Provalila se únava z války na Ukrajině, Kreml na ni sází

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slova jako „únava“ nebo „vyčerpání“ se v souvislosti s válkou na Ukrajině skloňují přinejmenším od září. Naplno se však debata o slábnoucí energii západních spojenců Kyjeva rozhořela teprve minulý týden, kdy vyšlo najevo prořeknutí italské premiérky Giorgie Meloniové.

Šéfka italské vlády naletěla dvojici ruských komediálních podvodníků, kteří se v dálkovém hovoru vydávali za představitele mezinárodní organizace Africká unie a nahráli si její upřímné vyjádření.

„Popravdě řečeno, vidím velkou únavu na všech stranách,“ řekla Meloniová v nahrávce pocházející ze září, kterou ruští kamuflážní baviči s odstupem zveřejnili. Premiérka také řekla, že ukrajinská ofenziva nenaplnila očekávání a s vědomím hrozby dlouholeté války se přiblížil moment, kdy „všichni chápou, že potřebujeme cestu ven“.

Zveřejněné výroky dostaly Meloniovou a vlastně i celý proukrajinský Západ do trapné situace. Není pochyb, že pro Kreml představují tato slova velmi cenný materiál pro využití v ruské propagandě. Zazněla navíc v době, kdy se ukrajinské vedení potýká s obecným poklesem pozornosti zahraničních spojenců, které nyní zaměstnává konflikt na Blízkém východě.

Buď jak buď, nechtěné přiznání italské premiérky „odšpuntovalo“ jinak skrývané skeptické názory nejednoho z evropských lídrů na skutečný stav věcí po roku a tři čtvrtě trvání ukrajinsko-ruského konfliktu. Následné ujišťování různých vedoucích politiků, že v silném odhodlání podporovat Ukrajinu se nic nemění, už slova Meloniové nezmění.

Šíření pocitu rozčarování z toho, že se válka na Ukrajině neblíží k rozhodnému konci a bude západní politiky zaměstnávat ještě další dlouhé měsíce, pak bylo ještě umocněno dalšími vyjádřeními a svědectvími, která se objevila na veřejnosti téměř současně s uniklým rozhovorem italské političky.

Americký týdeník Time přinesl rozsáhlý materiál o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském, ve kterém na jednu stranu cituje jeho varování, že část světa si na válku na Ukrajině už zvykla a vyčerpání z války se „valí jako vlna“, zároveň ovšem Zelenského popisuje jako izolovaného a psychicky vyprahlého vůdce, který je znavený neustálým přesvědčováním spojenců a zároveň nezvládá rozbujelou korupci svých podřízených.

Téměř současně vyšel v jiném týdeníku Economist rozhovor s náčelníkem ukrajinského generálního štábu Valerijem Zalužným, který udělal kyjevským politikům další vrásky.

Vrchní velitel ukrajinské armády otevřeně přiznal, že boje s Rusy uvízly na mrtvém bodě a nerýsuje se žádný průlom. Sám také uznal, že nynější stav více nahrává Rusům, kteří mají mnohem větší personální i materiální zdroje. Zalužnyj sice zároveň zformuloval několik požadavků, jejichž splnění by Ukrajině pomohlo k vítězství – například ovládnutí leteckého prostoru nad Ukrajinou nebo získání moderních odminovacích technologií. Na některé odborníky však jeho představy nepůsobily realisticky.

Rostoucí únava, nebo spíš jakási deziluze z dlouhé války se přitom neprojevuje jen mezi politickými špičkami, ale i mezi občany. Průzkumy ukázaly na posuny v náladách už dříve. Například srovnání loňských a letošních dat projektu Eurobarometer ukazuje, jak ve 27 členských státech EU klesla podpora zásobování Kyjeva zbraněmi. Snížila se i ochota k přijímání ukrajinských uprchlíků nebo podpora protiruských sankcí.

Pro vyhlídky Ukrajiny na další pomoc a vůbec pro budoucí vývoj války jsou nicméně důležitější nálady voličů ve Spojených státech coby vůdčí zemi západního společenství. Rok před prezidentskými volbami se projevuje únava z války i tam. Podle říjnového průzkumu amerického Gallupova ústavu si poprvé největší část respondentů (41 procent) myslela, že Spojené státy dělají pro Ukrajinu až příliš. V srpnu 2022 měla takový názor jen necelá čtvrtina Američanů.

