Článek
Spojené státy o víkendu uskutečnily odvetné údery proti Íránem podporovaným skupinám v Iráku a Sýrii, aby pomstily smrtelný útok, který jen o pár dní dříve připravil o život tři americké vojáky na základně v Jordánsku. Washington navíc dává najevo, že tímto jeho odveta nekončí.
S novým týdnem pak přišly i další americké údery proti jemenským rebelům.
„Troufám si tvrdit, že prostor pro eskalaci je vždy,“ říká pro Seznam Zprávy Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), který dlouhodobě sleduje Írán a Blízký východ. „Navzdory tomu, že z úst amerických či íránských představitelů pravidelně slýcháme, že situaci eskalovat nechtějí, vždy je nutné počítat s tím, že u každé ze zúčastněných stran může dojít k chybnému rozhodnutí a situace se může rázem vymknout kontrole.“
V rozhovoru analytik dále přibližuje nynější atmosféru na Blízkém východě i to, na jaké dlouhodobější potíže si jednotlivé strany mohou „zavařit“.
Jak na Blízkém východě rezonují americké odvetné údery proti proíránským skupinám v Sýrii a Iráku, ale i pokračující údery proti Húthíům?
Americké údery rezonují napříč Blízkým východem poměrně výrazně. Tento trend je viditelný napříč státy, a to jak v těch, kde dané údery probíhají, tak těch, které jsou zapojeny nepřímo. V rámci irácké politické scény se například rozpoutala intenzivní debata o relevantnosti dalšího pobytu amerických jednotek na iráckém území.
Část irácké politické reprezentace se obává další eskalace konfliktu mezi USA a Íránem na irácké domácí půdě prostřednictvím událostí a odvetných úderů, o nichž by Bagdád nevěděl a neměl nad nimi kontrolu. V některých íránských médiích, zejména pak těch spjatých s Revolučními gardami, tyto údery rovněž rezonují, neboť jsou to mimo jiné i právě příslušníci či spolupracovníci gard, kteří se stávají americkými cíli.
Útok v Jordánsku a americká odveta podrobně
- CO SE STALO: Dron zabil tři americké vojáky v Jordánsku
- BIDENOVO DILEMA: Americký prezident reakcí riskuje širší konflikt na Blízkém východě
- PŘÍBĚHY VOJÁKŮ: „Její úsměv byl nakažlivý“
- ODVETA: Americké údery zabily nejméně 45 lidí
- ČESKÁ REAKCE: Riziko eskalace je vysoké, říká Lipavský
Satelitní snímek americké základny Tower 22 na severovýchodě Jordánska u syrských hranic.
Jak na americkou odpověď reagoval Írán, který je viněn ze smrti tří amerických vojáků a podporuje ozbrojené skupiny působící v regionu, na něž USA cílily?
Ačkoliv je protiamerická rétorika ze strany íránského režimu poměrně konstantně intenzivní, po zmíněném útoku proběhla jistá perioda určité rétorické deeskalace, neboť se zdálo, že íránští představitelé čelili určité nejistotě spojené s americkou odvetou za daný útok a nevěděli, v jakém rozsahu daná americká odveta přijde.
Zároveň však dal Írán najevo, že tvrdě odpoví, pokud by americký úder směřoval proti cílům na íránském území. To se nicméně nestalo, takže nyní opět můžeme sledovat pokračující a „osmělenou“ aktivitu různých ozbrojených skupin s vazbami na Írán, ačkoliv je otázkou, do jaké míry je Teherán schopen ovlivnit jejich aktivitu.
Myslíte, že nynější situace může eskalovat dál? Co můžeme čekat za vývoj v nejbližších dnech či týdnech?
Troufám si tvrdit, že prostor pro eskalaci je vždy. Navzdory tomu, že z úst amerických či íránských představitelů pravidelně slýcháme, že situaci eskalovat nechtějí, vždy je nutné počítat s tím, že u každé ze zúčastněných stran může dojít k chybnému rozhodnutí a situace se může rázem vymknout kontrole.
Ministr Lipavský o krocích USA
Americké síly v noci na sobotu zasáhly přes 85 cílů při úderech proti proíránským ozbrojeným skupinám. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského je riziko eskalace na Blízkém východě vysoké a musíme dělat kroky, které jej budou snižovat.
Také je skutečně nutné vnímat fakt, že daný konflikt se netýká pouze USA a Íránu, je do něj zapojen velký počet různých aktérů, takže prostor pro nějakou eskalující chybu se ještě zvětšuje. Například právě íránské „proxy“ skupiny mají určitou míru autonomie, je tedy otázkou, do jaké míry si u nich Teherán může vynutit vyšší míru disciplíny za účelem odvrácení eskalace.
Další vývoj si ovšem netroufám odhadovat, lze však očekávat další vzájemné útoky a údery, které budou eskalací hrozit.
A pokud jde o trvalejší následky, může mít tato situace za následek třeba poštvání blízkovýchodních hráčů proti USA?
I tento vývoj je ve světle nějakého dalšího vývoje možný. Řada států z regionu, které mají vazby na USA, tedy například Saúdská Arábie, volá nejen po deeskalaci, neboť současná situace ohrožuje jejich ekonomické zájmy a potenciálně i jejich bezpečnost, ale i po razantních krocích USA vůči Izraeli a jeho počínání v Pásmu Gazy.
Právě vývoj v Gaze je těmito státy považován za příčinu, proč se region v řádu měsíců postupně dostal do současného bodu, a proto očekávají, že prostor pro deeskalaci alespoň částečně tkví v tom, že se v Gaze situace uklidní. Lze tedy očekávat, že pokud se USA nepodaří zprostředkovat akceptovatelné řešení konfliktu v Pásmu Gazy, bude to mít dopad na hloubku jejich vztahů s dalšími státy Blízkého východu.
