Hlavní obsah

Protesty po smrti 15 lidí smetly premiéra. Srbsko zabředlo do krize

Foto: Profimedia.cz

Jedna z demonstrací v dlouhé sérii, která nakonec vyústila v rezignaci srbského premiéra Miloše Vučeviće.

Rezignace premiéra představuje dosud poslední záchvěv rozsáhlých protestů, které poslední týdny hýbou Srbskem. Přestože je rozproudila tragická událost, pří níž zemřelo 15 lidí, demonstranti poukazují na hlubší problémy země.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jsme povinni udělat první krok k utišení vášní,“ řekl srbský premiér Miloš Vučević, když v úterý po tlaku mnohatýdenních protestů oznámil rezignaci.

Konec jedné z hlavních tváří dlouholeté vlády prezidenta Aleksandara Vučiće představuje zatím poslední dějství rozsáhlé nespokojenosti společnosti, která se projevila po listopadové tragédii v Novém Sadu, druhém největším městě země.

Zda se situace po zdánlivém ústupku vlády obviňované z autoritářských sklonů uklidní, nebo naopak vyostří, zůstává otázkou. Nejdůležitější požadavky srbské veřejnosti totiž zůstávají nevyslyšené. Seznam Zprávy připravily přehled toho, co je pro pochopení situace v Srbsku klíčové.

Proč Srbové protestují?

Nespokojenost vyvolal pád betonového přístřešku na nádraží ve městě Novi Sad na severu země, při němž v listopadu zahynulo patnáct lidí. Tragická událost zasáhla Srby na citlivém místě. Velká část veřejnosti věří, že za odbytou rekonstrukcí budovy, na které se podílely čínské státní společnosti, stojí bující korupce a nepotismus. To kabinet popírá.

Vláda okolo incidentu mlžila. Hlavním motivem demonstrací se tak stalo volání po transparentnosti - odhalení příčin pádu střechy a pohnání viníků před soud.

Analýza: Žonglování mezi Ruskema a Západem

Srbsko pod vedením Aleksandara Vučiće již řadu let lavíruje mezi západními a východními mocnostmi. Prezidenti si tím připravil půdu pro značnou finanční pomoc z Evropské unie, ale také pro významné obchodní dohody s Čínou nebo Ruskem, které vnímá jako alternativy k západním zemím.

Neštěstí ovšem dalo průchod vlně širší nespokojenosti s populistickou vládou prezidenta Aleksandara Vučiće, kterého opozice už delší dobu viní z autoritářských sklonů. Před rokem například čelila podezření z volebních podvodů, novináři si stěžují na nečinnost úřadů po nahlášení výhrůžek.

Vučič navíc už léta rozšiřuje svou moc. Dříve spíše ceremoniální prezidentský úřad po svém nástupu v roce 2017 proměnil v mocenské jádro.

Jak se protesty rozrostly?

Za protestním hnutím stály ze začátku studentské iniciativy. Jejich demonstrace nejdříve zahrnovaly patnáctiminutové blokády dopravy v 11.52 hodin, tedy přesně v době, kdy se zřítila betonová střecha, přerušení výuky po celé zemi nebo stanování uvnitř fakult.

Studentská výzva k protestům se brzy ujala. Malá shromáždění se rychle rozrostla, protože se k protestujícím začaly přidávat tisíce obyvatel všech věkových kategorií i povolání. Připojily se také opoziční strany a občanská sdružení. Předvánoční demonstrace v Bělehradě se zúčastnilo už přes 100 tisíc lidí. Srbsko má přes 6,5 milionů obyvatel.

Protesty se nadále rozšiřují a konaly se ve více než 100 městech a obcích. Minulý pátek například mnoho Srbů přestalo pracovat poté, co je organizátoři demonstrací vyzvali ke generální stávce.

Symbolem protestů se staly transparenty se zkrvavenou rukou, která podle demonstrantů odkazuje na odpovědnost vlády za tragédii v Novém Sadu.

Protesty v posledních týdnech provázely také násilné incidenty vůči demonstrantům, včetně dvou případů, kdy řidiči najeli do davu a zranili dvě ženy. Také premiér označil za bezprostřední podnět ke svému odstoupení útok na mladou studentku, kterého se zřejmě dopustili členové vládnoucí Srbské pokrokové strany (SNS).

