Promluvil nesmiřitelný nepřítel: Rusové ho ve 14 zajali, zlámali mu 27 kostí

Poprvé bojoval proti Rusům ve válce v Abcházii; konfliktu ze začátku 90. let, kdy proti sobě stáli na jedné straně Gruzínci a na straně druhé abcházští separatisté podporovaní Ruskem a militanty ze Severního Kavkazu. V té době bylo Mamukovi Mamulašvilimu 14 let a kulomet mu do rukou vložil jeho otec, gruzínský generál.

Zažil bitvy, tříměsíční ruské zajetí plné týrání, opakující se nedokončené popravy. Přežil. Zatvrdil se.

Jako dobrovolník pak bojoval proti Rusům v první čečenské válce (1994-1996). Po jejím konci dostudoval, věnoval se bojovým uměním; mimo jiné se stal prezidentem asociace smíšených bojových umění MMA Gruzie.

A přišla další válka s Ruskem, blesková pětidenní invaze (2008), při které Moskva provedla „mírovou operaci“ přímo v Gruzii. I v tomto konfliktu Mamulašvili bojoval. Svého času to dopracoval na vojenského poradce gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho.

Pak začali Rusové zatápět Ukrajině na Donbase. Na jaře 2014, krátce poté, co Rusko ukradlo Ukrajině Krym, vyrazil Mamuka Mamulašvili do své čtvrté války proti Rusům. „Přišel jsem pomoci chránit civilizované lidi před barbary,“ citoval jej v dobovém článku ukrajinský server Segodnya.

Rozhovor Seznam Zprávám poskytl krátce poté, co reportéři Ray Baseley a Roman Havelka natáčeli tři dny s jednou z elitních jednotek gruzínské legie, jež na Ukrajině operuje a kterou Mamulašvili založil. Reportáž vznikala v Záporožské oblasti, která je z většiny pod ruskou nadvládou; pustit si ji můžete v přiloženém odkaze.

Bojoval jste proti Rusku na začátku 90. let hned ve dvou válkách. Když porovnáte své zkušenosti z války, kterou teď Kreml rozpoutal na Ukrajině: Změnili se Rusové nějak? Ve způsobu vedení války například?

Obecně si myslím, že všechny války – všechny teroristické války – vedené Ruskem na území bývalého Sovětského svazu jsou stejné. Je to stejná krutost, v první řadě stejné zabíjení civilistů, dětí, žen. Pro nás Gruzínce je to něco známého, protože jsme si tím několikrát prošli. Gruzie je první země, co po rozpadu SSSR zažila invazi. A to je důvodem, proč jsme všichni dnes tady.

Gruzínská legie začala vznikat na Ukrajině už v roce 2014. Co se za tu dobu pro vás změnilo?

Ukrajina celých těch osm let všem říkala, že čelíme otevřené agresi Ruska. A mezinárodní společenství bohužel nechtělo otevřít oči a vidět, co se tady opravdu dělo. Teď říkají, že tu máme absolutní válku. Jenže absolutní válku tu máme už osm let. Ta nezačala v únoru. Pro nás se vojensky od roku 2014 nic nezměnilo, pokud nebereme v potaz letecké útoky a rakety, co teď nad námi lítají. Vše je stejné, čelíme stejným Rusům, čelíme stejné agresi.

Jak se za tu dobu změnila gruzínská legie?

Gruzínská legie je tou největší zahraniční formací v ukrajinských ozbrojených silách. Vždycky jsme byli to největší uskupení – už od roku 2014. 

V únoru jsme zaznamenali velký nárůst lidí, co se k nám chtěli přidat. Ale my máme velice striktní náborový proces. Vybíráme si jen ty, kteří mají zkušenosti z boje, nestačí jen vojenská služba. Sami jste strávili několik dní s naší jednotkou, sami jste viděli tu profesionalitu. Potřebujeme muže, kteří jsou schopni dělat citlivou práci. Ty, kteří v tom jsou dobří. V hlavní části našich jednotek máme i instruktory, kteří mají na starosti rekrutační proces těch, co mají zkušenosti. Tito instruktoři jsou velice efektivní ve vzdělávání Ukrajinců, trénují teritoriální obranu, vojenskou policii, normální policii i národní gardu. Nabíráme ale opravdu jen ty s výbornou zkušeností z boje.

