Článek
Se svým šedivým plnovousem, útočnou puškou AK-47 a maskáči Ašer Čerkasskij vypadá jako východoevropská verze Fidela Castra, napsal web Times of Israel. Čerkasskij, který se proslavil, když se v roce 2014 přihlásil do dobrovolnických milicí, nyní hodlá za svoji zem bojovat znovu. „Tohle je moje země a já ji budu bránit,“ řekl.
Ašer Čerkasskij žil skromným životem v poklidné jižní Ukrajině a dodržoval ortodoxní židovské zvyky. Když však v roce 2014 vypukla válka proti proruským povstalcům, vše se změnilo. Čerkasskij se stal jedním z mála věřících Židů, kteří se přidali k prokyjevské domobraně. Jeho vousatá tvář s obočím z něj tehdy udělala ikonu konfliktu.
„Musel jsem chránit své děti. Když je narušena územní celistvost vaší země, musíte ji bránit,“ řekl tehdy bývalý údržbář, jehož sláva ho od té doby vynesla do politiky.
Čerkasskij opustil své domovské město na Krymu poté, co poloostrov v březnu 2014 anektovalo Rusko. Jeho nový status byl podle něj „v rozporu s jeho svědomím a přesvědčením“. Přestěhoval se do průmyslového města Dnipro, které do roku 2016 neslo ruský název Dněpropetrovsk. Název ale úřady změnily v rámci zákona o dekomunizaci Ukrajiny. Dnipro je srdcem židovské komunity na východě země, připomněla agentura AFP.
V Dnipru se Čerkasskij připojil k milici, která v regionu proti proruskému povstání bojovala. Milici Dnipro založil ukrajinský oligarcha Igor Kolomojskij, který se stejně jako Čerkasskij vysmívá tvrzení ruských státních médií, že prokyjevské milice jsou plné „fašistů“.
Právě Čerkasského vzhled, který je v nápadném kontrastu s jeho spolubojovníky, ho proslavil. Svět ho poznal zejména díky videu natočenému koncem roku 2014.
„Čerkasskij je jedním ze symbolů nové Ukrajiny, je spojovacím článkem mezi národy, které považují Ukrajinu za svou vlast,“ řekl agentuře AFP místní novinář Dmytro Rozmeritsa. Jeho vousy se podle něj staly silným, i když ironickým symbolem jednoty.
Symbol nové Ukrajiny
Čerkasskij po první zkušenosti s domobranou připustil, že na frontě bylo obtížné dodržovat pravoslavnou praxi a košer stravu. Tvrdí však, že se ze strany spolubojovníků v převážně křesťanské Ukrajině nikdy nesetkal s antisemitismem. „Jednali jsme jako jeden celek, aniž bychom se navzájem podezřívali,“ řekl agentuře AFP.
Někteří představitelé židovské komunity v zemi tvrdí, že jejich členové Kyjev v boji proti proruským povstalcům podporují. „Všichni jsme občané Ukrajiny a musíme bojovat za naši zemi,“ řekl Iosif Zisels, který stojí v čele Asociace židovských organizací a obcí Ukrajiny.
Připouští však, že „postoj Ašera Čerkasského není příliš typický“. Jen málo ortodoxních Židů se hrne do dobrovolnických praporů.
Historikové se domnívají, že během holokaustu přišlo o život až 900 000 Židů žijících na území dnešní Ukrajiny, v prvním poválečném desetiletí tak v zemi žilo mírně přes 800 000 Židů. Židovská populace v zemi zůstala v podstatě nezměněna až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Po pádu železné opony a Sovětského svazu však statisíce Židů z Ukrajiny uprchly do Spojených států, Izraele a dalších zemí.
Židé dnes tvoří jen 0,2 procenta ukrajinské populace, která čítá něco málo přes 40 milionů obyvatel. Někteří však Čerkasského považují za symbol nové Ukrajiny, která se rozloučila se svou minulostí spjatou s Moskvou a touží se dostat do náruče Západu.
