Článek
Kampaň „Neplaťte“ (Don’t Pay) běží už několik týdnů. Nedávno oznámila, že zrušit své platby za energie přislíbilo od 1. října už na 80 tisíc lidí.
Iniciativa protestuje proti plánům vlády na zvýšení cenového stropu za energie od začátku října, tedy zvýšení maximální částky, kterou si dodavatel energií může účtovat. Strop se v Británii zvedal už letos na začátku dubna o 54 procent.
Analytici předpovídají, že účet domácnostem v průměru vzroste z 1 971 liber na 3 300 liber ročně, v přepočtu 96 tisíc korun. Stejně jako další evropské státy čelí i Spojené království energetické krizi a vysokému růstu životních nákladů.
Jako při „dani z hlavy“
„Pokud aspoň zlomek z nás, co platíme inkasem, své platby zastaví, bude to stačit k tomu, aby se energetické společnosti dostaly do vážných problémů, a ony tohle vědí. Chceme je přimět zasednout ke stolu a ukončit tuhle krizi,“ píše na svém webu iniciativa Neplaťte. Miliony lidí si podle ní letos v zimě nebudou moci dovolit platit své účty.
Mohlo by vás zajímat:
Jednou z cest, jak se dostat k levnějším energiím, je komunitní energetika. Nová legislativa a dotační balík jí dají silný impuls. Má to však háčky, rozebíráme v přiloženém textu.
Iniciativa se přitom odkazuje na podobný protest z přelomu 80. a 90. let. Tehdy se neplacení ujalo jako protest proti tzv. dani z hlavy. Ze Skotska se praktika přelila i do Anglie a Walesu a nakonec v některých oblastech – navzdory riziku stíhání – neplatilo zmíněnou daň až 30 procent lidí.
Neplatiče, kteří často měnili svou adresu, stát dohledával jen velmi obtížně, a navíc se zvýšily náklady na výběr daně. Odpor vůči dani vyústil v masové protesty, což přispělo ke konci konzervativní premiérky Margaret Thatcherové. Její nástupce John Major pak daň zrušil.
Pozor na důsledky
Britské neziskové organizace teď ovšem upozorňují, že neplacení účtů za energie může mít pro lidi vážné důsledky.
Organizace Stepchange, která lidem radí se zadlužením, varovala, že účty za elektřinu a plyn jsou brány jako prioritní. Znamená to, že dodavatel energií může pohledávku vymáhat prostřednictvím agentury na vymáhání dluhů. To se pak váže s dalšími náklady.
Krajní možností je nadto odpojení uživatele od energií, pokud zákazník nezaplatí do 28 dní.
Inkasní platba je obvykle nejlevnějším způsobem platby za energie a její zrušení by pak mohlo znamenat ještě vyšší cenu. Nezaplacení také může poznamenat úvěrový rating a v budoucnu zkomplikovat půjčku peněz, připomíná BBC.
Server Huffington Post upozornil, že argumentem pro takovou formu protestu je uprostřed energetické krize nedávná zpráva o ziscích britské energetické společnosti BP. Ta jen mezi dubnem a červnem letošního roku dosáhla rekordního zisku 6,95 miliardy liber, v přepočtu 202 miliard korun. Velké zisky hlásí i další společnosti, jako je plynárenská Centrica nebo ropný a plynárenský gigant Shell.
