Provokace mezi Čínou a USA se stupňují. Americké lodě směřují k Tchaj-wanu

USS Ronald Reagan, letadlová loď třídy Nimitz s jaderným pohonem, v úterý opustila námořní základnu v Singapuru, uvedla americká 7. flotila v odpovědi na dotaz agentury Bloomberg News.

Flotila zjevně míří na severovýchod k Jihočínskému moři, uvádí pekingský think tank South China Sea Strategic Probing Initiative na základě sledování pohybu lodí.

Americká armáda odmítla sdělit, kam letadlová loď cílí. Pokud však nezmění směr, nevyhne se Tchajwanskému průlivu.

„Spojené státy opět vyslaly plavidla do Jihočínského moře, aby ukázaly svaly,“ řekl ve čtvrtek na pravidelném brífinku Čao Li-ťien. „Je nám jasné, kdo je největší hrozbou pro bezpečnost v Jihočínském moři i mimo něj.“ Wang I, ministr zahraničních věcí, dodal, že Jihočínské moře není žádný „safari park“ pro země mimo region.

Podle velitelky a důstojnice amerického námořnictva pro styk s veřejností, Hayley Simsové, 7. flotila pouze „pokračuje v běžných, plánovaných operacích v rámci rutinní hlídky na podporu svobodného a otevřeného Indopacifiku“.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zatím oficiálně nepotvrdila, že Tchaj-wan opravdu navštíví, ale podle amerických médií už rozesílá pozvánky dalším členům Kongresu, aby se k ní na cestě přidali.

Pokud se kalifornská demokratka na ostrov skutečně vydá, půjde o návštěvu nejvýše postavené americké političky či politika od roku 1997. Peking dal jasně najevo, že by cestu nepovažoval za nic jiného než záměrnou a nebezpečnou provokaci.

Mluvčí čínského ministerstva obrany varoval, že pokud bude předsedkyně parlamentu nadále „trvat na svém“, Čínská lidově osvobozenecká armáda (ČLOA) „přijme opatření“.

Také Američané se připravují na každou možnost. Už dříve avizovali, že v případě cesty Pelosiové zvýší pohyb amerických sil v indopacifickém regionu, uvedli američtí představitelé pro agenturu Associated Press.

Bílý dům pochybuje, že by Čína podnikla přímou akci proti samotné Pelosiové. Nemůže však vyloučit, že Peking posílí hlídky v Tchajwanském průlivu.

„Opravdu si nemyslím, že by ČLOA začala válku kvůli návštěvě Pelosiové v Tchaj-peji,“ řekl pro Bloomberg Blake Herzinger, odborník na obrannou politiku v oblasti Indopacifiku. „Někteří jsou přesvědčení, že Peking plánuje bezprostřední invazi na Tchaj-wan. Zahájení války příští týden by bylo pro jeho plány sebevraždou,“ dodal Herzinger.

Podle nedávných satelitních snímků ČLOA v regionu posiluje přítomnost a rozšiřuje letecké základny ležící naproti přes úžinu, ve Fu-ťienu. Na začátku tohoto měsíce zásobila stíhačkami leteckou základnu Lung-tchien, ze které jsou letouny schopné dorazit do Tchaj-peje během sedmi minut. Na základně čekají letouny řady Flanker - Su-27 ruské výroby, čínské varianty z řady J-11 nebo J-16 a speciální bezpilotní letouny vyrobené ze starých letounů J-6.

Tisíce letounů J-6 by v případě války s Tchaj-wanem mohly posloužit jako falešné cíle k překonání systému protivzdušné obrany. Naplněné výbušninami by mohly posloužit i jako rakety, píše hongkongský deník South China Morning Post.

Čína si nárokuje více než 80 procent Jihočínského moře, jedné z nejrušnějších námořních tras na světě, na základě nejasné mapy z roku 1947, která je známá jako Linie devíti čar.

Spojené státy odhadují, že přes tyto vody proudí více než 30 procent celosvětového námořního obchodu se surovou ropou. S čínskými nároky nesouhlasí nejen USA, ale také okolní země jako Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan či Vietnam, které s Čínou vedou letité spory.