Verbální konflikt mezi studenty a politiky přerostl v násilí a napadeno bylo několik lidí. Nicméně dívka, narozená v roce 2002, utrpěla podle lékařů vážnější poranění, napsal srbský server Blic.rs.

Rozsah a trvání demonstrací se srovnávají s nepokoji na konci 90. let, které v roce 2000 svrhly Slobodana Miloševiče. Autoritářský vůdce Srbsko v rozpadající se Jugoslávii dovedl do katastrofálních válek proti sousedům.

Jak reaguje vláda?

Prezident Vučić zpočátku tvrdil, že protesty jsou financované z ciziny a podle něj měly za cíl jeho násilné svržení. Po jednom z největších protestů v Bělehradu krátce před Vánoci, kam přišlo 100 tisíc lidí, varoval, že srbské speciální jednotky „demonstranty rozeženou za šest až sedm sekund“.

Zdá se ale, že všechny hrozby sloužily jen k zastrašení, protože bezpečnostní síly zatím nebyly k rozehnání protestů použity.

Namísto toho vláda poskytuje demonstrantům ústupky. Vučić v pondělí slíbil splnit jeden z hlavních požadavků protestujících studentů - vydání smluv a dalších dokumentů týkajících se rekonstrukce nádraží v Novém Sadu, kterou prováděla čínská společnost a její dodavatelé.

Nespokojenost se srbskou vládou

Srbská opozice dlouhodobě viní prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho vládu z autoritářských sklonů. Na přelomu let 2023 a 2024 neúspěšně volala po opakování parlamentních voleb kvůli údajným nesrovnalostem, už tehdy v ulicích probíhaly velké protesty.

V souvislosti s událostmi už také úřady obvinily třináct osob, včetně bývalého ministra dopravy Gorana Vesiče - který rezignoval několik dní po tragédii.

Prezident v pondělí také oznámil, že udělí milost studentům a univerzitním učitelům, kteří čelili v souvislosti s protesty obvinění.

Nakonec demonstrace vyústily i v politické ústupky, tedy již zmiňovanou rezignaci premiéra. Protože ale skutečnou moc v zemi drží prezident, považuje mnoho protestujících nynější ústupek za nedostatečný.

„Tyto rezignace přicházejí nejméně o tři měsíce pozdě. Napětí a násilí mohlo být menší, kdyby tito lidé jednali morálně a včas. Teď to jen vypadá, že chtějí omezit zjevné poškození postavení SNS v průzkumech veřejného mínění,“ řekl předseda opozičního Hnutí svobodných občanů Pavle Grbovič pro stanici Deutsche Welle.

Foto: RadulePerisic, Shutterstock.com

Srbský prezident Aleksandar Vučić.

Co čeká zemi dál?

Nyní je na stole sestavení nového kabinetu. Vučić v úterý oznámil, že se do deseti dní rozhodne, jestli se budou konat volby, nebo bude sestavena nová vláda. První reakce na premiérovu demisi a poslední prezidentův projev ukazují, že studenti ani opozice Vučićově „nabídce k jednání“ nevěří.

Prezident pravděpodobně doufal, že demise bude stačit k potlačení nesouhlasu a umožní mu dostat protesty pod kontrolu, podotkla pro britský deník The Guardian Marta Szpala, vedoucí pracovnice Centra východních studií ve Varšavě.

„Případně může vypsat předčasné volby a snažit se znovu získat kontrolu nad narativem a využít slabin decentralizovaného a velmi různorodého sociálního hnutí, které stojí za protesty,“ dodala.

Opoziční strany uvedly, že budou trvat na přechodné vládě, která by vytvořila podmínky pro svobodné a spravedlivé volby. Vučićovi populisté čelili obviněním z nesrovnalostí při minulých volbách.

Změna moci se však v současnosti zdá nepravděpodobná, jak upozorňuje stanice BBC. Vládnoucí Srbská pokroková strana je dobře organizovaná a navíc má silný vliv i v mediálním prostoru. I díky tomu zvítězila v posledních parlamentních volbách.

Související témata:

Doporučované