Článek
Podle palestinských skupin zabývajících se ochranou lidských práv zadržují izraelské bezpečnostní jednotky rekordní počet Palestinců, včetně žen a mladistvých. To potvrzuje i izraelská lidskoprávní organizace Becelem.
Někteří se teď – v rámci dohody o dočasném čtyřdenním příměří, v rámci které se palestinské militantní hnutí Hamás zavázalo propustit některá izraelská rukojmí zajatá během útoku na Izrael ze 7. října, a Izrael na oplátku slíbil propuštění části vězňů – vrátili domů.
Od pátku podle aktuálních dat zveřejněných listem The Washington Post propustil Hamás 70 z 240 unesených osob. Izrael poslal domů ze svých věznic na 150 Palestinců.
Na svobodě
Příběhy těch, které Izrael propustil, přinášejí již několik dnů světová média.
Po osmi letech strávených ve vězení se o víkendu vrátila domů například prominentní palestinská vězenkyně Israa Džaabisová. Její dům hlídaly před příjezdem izraelské bezpečnostní složky.
Podle zpravodajského serveru al-Arabíja byla 37letá žena odsouzená za to, že na kontrolním stanovišti odpálila ve svém autě plynovou láhev a zranila policistu. Podle její verze, kterou přibližuje server al-Džazíra, ovšem výbuch způsobila vadná láhev s plynem na vaření. A sama utrpěla závažné popáleniny.
Džaabisová byla odsouzena k 11 letům, teď byla předčasně propouštěna. „Stydím se ho obejmout, protože už je z něj muž,“ řekla na adresu svého syna, kterého měla možnost naposledy obejmout, když mu bylo sedm let.
Palestinka, která kvůli výrazně popálenému obličeji slouží podle serveru al-Arabíja často na demonstracích jako symbol utrpení palestinského lidu, po návratu prohlásila, že se jí ve vězení nedostalo potřebné léčby; že její popáleniny zanedbali.
Novinářům vylíčila, jak moc se po 7. říjnu zhoršil přístup vězeňské služby k ní i dalším zadrženým. Ostraha je prý začala zavírat na samotky, dokonce jim pouštěla do cel slzný plyn, což u ní vyvolalo, jak řekla, zápal plic.
Její tvrzení nelze nezávisle ověřit. Izraelské úřady tato prohlášení nijak nekomentovaly.
Rozhovor: Vysoký komisař OSN o lidských právech
Rekordní počet konfliktů ve světě znamená rostoucí bezpráví a porušování lidských práv. Česko si v tomto ohledu vede dobře, říká v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk.
Změny poměrů ve vězení během uplynulého měsíce popsala i další propuštěná Palestinka Sarah al-Suvajsaová. Její výpověď přinesla britská BBC.
„Měsíc nás izolovali. Pouštěli na nás slzný plyn. Byly jsme ponižovány. Celý den jsme musely mít na hlavách šátek a nemohly se poznat. Některé z nás byly mučeny a nebylo s námi zacházeno jako s válečnými zajatci. Nikdo nemohl nikomu dalšímu pomoci,“ řekla.
Během zadržení zažila zavírání do tmavých místností, postřiky pepřovým sprejem a zimu. Dodává, že jediný, kdo byl „schopný pocítit jejich utrpení, byl Hamás“.
Znovu platí, že její slova nelze nezávisle ověřit.
Izrael vedle žen propustil také 33 nezletilých. Důvod jejich zadržení není znám, uvádí americká stanice CNN.
„Jsem tak šťastný. Nemůžu uvěřit, že se to děje. Ani nevím, co říct,“ reagoval krátce po příjezdu do Ramalláhu Valíd Taamrí, jeden z propuštěných teenagerů.
„Nemůžu vám ani popsat, jak se v tuto chvíli cítím, opravdu tomu nemůžu uvěřit. Připadám si jako ve snu,“ snažila se popsat své emoce Hunajda Tamímíová. Matka, která oslavovala propuštění svého 17letého syna.
Ten byl podle CNN nejdříve vážně zraněn izraelskými jednotkami a po nějakém čase – letos v červnu – zadržen. V zadržení byl následně obviněn z porušování zákona, včetně držení zbraně. Nikdy ale nedošlo k jeho obžalobě. Ani tento příběh nicméně nelze nezávisle ověřit, připouští stanice.