Jung Paková, náměstkyně asistenta tajemníka pro východní Asii na americkém ministerstvu zahraničí, uvedla, že je patrný „jasný a vzestupný trend“ čínských provokací vůči ostatním zemím, které si nárokují části moře, i vůči ostatním státům legálně působícím v regionu.

Ely Ratner, náměstek amerického ministra obrany pro otázky bezpečnosti v Indopacifiku, dodal, že v první polovině letošního roku došlo v Jihočínském moři k „desítkám“ incidentů s účastí čínské armády, což představuje ve srovnání s předchozími pěti lety prudký nárůst.

„Peking systematicky testuje hranice našeho kolektivního odhodlání,“ dodal Ratner. „Podle mého názoru představuje toto agresivní a nezodpovědné chování jednu z nejvýznamnějších hrozeb pro mír a stabilitu v současném regionu, včetně Jihočínského moře. A pokud bude ČLOA v tomto vzorci chování pokračovat, je jen otázkou času, kdy v regionu dojde k velkému incidentu nebo nehodě,“ uvedl.

„Provokativní akce“, kterými Čína uplatňuje své „expanzivní a nezákonné“ nároky na Jihočínské moře, „přispívají k regionální nestabilitě, poškozují ekonomiky ostatních států, které si činí nárok, podkopávají stávající námořní řád a ohrožují práva a zájmy všech národů, které na této životně důležité vodní cestě závisejí nebo v ní působí“, dodala Paková.

Rušno není jen v okolí Tchaj-wanu.

Podle japonských vládních zdrojů se na konci června nad Východočínským mořem v oblasti, o kterou se pře Čína s Japonskem, prohánělo množství amerických stíhaček. Dle Japonců se přiblížily až k čínské pevnině a překročily střední linii navrženou Tokiem, která odděluje výlučné ekonomické zóny Japonska a Číny.

Čína v reakci na to zaktivovala své stíhačky a varovala americkou stranu, že za provokativní činy bude čelit protiútoku. Operace měla trvat přibližně týden od 24. června.

Washington o operaci předem informoval Tokio s tím, že se snaží vyvinout tlak na Čínu kvůli rozšiřování vojenských aktivit v blízkosti Tchaj-wanu.

Operace byla „největší demonstrací síly amerických sil proti Číně v historii“, uvedl vysoký japonský představitel a dodal, že Washington se zřejmě snažil také odhadnout schopnost Pekingu na takovou operaci reagovat.

Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že Spojené státy by si neměly „zahrávat s ohněm“, pokud jde o přístup ke Tchaj-wanu. Upozornil na to amerického prezidenta Joea Bidena během jejich dnešního telefonátu.

„Kdo si zahrává s ohněm, může se jedině spálit,“ řekl podle čínských médií Si Bidenovi. Vyzval USA, aby ctily princip „jedné Číny“, podle kterého Tchaj-wan patří do sféry vlivu Pekingu, uvádí Reuters.

Čínská státní média rozhovor označují za „upřímný a hluboký“. Bílý dům ihned prohlášení o jeho obsahu nevydal, uvedl nicméně, že trval dvě hodiny a 17 minut.

Čínská média kromě varování před následky cesty Nancy Pelosiové na Tchaj-wan poukazují také na roztříštěnost americké politiky. Podpora demokratky Pelosiové ze strany některých republikánů je podle státního média Global Times pouhou „pastí“.

„Čínské přísloví říká, že když se lasička klaní slepici, její úmysly určitě dobré nejsou. To dokonale vystihuje snahu republikánů docílit návštěvy Pelosiové,“ cituje čínské státní médium pekingského experta na mezinárodní vztahy, který „požádal o anonymitu“.

„Když republikáni povzbuzují Pelosiovou, spíše nastražují past, než že by skutečně souhlasili. Pokud Pelosiová nakonec odjede na ostrov a způsobí vojenskou krizi, kterou USA nezvládnou, republikáni získají příležitost kritizovat Bidenovu administrativu za nezvládnutí krize,“ dodává anonymní čínský expert.