Proválečné síly se neštítí nejhoršího, kritizoval maďarský ministr Bidena

/Od naší zvláštní zpravodajky v Bruselu/

Tak blízko maďarským hranicím se ruská válka na Ukrajině ještě nedostala. Moskva se při víkendovém masivním útoku cíleném na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaměřila i na Zakarpatskou oblast, hornatý nejzápadnější region napadené země.

Úlomky dronů dopadly do vesnice Pavšino na okraji Mukačeva, asi 20 kilometrů od maďarských hranic. Střely byly spatřeny i nad samotným Mukačevem a Užhorodem, cílem mohla být právě energetická zařízení, protože Zakarpatí je důležité pro napojení na soustavu v Evropské unii.

I maďarská média údery na region se silnou maďarskou menšinou označují za bezprecedentní, přestože při nich pravděpodobně nebyl nikdo zraněn. Až dosud Rusko na Zakarpatskou oblast zaútočilo jedině na jaře 2022, a to bylo dál od maďarských hranic.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se v komentáři držel obvyklé maďarské formulace o nutnosti rychle dojednat mír. O ochotě Ruska zasednout k jednacímu stolu zůstávají přitom pochybnosti. Kreml například aktuálně odmítl návrh Turecka, který Rusku v lecčem ustupuje.

Zpráva o úderu v Zakarpatí se časově téměř kryla s informací, že Joe Biden povolil Ukrajině útočit americkými raketami dlouhého doletu hlouběji na ruském území. Rozhodnutí končícího šéfa Bílého domu se v Budapešti, která s Moskvou navzdory válce udržuje relativně vřelé vztahy, nesetkalo s pochopením.

„Zdá se, že ve svém posledním zoufalství se tyto proválečné síly neštítí ani toho nejhoršího: rozšíření války na Ukrajině do globálního měřítka,“ poznamenal Szijjártó cestou na pondělní zasedání ministrů zahraničí Evropské unie v Bruselu. O eskalaci v této souvislosti mluví Moskva, američtí představitelé naopak mluví o reakci na eskalaci, konkrétně o zatažení severokorejských vojáků do konfliktu.

Maďarsko teď sedmadvacítce předsedá. Přesto na jednání v Bruselu, kterého se na dálku zúčastnil i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha, zůstalo ve své pozici relativně osamocené.

Na dálku ho podpořil slovenský premiér Robert Fico, který mluvil o „bezprecedentní eskalaci napětí ze strany USA“ a o „rozhodnutí, které maří naděje na zahájení jakýchkoliv mírových jednání a ukončení zabíjení Slovanů na Ukrajině“.

Některé evropské státy ale chtějí naopak americký příklad následovat.

„Otevřeně jsme řekli, že je to možnost, kterou bychom zvážili, pokud by šlo o zasažení míst, z nichž Rusové v současnosti agresivně útočí na ukrajinské území,“ potvrdil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot předchozí náznaky prezidenta Emmanuela Macrona.

„Rozhodnutí americké strany, a chtěla bych zdůraznit, že se nejedná o přehodnocení, ale o zintenzivnění toho, co již poskytli ostatní partneři, je v tuto chvíli velmi důležité,“ přidala se v Bruselu s chválou šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

V posledních týdnech se mluví o tom, že by další kroky mohl přijmout i Berlín, přední dodavatel pomoci Kyjevu. Na vládní úrovni nicméně nepanuje shoda. Sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz dlouhodobě odmítá dodat Kyjevu střely Taurus s doletem až 500 kilometrů, což je více než britské či americké ATACMS, o které jde v Bidenově rozhodnutí.

Krok amerického prezidenta uvítalo i Česko. „Je to zpráva, která je příznivá, protože to pomůže Ukrajině se lépe bránit proti opakovaným útokům, které přicházejí z Ruské federace. Viděli jsme, že tento víkend proběhl jeden z nejmasovějších raketových doletů za poslední dobu. Takže tento krok je správný a jsem rád, že ho americká strana učinila,“ řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský krátce před zasedáním unijních ministrů.

Podle ministerstva zahraničí jde o adekvátní reakci na ruské nasazení severokorejských vojáků na frontě.

S končící administrativou Joea Bidena se očekává, že Washington pošle pomoc Ukrajině, jak jen to bude možné. Budoucí prezident Donald Trump totiž v kampani předeslal, že má za cíl zastavit dodávky napadené zemi a ukončit konflikt co nejrychleji.

Právě zahraniční politika nového amerického prezidenta, který do funkce nastoupí v lednu, je také tématem bruselského zasedání. Omezení americké pomoci by totiž znamenalo větší tlak na evropské státy v investicích do pomoci.

„Nikdo přesně neví, co bude nová administrativa dělat,“ poznamenal šéf evropské diplomacie Josep Borrell a poukázal na to, že Biden má stále dva měsíce na to, aby mohl rozhodovat.

„Musíme dělat více a rychleji, více vojenské podpory, více výcvikových kapacit, více peněz, rychlejší dodávky a také povolení udeřit na vojenské cíle na ruském území,“ řekl Borrell, kterého ve funkci brzy nahradí estonská expremiérka Kaja Kallasová.

Během pondělní rady, která je po pěti letech poslední v jeho gesci, vzkázal bloku, že se musí sjednotit a začít rychleji přijímat rozhodnutí, jinak jej jako geopolitického hráče nebude nikdo brát vážně.

Takové riziko hrozí i ze strany Trumpa, který se vůči evropským zemím opakovaně vymezil kvůli nedostatečným výdajům na obranu. Na základě toho v minulosti zpochybnil i základní princip Severoatlantické aliance s tím, že Rusko si se zeměmi, které nedávají povinný příspěvek, „může dělat, co bude chtít“.

Evropská rada také v rámci apelu přes třetí strany schválila v pondělí balíček sankcí vůči Íránu, protože Rusku dodává balistické střely využívané ve válce na Ukrajině. Kritický postoj plánuje česká diplomacie zaujmout i vůči Číně, která se také podílí na výrobě ruských zbraní.

Další vrstva unijního přístupu se točí kolem toho, do jaké míry má být otevřená a koordinovaná komunikace s Moskvou. Německý kancléř se v pátek spojil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, čímž si vysloužil kritiku z Kyjeva i od některých spojenců.

Také šéf české diplomacie se vůči telefonátu vymezil. „Myslím, že by bylo asi lepší, kdyby se západní státníci, pokud jde o podobné kroky, více koordinovali a drželi pospolu. Je to určitý symbolický krok, nic to nepřineslo, naopak přišel o víkendu drtivý raketový útok, takže si kladu otázku, čeho bylo telefonátem dosaženo? Víme, že ničeho,“ řekl Lipavský.

Scholz odmítl kritiku s tím, že Ukrajina se může spolehnout na své západní spojence a že žádné rozhodnutí nebude učiněno bez Kyjeva.

Posteskl si také nad tím, že žádný evropský lídr není v pravidelném kontaktu s Putinem, zatímco Spojené státy by nyní v čele s Trumpem toto spojení měly.