Už v pátek se vrátila domů třiadvacetiletá Asíl al-Titiová. Stalo se tak rok a čtvrt od jejího zadržení. Přestože první hodiny na svobodě popsala jako euforické, nadšení netrvalo dlouho. „Pocity, které jsem měla, byly najednou tak složité, že se prostě nedají popsat,“ řekla. Nejde totiž podle ní zapomínat na to, čemu Palestinci čelí dlouhodobě.
Sama byla uvězněna během návštěvy svého již dříve zadrženého bratra, zachytil její příběh americký list The Washington Post. Při ní měla vyvolat hádku s dozorcem, který ji podle rodiny vyzval, aby se podrobila ponižující fyzické prohlídce. Podle izraelských médií se žena pokusila dozorce pobodat nůžkami. Její rodina tvrdí, že do něj strčila, dodává WP.
Přes tři tisíce zadržených
Podle prezidenta organizace Palestinian Prisoner’s Club Abdallaha Zugharího bylo jen od 7. října – v reakci na bezprecedentní násilí na izraelských občanech z rukou militantních palestinských skupin – zadrženo přes tři tisíce Palestinců, včetně 900 dětí, uvádí britská BBC.
„Většina z nich jsou civilisté, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou nebo militantní skupinou,“ uvedl dále Zugharí.
Prezident neziskové organizace tvrdí, že od 7. října nemohli zadržované navštěvovat ani rodiny, ani právníci. Šest vězňů podle něj zemřelo. Zugharí obvinil Izrael, že využívá soudní systém pro „politiku pomsty“.
Izraelská vězeňská služba (IPS) nicméně sdělila BBC, že všichni vězni jsou zadržováni „v souladu s ustanoveními zákona“. K nařčení, že by rodinám a právníkům nebylo v posledních týdnech umožněno vězně navštívit, se odmítla vyjádřit. Ohledně případů úmrtí uvedla IPS, že „nemá informace“.
Zadrženi bez soudu
- Americký The Washigton Post s odkazem na palestinské lidskoprávní organizace píše, že ve správní vazbě nyní přežívá většina z více než 3000 Palestinců především ze Západního břehu Jordánu.
- Správní vazba je formou uvěznění bez obvinění nebo soudu, kterou mohou úřady prodlužovat na neomezenou dobu.
- Podle mezinárodního práva se má nicméně správní zadržení používat pouze ve výjimečných případech. Jak však dokumentují izraelské a mezinárodní skupiny pro lidská práva, na Západním břehu Jordánu se stalo spíše normou, uvádí dále WP.
- „Administrativní zadržení je jedním z klíčových nástrojů, kterými Izrael prosazuje svůj systém apartheidu vůči Palestincům,“ cituje WP například prohlášení regionální ředitelky Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Heby Morayefové.
- Izrael nicméně v souvislosti se zadržovanými Palestinci uvádí, že někteří čelí obvinění z terorismu nebo držení zbraně.
- CNN dodává, že seznam 300 žen a dětí způsobilých k propuštění, který izraelské úřady zveřejnily, ukazuje, že mezi nejčastější obvinění se řadí házení kamenů či ublížení regionálním bezpečnostním složkám.
Oslavy v ulicích
Zkušenost z pobytu v izraelském vězení má jen na území Západního břehu Jordánu čtvrtina tamních obyvatel, odhaduje BBC.
Propuštění několika desítek Palestinců v uplynulých dnech provázely v tamním městě Beitunia (Západní břeh Jordánu) bujaré oslavy. Podle agentury AP davy doprovázející propuštěné vězně skandovaly, tleskaly a mávaly vlajkami.
Izraelské ozbrojené jednotky ale na základě rozhodnutí vlády dostaly pokyn oslavy ukončit. V jednu chvíli proto do davu vypustily slzný plyn.
Mladí muži, staré ženy a malé děti utíkali s pláčem a bolestným křikem pryč, dodává AP.
Zakázány byly oslavy také ve Východním Jeruzalémě. „Mé pokyny jsou jasné: žádné projevy radosti… Projevy radosti se rovnají podpoře terorismu, oslavy vítězství podporují tu lidskou spodinu, ty nacisty,“ cituje slova izraelského krajině pravicového ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira Washington Post.