Co je hlavním posláním gruzínské legie?

Gruzínská legie je uskupení vojáků speciálních jednotek. Naším hlavním úkolem je zasažení velitelských štábů a logistiky a likvidování těchto cílů. Máme mnoho různých jednotek, které mají široké spektrum dovedností. Pracují samostatně a většinou spolu ani neinteragují. Mají velmi citlivé informace a aktuálně jsou všude po frontové linii.

Co jsme viděli na vlastní oči: Členové jednotky k sobě mají skutečně blízko. Chovají se k sobě skoro jako rodina, jako bratři. Je to něco, na čem stavíte?

Samozřejmě, samozřejmě. Jsou to všechno přátelé, a to i přes to, že v našich řadách operují příslušníci 32 národů. Jedním z důvodů, proč jsme tak efektivní, je, že chlapi z rozdílných zemí spojují všechny zkušenosti svých armád. V samotných jednotkách máme často několik národností, sdílejí své zkušenosti; proto jsou teď na Ukrajině nejefektivnější.

A takhle na Ukrajině pracujeme po celých osm let - až doteď. Celou tu dobu děláme stejnou práci, byť se o nás začalo veřejně mluvit až po únorové invazi.

Slyšeli jsme, že jste se osobně setkal s úplně každým, kdo se ke gruzínské legii přidal. Je to tak? Děláte to proto, že si chcete ověřit jejich schopnosti, nebo máte jiný důvod?

Určitě jste si všimli, že tito muži jsou jako rodina. Nikdy nechci zkazit tuhle tradici, protože oni musí fungovat společně jako rodina. Osobně mluvím s každým z nich.

Jedním z důvodů je i to, že chci vyloučit extremismus. Chci vyloučit muže, kteří mají radikální názory, nacisty, rasisty nebo kohokoliv podobného. Právě proto, že tu máme různé národnosti, různá náboženství a všichni ti chlapi jsou bratři, jsou schopni pro sebe umřít. Nechceme v gruzínské legii vetřelce, který nesdílí náš pohled na svět, který tu není v první řadě k ochraně civilistů, který si prostě jen přišel zastřílet. Všichni tihle muži jsou pro nás neakceptovatelní.

Vím, že jste už v roce 2014 učil na Ukrajině různé jednotky, jak bojovat. Že jste se třeba v roce 2015 účastnil těžkých bojů o Debalceve. Jak jste se dostal k tomu, že jste komandérem legie?

Takto: Osobně jsem zažil ruskou mentalitu, když mi bylo 14 let. Tehdy jsem byl přes tři měsíce v ruském zajetí. Byl to vlastně začátek gruzínské legie, protože v tu chvíli jsem se rozhodl bojovat proti Rusku. A dělám to už posledních 30 let.

Gruzínská legie byla založena mnou v roce 2014, tehdy tu bylo jen několik důstojníků z Gruzie. Pak se k nám – díky naší reputaci – začali přidávat chlapi z různých zemí. První byli Američané v roce 2016; v tu dobu jsme podepsali první smlouvu s ozbrojenými silami Ukrajiny. Před rokem 2016 jsme byli jen dobrovolníci, pak jsme byli oficiálně přijati coby součást armády. Tehdy také prezident rozhodl dovolit cizincům se k armádě přidat. A my byli ti první, kdo to podepsal. Začalo se to nabalovat, naše reputace byla velice dobrá – všichni se k nám snažili přidat. Všichni cizinci, co bojovali na Ukrajině, tak 90 až 95 procent z těch, co jsou na Ukrajině, byli nejprve v gruzínské legii.

Bojují ve vašich řadách nějací Češi?

V tuhle chvíli máme dva Čechy, ale nepamatuju si přesně, v jaké jsou jednotce. Osobně moc nekladu důraz na národnost, protože ta pro mě není důležitá. Dokud je chlap ideologicky s námi a je dost dobrý, aby sloužil v jednotce, tak to stačí.

