Protesty, že se „politici bojí vyjít z domu“. Srílančané ale nemají co jíst

„Večer se bude konat největší protestní akce, jakou jsme tady zažili,“ hlásí Seznam Zprávám s neutuchajícím entuziasmem v hlase Srílančan Noel.

Je tomu přitom už měsíc, co on a desetitisíce dalších neúnavně vycházejí do ulic a táboří v okolí prezidentovy kanceláře a vládních budov. Buddhisté bok po boku hinduistů, křesťanů a muslimů. Vzácně je spojil společný nepřítel a pohání vědomí toho, že těžkou krizi pocítí každý z nich.

„Za ten měsíc se přece jen něco změnilo. Politici vidí, jak silný lid proti nim stojí a mají už strach vycházet z domu. Na druhou stranu se vláda proti lidem snaží využívat maximální sílu, policisté se zaměřují na nevinné civilisty. Bezhlavě a bez povolení zatýkají,“ hodnotí pro Seznam Zprávy měsíc protestů Srílančanka Chula.

„A ano, rodina Radžapaksů se stále o životy lidí, kteří trpí na ulicích, nezajímá. Skrývají se, ale stále jsou závislí na penězích lidí,“ dodává Chula mimochodem.

Utrpení lidí se dle místních médií prozatím promítá hlavně v nižších třídách. Bary a restaurace v hlavním městě Kolombu jsou stále nablýskané, večírky jedou až do rána, nechybí dovážený alkohol a nálada osazenstva rozhodně nevypovídá o tom, že za plotem jiní nemají co do úst.

Je to právě dělnická a střední třída, kdo stojí v čele probíhajících celonárodních protestů. Budou to totiž oni, kdo plánovaná úsporná opatření pocítí nejvíce. Pracující lidé tak všechny své strachy a frustraci vložili do bezprecedentního hnutí, jehož primární cíle jsou politické.

„Gota Go Gama“. Konec Radžapaksů.

„Gota“ je zkratka křestního jména současného prezidenta země. Gotabaja Radžapaksa se dostal k moci několik měsíců po teroristických útocích, které na Velikonoce v roce 2019 provedla islamistická skupina. Jeho podpora ale nyní prudce klesla a vzhledem k rozměrům krize jeho rezignaci požadují už i ti, kteří ho zprvu podporovali.

Kdo by měl Radžapaksu nahradit, protestující ale konkrétně netuší. „Několik jmen už padlo. Většina ale jednoduše nechce žádného politika, který sedí v současném parlamentu,“ odpovídá Seznam Zprávám Noel. „Měl by to být mladý, vzdělaný intelektuál,“ je přesvědčená Chula.

Hospodářská krize Srí Lanku pohltila po vypuknutí pandemie koronaviru, která zasáhla příjmy z cestovního ruchu a remitencí. Energetické společnosti, které nejsou schopny platit za dovoz pohonných hmot, zavedly každodenní výpadky proudu.

Minulý měsíc Srí Lanka oznámila, že pozastavuje splácení svého zahraniční dluhu ve výši 51 miliard dolarů. Gotabaja Radžapaksa uvedl, že je ochotný sestavit vládu jednoty, která by zemi z krize dostala. Opozice však odmítla vstoupit do administrativy s prezidentem nebo jinými členy mocné rodiny Radžapaksů.

Viditelným znakem ekonomické krize jsou nejen živé protesty v ulicích, ale také fronty na palivo nebo nedostatek plynu. Ministr energetiky Kanchana Wijesekara ve čtvrtek uvedl, že problémy s naftou budou trvat ještě několik dní. Přislíbil, že během tří následujících dnů ustanou i fronty na benzín – za problémy s dodávkami prý mohou stávky výrobců paliva a další technické problémy.

Stávkám ale není konec ani do budoucna. Více než 2 tisíce odborových svazů, včetně zdravotnictví, dopravy, železnic, elektřiny a školství, se rozhodly v pátek připojit k akci odborů v solidaritě s celostátním hartalem (indickojazyčné označení pro masové protesty a stávky – pozn. red.).

Kvůli stávce železničních odborů nebudou v zemi jezdit vlaky. Zapojit se odmítla Asociace vlastníků soukromých autobusů, která ale nabídla poskytnout bezplatnou přepravu pro mládež cestující za protesty.

Rodiny s dětmi krizi pociťují už několik měsíců. Značně vzrostl počet dětí mladších pěti let, kterým se nedostává pravidelné stravy, což vážně ohrožuje jejich kognitivní a fyzický vývoj. Lékaři hlásí, že ve venkovských oblastech čím dál častěji řeší těhotné ženy, které nepřibývají na váze. Léky jsou neúměrně drahé. Vláda tak vyzývá, aby pomohly okolní země.

