Článek
V pátek došlo k již 38. setkání Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga od roku 2013. Ruský prezident se rozhodl do Číny přicestovat na zahájení zimních olympijských her navzdory zvýšenému napětí na rusko-ukrajinských hranicích. Experti už dříve poukazovali na to, že páteční setkání bude vzhledem k zahraničněpolitickým výzvám, kterým oba prezidenti v současnosti čelí, mimořádně důležité.
„Přátelství [mezi Ruskem a Čínou] nemá žádná omezení, neexistují žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce,“ uvedli následně lídři ve společném prohlášení. Obě země se přihlásily k „hlubokému strategickému partnerství“, jejich nová spolupráce je prý nad jakoukoli vojenskou nebo politickou aliancí z dob studené války.
V dokumentu uvádějí, že „jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO“. Dále Moskva a Peking označily za „nebezpečnou pro stabilitu a mír“ zahraniční politiku USA v Tichomoří a Indickém oceánu a odsoudily vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS). Součástí bezpečnostní dohody těchto tří zemí, ohlášené loni v září, bylo odstoupení Austrálie od smlouvy s Francií na dodání dieselových ponorek. Místo nich se Canberra rozhodla nakoupit jaderné ponorky od USA.
Čína a Rusko si slíbily, že se budou navzájem podporovat v hájení svých klíčových zájmů a že prohloubí své strategické vztahy. Podporu si obě země vyjádřily ve sporech, které mají s USA a dalšími západními zeměmi.
Rusko odmítá vstup Ukrajiny do NATO a žádá bezpečnostní garance. Peking se dlouhodobě snaží posílit svůj vliv v Tichomoří a sleduje s nelibostí aktivity USA a jejich spojenců v oblasti. Moskva ve společném prohlášení odmítla nezávislost Tchaj-wanu, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii.
Putin v pátek oznámil, že Moskva připravila dohodu o zvýšení dodávek plynu Číně o deset miliard metrů krychlových ročně. Podle Putina na posílení dodávek do Číny pracují ruští energetici. V roce 2021 Čína z Ruska odebrala na 16,5 miliardy metrů krychlových plynu, což byl však jen zlomek dodávek ruského plynu do Evropy. Rusko a Čína chtějí rovněž zvýšit objem vzájemného obchodu a oba prezidenti jednali o prohloubení spolupráce v rozvoji technologií a vojenském průmyslu.
Peking a Moskva vyzvaly k většímu používání národních měn v mezinárodním obchodu kvůli nejistotě, která údajně panuje kolem dolaru. Ten je v mezinárodním obchodě často používán jako transakční měna. Spojené státy Moskvě pohrozily, že ruské firmy nebudou smět používat v mezinárodních transakcí dolar, pokud ruská armáda napadne Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. Obě země také odmítají zásahy do fungování a správy internetu ze zahraničí.
Putin přijel do Pekingu na zahájení zimních olympijských her. Do čínské metropole na ceremoniál dorazilo přes 20 zahraničních státníků a představitelů mezinárodních institucí, například generální tajemník OSN António Guterres nebo šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Naopak mnohé západní země, a to včetně USA, Británie a také Česka, uvedly, že na hry představitele svých vlád nevyšlou.
Ruský prezident ohledně diplomatického bojkotu olympijských her ze strany USA a některých jejich spojenců uvedl, že jde o „pokusy některých zemí zpolitizovat sport ve prospěch svých ambicí“.