Sám jste řekl, že proti Rusku bojujete už třicet let. Co vás žene dál?

Mojí motivací bylo 27 zlomených kostí z ruského zajetí…

Víte, historie mojí rodiny a boje proti Rusku jde velice hluboko. Celá moje rodina byla zabita Rusy. A přežil jenom jeden mladý muž, který má moje příjmení.

Rusko se vždycky snažilo zničit gruzínskou elitu. A moje rodina byla jednou z nich, kterou prostě zabili. Otec ideologicky bojoval proti Rusku celý jeho život. Byl to vojenský generál; už mu bylo 72 let a stejně sloužil jako voják v gruzínské legii ukrajinské armády.

Gruzie je země, která odolává ruské agresi už přes 400 let - a stále jsme samostatní. Následujeme tradici našich předků, chceme, aby byla Gruzie svobodná a aby byla součástí Evropy. A samozřejmě, že za to bojujeme.

Myslíte si, že se ruská agrese nějak podepíše na politice Gruzie, která byla v posledních letech v zásadě proruská?

Myslím, že to, co se stalo na Ukrajině, shodilo masku mnohých politiků. A hlavně gruzínských, kteří jsou proruští. Ti dělají v dnešní Gruzii opravdu strašné věci.

Ukrajina ukázala, že gruzínská vláda je absolutně proruská. Poté, co začala válka na Ukrajině, mnoho zemí odkrylo svoji pravou tvář, a to nejen Gruzie. Bohužel v Gruzii máme proruskou vládu, ale naštěstí celá populace je proti dnešní vládě. A mentálně jsou naši lidé na straně Ukrajiny. Vysílají nás jako vyslance Gruzie na pomoc Ukrajině. Dle mého názoru je každý Gruzínec tady vyslancem naší země a ukazuje vůli Gruzie.

Víte, co si o působení gruzínské legie myslí u vás doma?

Gruzínská vláda dělá veliké problémy našim klukům. Zatýkají naše vojáky, kteří se vrací zpět domů. Jsou prostě proruští. Já je vůbec neodlišuji od Rusů, je to naprosto totožné myšlení a stejná finanční podpora od Ruska, co je živí.

Co se stane, až pojedete domů?

Byl jsem v Gruzii několikrát. Vždycky mě akorát varují, ať zemi opustím. Nedovolili by si mě zadržet, protože se bojí protestů lidí.

Gruzínská tajná služba je vždycky někde poblíž, ale nesnaží se ke mně přiblížit. Nevím, co by se stalo teď, když začala válka, ale bylo mi řečeno, že by mě nejspíš zatkli.

Vidíte nějaký konec? Že si budete moci říct: Dobrá, už nemusím bojovat?

Náš boj neskončí, i když budou Ukrajina a Gruzie osvobozeny. Rusko by nemělo existovat v té velikosti, kterou aktuálně má, protože neumí spolupracovat s civilizovaným světem. Nedokážou žít se svými sousedy. Dle mého názoru by mělo Rusko být odděleno od civilizovaného světa.

Budeme bojovat až do té doby, než se Rusko rozdělí do částí, protože Rusko je složené z mnoha zemí, co se jeho součástí staly silou. Nechtějí být součástí Ruska, nemají s Ruskem nic společného. Rusko se musí rozdrobit do částí – a na tom se chceme podílet.

Budeme se účastnit jakékoliv války proti Rusku, proti teroristům. Z historie vidíme, že tu máme válku každých deset let; co deset let je válka proti Rusku, proti jiným impériím.

Ale Gruzie je stále naživu, Gruzie nikdy nebyla otrokem. Je nás 3,5 milionu a nikdo nás nedokázal zlomit. Nechali jsme si svoje náboženství, naši identitu a naši historii, takže nás sice mohou chvíli okupovat, ale nedokážou nás zničit. Máme historii, máme náboženství, máme tradice – a budeme bojovat, ať už to stojí cokoli.