A vzdělání, které je často považované za jedinou možnost pracujících lidí jak se dostat do vyšší sociální vrstvy, ohrozila nejen pandemie a ekonomická krize, ale třeba i nedostatek papíru. Učitelé a ředitelé škol se navíc rozhodli zapojit do stávek. Místo páteční výuky se tak uskuteční shromáždění na důkaz nesouhlasu s vládou. Podle vedoucího odboru by „vláda měla přijmout plnou odpovědnost za ztráty, které školáci utrpí“. A pokud se jim nedostane odpovědi, hodlají stávkovat nepřetržitě až do 11. května.

Krizi hlásí i klíčoví zemědělci. Ve čtvrtek oficiální údaje potvrdily zvěsti o neúspěšné sklizni čaje – je nejnižší za 23 let. Čaj je přitom největší exportní komoditou ostrovního státu.

Pole, která bývala každoročně pokryta rýžovými plodinami, jsou nyní poloprázdná. Více než čtyři desetiletí používali srílanští farmáři zahraniční chemická hnojiva a pesticidy, které jim zajišťovaly bohatší sklizeň. S odvoláním na obavy o zdraví a nedostatek zahraničních rezerv na dovoz Radžapaksova vláda minulý rok zavedla zákaz používání chemických hnojiv. Myšlenka ekologického zemědělství se ale minula účinkem. Raketově vystřelily ceny obilovin i rýže, která se nyní musí dovážet z Indie, Číny a Pákistánu.

Podle odhadů srílanského ministra financí bude muset ostrov snášet bezprecedentní ekonomické problémy nejméně další dva roky. „Lidé by měli znát pravdu. Nevím, jestli si uvědomují závažnost situace,“ řekl ve středu v parlamentu Ali Sabry. Sám je ministrem financí od dubna, kdy nahradil Basila Radžapaksu. Sabry po jediném dni ve funkci oznámil rezignaci, kterou si ale následně rozmyslel. Nechvalně se proslavil také, když figuroval v kauzách tehdejšího ministra obrany Gotabaji Radžapaksy, který byl obviněn z korupce během prezidentství Mahindy Radžapaksy.

„Nebudeme schopni vyřešit tuto krizi za dva roky, ale opatření, která dnes podnikneme, rozhodnou o tom, jak dlouho se tento problém ještě potáhne,“ dodal a přiznal, že si toho Srí Lanka „ukousla víc, než zvládla přežvýkat“.

Sabry, který se nedávno vrátil z Washingtonu, kde jednal s představiteli Mezinárodního měnového fondu (MMF), uvedl, že použitelné zahraniční rezervy Srí Lanky, které byly v roce 2019 přibližně 7 miliard dolarů, klesly na méně než 50 milionů dolarů.

Země se dle něho nachází v kritickém okamžiku, kdy musí učinit rozhodnutí o „zavedení reforem, podobně jako Jižní Korea a Indie v letech 1990 a 1991, nebo o úpadku, jako v případě Venezuely nebo Libanonu“.

Vyjednávání s MMF sice probíhají, ale šéf centrální banky Srí Lanky řekl, že jakákoli pomoc od věřitele bude trvat měsíce. Aby vláda doplnila státní kasu, plánuje přijmout nový rozpočet a zvýšit daně. „Byla historická chyba prudce snížit daně v roce 2019,“ řekl Sabry s odkazem na daňové škrty, které na konci roku 2019 zavedl Gotabaja Radžapaksa.

Někteří Srí Lance vykreslují scénář ještě černější.

Srílanský geopolitický analytik Asanga Abeyagoonsekera v rámci webináře Institutu regionálních studií nastínil, že by ostrov mohl čekat osud podobný Myanmaru, kde vládne vojenský režim. Očekává to vzhledem k rostoucí militarizaci, ovlivnitelnému soudnictví a hrubému ignorování porušování lidských práv, které podkopává demokratický status ostrova na mezinárodní úrovni.

„Obrovské půjčky z Číny, extrémně nízký turistický ruch kvůli covidu-19 a neochota režimu provádět fiskální reformy způsobily, že ekonomická krize přetrvává,“ řekl Asanga a dodal, že „ultranacionalistická politika Radžapaksova režimu“ vedla k tomu, že v roce 2021 činil poměr dluhu k HDP 104 procent, o dva roky dříve to bylo jenom 42 procent.