské zbrojení
Rozsáhlejší závody ve zbrojení Asie nikdy nezažila. Tři hlavní jaderné mocnosti a jedna rozvíjející se, mezinárodní vyvrhelové, největší ekonomiky a dekádami prověřené aliance bojují o převahu v nejspornějších oblastech světa.
Profesor Blaxland se nicméně domnívá, že je nepravděpodobné, aby Číňané neočekávali, že budou chyceni při činu, jelikož je dobře známo, že americký vzdušný prostor je poctivě kontrolovaný. Cílem tak mohlo být spíše ztrapnění Spojených států, se kterými země dlouhá léta hraje přetahovanou. Nebo upozornění Američanům, že Čína drží krok.
„Čínské bezpečnostní agentury jsou mistry v napodobování. Jsou velmi, velmi dobré ve zjišťování, jaká technologie existuje, a pak se ji snaží replikovat,“ cituje The Guardian Blaxlanda. Podle něj se Čína snaží USA ukázat, že vše, co oni umí, umí Číňani lépe, a špionážní balon nad Montanou je jen špičkou ledovce.
Balon by tak mohl být jen novým podrážděním čínsko-amerických vztahů a jeho zpravodajská hodnota je ve srovnání s ostatními prvky, které má čínská armáda k dispozici, pravděpodobně omezená.