Klesající podporu v USA ukázal předtím také průzkum agentury Ipsos pro agenturu Reuters na začátku října. Poskytování zbraní Ukrajině podpořilo 41 procent dotázaných, proti bylo 35 procent. Ještě v květnu byly tyto skupiny v poměru 46:29 procentům.

Tyto tendence vyhovují spíše exprezidentu Donaldu Trumpovi, který chce opět kandidovat za republikánskou stranu, vystupuje proti zbrojní pomoci Kyjevu a prohlašuje, že by dokázal vyjednat ukončení války během 24 hodin. Není proto divu, že případné vítězství Trumpa ve volbách je pro současné ukrajinské vedení doslova černá noční můra.

Ukrajinští vládní představitelé se snaží skeptické hlasy odrážet. Občas sice přiznávají, že po vleklé válce je únava přirozená, ale úvahy typu, že další válčení na více méně ustálených frontových pozicích nemá velký smysl a mělo by se přistoupit na mírová jednání s Ruskem, si vůbec nepřipouštějí.

Prezident Zelenskyj dokonce odmítl zmíněný závěr vrchního velitele armády, že válka je v patové situaci.

„Čas uplynul, lidé jsou unavení (…), ale toto není patová situace,“ řekl na sobotní tiskové konferenci po jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ujišťoval, že necítí nátlak ze strany spojenců ve Spojených státech a EU, aby Ukrajina s Ruskem vyjednávala o ukončení války. Zopakoval, že Kyjev s Ruskem jednat nebude. „To se máme vzdát třetiny našeho státu? To by byl jen začátek,“ uvedl Zelenskyj.

Paralelně začali ve stejném duchu důrazněji mluvit Zelenského nejbližší kolegové. Přes média apelují na západní země, aby se nezbavovaly své odpovědnosti. Zdůrazňují, že konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě jsou provázané, protože Rusko stojí na stejné straně jako palestinské hnutí Hamás nebo Írán, který podporuje terorismus proti Izraeli a jeho občanům.

„Zamyslete se na chvíli. Kdyby se Británie v roce 1939 cítila unavená Polskem, nebo kdyby se USA cítily unavené Británií, existovalo by dnes něco jako Polsko, Británie nebo Evropa, jak je vidíme nyní? Tehdy jsme si únavu nemohli dovolit, stejně jako dnes,“ prohlásil šéf Zelenského prezidentské kanceláře Andrij Jermak pro web Politico.eu.

Jermakův zástupce Ihor Zhovkva pak kritizoval slova generála Zalužného o patové situaci. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi vyzval vojenské velitele, aby neprozrazovali tisku citlivé informace, a nepomáhali tak nepříteli. „Jsem si jistý, že vše bylo velmi pečlivě přečteno, zaznamenáno a byly učiněny závěry,“ nabádal prezidentův úředník.

Ukrajinští politici přitom nebojují se zhoršenou náladou jenom v zahraničí. Podle nedávného průzkumu kyjevského mezinárodního sociologického institutu KIIS se mezi ukrajinským obyvatelstvem výrazně zvýšil podíl lidí, kteří věří, že Západ je Ukrajinou unavený, jeho podpora je slabá a chce, aby Ukrajina udělala Rusku ústupky. Zatímco v září 2022 se pro tento názor vyslovilo 15 procent respondentů, letos v říjnu to bylo už 30 procent.

Už tento týden se Kyjev s největší pravděpodobností dočká určitého zadostiučinění. Evropská komise ve středu zveřejní hodnotící zprávu o pokroku Ukrajiny při plnění ekonomických, právních a dalších kritérií EU. Na základě této zprávy unijní lídři v prosinci rozhodnou, zda s Ukrajinou zahájí přístupová jednání. Šéfka Evropské komise von der Leyenová během víkendové návštěvy Kyjeva celkem otevřeně Ukrajinu chválila, což téměř jistě předznamenává kladné hodnocení ve zprávě.

Signál o přiblížení se k členství v EU sice může zapůsobit pozitivně na ukrajinskou veřejnost, pro kterou je integrace do evropského společenství důležitou metou, sám o sobě ale nemůže rozptýlit pocity únavy či vyčerpání z vlekoucí se války. Na veřejnosti politici nepřestávají mluvit o nadějích na vítězství a podpoře Ukrajiny. Do jaké míry se tyto proklamace naplní, se teprve ukáže.