Prodávají orgány i své děti. Zoufalí Afghánci tak řeší chudobu a hlad

„Děti nepřestávají brečet a nespí, nemáme žádné jídlo. Tak chodíme do lékárny, kde kupujeme léky, které jim pak dáváme, aby se cítily ospale,“ popisuje svůj každodenní život Abdul Wahab pro stanici BBC. Muži, kteří s ním žijí poblíž třetího největšího afghánského města Herát v osadě čítající asi tisíc domů, přikyvují. Dělají totiž to samé.

Jeden z nich, Ghulam Hazrat, pak sahá do kapsy, aby reportérce ukázal platíčko prášků. Jde o alprazolam (známý též jako xanax), tedy lék na uklidnění, který se obvykle předepisuje k léčbě úzkostných poruch. Hazrat přiznává, že je dává všem svým šesti dětem, a to i tomu nejmladšímu, kterému je pouze jeden rok.

Také další muži ukazují plata prášků, které svým potomkům dávají, mezi nimi například escitalopram nebo sertraline, jež doktoři většinou předepisují k léčbě deprese a úzkostí. Podle lékařů citovaných BBC může podávání těchto léků nedostatečně vyživovaným dětem způsobit poškození jater i řadu dalších problémů, jako je chronická únava, poruchy spánku a chování. Pět takových tabletek lze v lokálních lékárnách sehnat za 10 afghání (v přepočtu asi dvě koruny).

Podle OSN se v zemi odehrává humanitární katastrofa, při které hladomor hrozí až devíti milionům obyvatel. Do Afghánistánu přichází už druhá zima, která je pro zemědělství kritická - do země plyne zahraniční pomoc jen v minimálním množství.

Utnul ji nástup hnutí Tálibán k moci, jeho vládu většina zemí neuznává. Afghánistán tak zůstává v mezinárodní izolaci. S tím spojený hospodářský pokles pak připravil řadu lidí o práci a uvrhl další miliony obyvatel do chudoby a hladu.

Rodiny, se kterými se reportéři setkali, si většinou musí vystačit s kousky chleba na den. Na všech místech, která novináři navštívili, narazili na lidi, kteří se uchýlili k zoufalým řešením, aby zachránili své rodiny před hladem.

Přistupují tak například i k prodávání orgánů. Dvacetiletý muž, který vystupuje pod krycím jménem Ammar, podstoupil před třemi měsíci odebrání ledviny. „Neexistovala jiná cesta. Slyšel jsem, že se dá v místní nemocnici prodat ledvina. Udělali mi nějaké testy a pak mi píchli injekci, po které jsem ztratil vědomí. Byl jsem vyděšený, ale neměl jsem na vybranou,“ vysvětlil Ammar.

Za orgán pak dostal zaplaceno asi 270 tisíc afghání (70 tisíc korun). Většinu peněz ovšem využil na splacení půjček, které si musel v minulosti vzít na nákup potravin pro svou rodinu. „Když se jeden večer najíme, druhý večer už ne. Po prodeji ledviny se cítím jako poloviční člověk. Cítím se beznadějně. Mám pocit, že pokud takhle bude život pokračovat dál, zemřu,“ řekl.

K prodeji orgánů kvůli chudobě docházelo v Afghánistánu již předtím, než Tálibán převzal moc v zemi, upozorňuje BBC. Nyní ovšem lidé zjišťují, že i když se uchýlí k této cestě, nemají ani tak dostatek peněz.

Před sedmi měsíci svou ledvinu prodala i mladá matka, která si půjčila peníze na nákup zvířat, které by její rodině dokázala zajistit přísun potravin. Zvířata ale zemřela při povodních a rodina přišla o prostředky k obživě, zatímco dluh se stále zvyšoval.

„Nyní jsme nuceni prodat naši dvouletou dceru. Lidé, od kterých jsme si půjčili, nás každý den obtěžují a říkají, ať jim dceru dáme, pokud nedokážeme splatit dluh,“ popsala žena. Jde jen o jeden z mnoha příběhů, kdy afghánské rodiny kvůli chudobě prodávají své děti.

Další muž promluvil o tom, že prodal svou pětiletou dceru za 100 tisíc afghání (asi 26 tisíc korun). „Chápeme, že je to proti právu šaría a že tím ohrožujeme životy našich dětí, ale není jiné cesty,“ řekl Abdul Ghafar, jeden z vůdců komunity.

Peníze si rodiny zajišťují i přislíbením sňatku. „Neměli jsme peníze na jídlo, tak jsem v místní mešitě oznámil, že chci provdat svou dceru,“ popsal situaci Hazratullah, otec čtyřleté Nazie. Již teď holčička ví, že se ve čtrnácti letech vdá za chlapce z jižní provincie Kandahár. Její otec mezitím již obdržel dvě platby, které využil na nákup jídla a léků.

Téměř 20 milionů lidí, tedy polovina afghánské populace, podle červencového výzkumu světového potravinového programu (WFP) trpěla krizovým až nouzovým nedostatkem potravin.

Více než milion dětí mladších pěti let, které jsou při nedostatku potravin obzvláště ohroženy smrtí, trpí dlouhodobou akutní podvýživou. Pokud přežijí, čelí i přesto závažným zdravotním problémům, včetně zakrnění růstu. Lékaři bez hranic zaznamenali v letošním roce nárůst počtu hospitalizací při léčení podvýživy o téměř polovinu ve srovnání s loňským rokem.

Celkově více než 90 procent Afghánců trpí od loňského srpna nějakou formou nedostatku potravin, vynechávají jídlo nebo nejedí celé dny.

Organizace Human Rights Watch v srpnu uvedla, že není možné humanitární krizi v Afghánistánu vyřešit, dokud vláda USA a vlády dalších států nezmírní restrikce uvalené na afghánský bankovní sektor. Spojené státy v září zřídily fond na pomoc Afgáncům ohrožených hladem, kam převedly asi 3,5 miliardy dolarů (86 miliard korun).

„Situace je důsledkem mezinárodních sankcí uvalených na Afghánistán a zmrazení afghánských aktiv. Naše vláda se snaží zjistit, kolik lidí je v nouzi. Mnozí o svých poměrech lžou, protože si myslí, že mohou dostat pomoc,“ řekl k situaci Hameedullah Motawakil, mluvčí provinční vlády Tálibánu v Herátu.