Velvyslanec: Více než třetina z plánovaných 500 000 kusů munice je na Ukrajině

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Více než třetina z očekávaných 500 000 kusů munice, které mají být dodány v rámci české iniciativy do konce roku, už je na Ukrajině. V rozhovoru pro ČTK řekl nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Nemá informace o tom, že by s municí byly potíže, o jakých nedávno informoval německý list Handelsblatt. Zároveň podle ambasadora Ukrajina jedná s českým Ministerstvem obrany o rozšíření iniciativy.

Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, do konce srpna přispělo 15 zemí. ČR přispěla téměř 866 miliony korun. S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na unijním summitu v únoru, tedy v době, kdy se Ruskem napadená země potýkala s akutním nedostatkem munice. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.

Ukrajina si podle listu Handelsblatt v dopise stěžovala Česku, že část dodaných dělostřeleckých granátů vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. „Německo je jedním z předních přispěvatelů do české iniciativy. Proč to Německo dělá? Protože si je dostatečně jisté, že tato iniciativa je excelentní, transparentní a skutečně efektivní,“ uvedl Zvaryč. Ukrajinští vojáci podle něj munici ráže 155 milimetrů potřebují. „Má to pozitivní vliv na posílení našich obranných schopností,“ dodal.

Iniciativa by podle něj neměla být podrobena kritice, naopak je prostor pro její rozvinutí. Zvaryč doufá, že dodávky budou pokračovat i v příštím roce. Snahou je také to, aby se iniciativa stala nástrojem pro investice do ukrajinské domácí produkce munice. „Ukrajina navýšila své kapacity, ale potřebujeme nějaké finanční zdroje, abychom je rozvinuli více a měli schopnost vyrábět munici menšího kalibru,“ podotkl. Ukrajina o tom jedná i s českým Ministerstvem obrany.

O informacích listu Handelsblatt nechtěl spekulovat. „Neviděl jsem žádné dopisy od ukrajinských představitelů,“ řekl. Považuje to spíše za pokus iniciativu zdiskreditovat. „To by se nemělo dít, protože je skvělá. Je skutečně efektivní a pomáhá našim vojákům na bojišti,“ dodal Zvaryč.

Ukrajinci jsou podle něj za veškerou českou podporu a solidaritu velmi vděční. Zároveň podle něj například při nedávných ničivých povodních ani na chvíli neváhali s nabídkou pomoci České republice. Ukrajinci žijící v Česku se podle něj snaží být užiteční i pro českou ekonomiku. „Přes 70 procent Ukrajinců je zde oficiálně zaměstnáno, platí daně a další poplatky. Částka, kterou Ukrajinci v první polovině tohoto roku dali do státního rozpočtu, je vyšší, než kterou obdrželi v sociální pomoci,“ uvedl.

Podle Vasyla Zvaryče by se měly rozšířit protiruské sankce. Měly by se zaměřit na omezení kapacit pro export ropy a plynu z Ruska či na takzvanou stínovou flotilu zahraničních plavidel přepravujících ruské ropné produkty.

Země Evropské unie v červnu přijaly už 14. soubor sankcí proti Rusku. Jeho cílem bylo zasáhnout právě proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Rusko podle záznamů společnosti LSEG vyváží měsíčně kolem 3,5 milionu tun nafty a plynového oleje s nízkým obsahem síry. Dosavadní sankce se týkaly různých oblastí od energetiky, dopravy a financí přes obchod, obranu až po média či individuální postihy.

„Cílem sankcí má být zamezení Rusku ve válečné agresi. Pokud pokračuje, měli bychom být aktivnější v posílení postihů,“ řekl Zvaryč. Za zásadní považuje úplné odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, ale také zamezit mu ve využívání plateb v kryptoměnách, čímž se země snaží sankce obejít.

„Zaměřme se na omezení kapacit ve výrobě ropy a plynu a jejich vývozu. Zakročme proti stínové flotile, kterou Rusko využívá k vývozu ropy,“ navrhl velvyslanec. Sankce by se podle Zvaryče měly zaměřit také na námořní infrastrukturu nebo nejpokročilejší technologie.