„Prodali i motorky.“ Vagnerovci podle svědků odcházejí z klíčové africké země

Jen od začátku července opustily několik stanovišť na území Středoafrické republiky (SAR) desítky až stovky vagnerovců. Jejich odchod podle expertů a mezinárodních pozorovatelů přímo souvisí s tím, jak si soukromá žoldácká armáda znepřátelila Kreml.

Majitel skupiny Jevgenij Prigožin vedl na konci června tažení na Moskvu, jehož cílem bylo svržení části ruského velení. I když od vzpoury nakonec několik desítek kilometrů před Moskvou upustil, vagnerovce svírá už týdny nejistá budoucnost.

Co s nimi bude, zůstává nejisté i ve Středoafrické republice – klíčové zemi pro aktivity vagnerovců. Právě tady je jejich počet na africkém kontinentu jeden z nejvyšších.

Podle francouzského deníku Le Monde odjelo ze SAR jen od začátku července kolem 250 členů Vagnerovy armády.

„Odletěli čtyřmi různými lety. První (spoj) se 60 muži odletěl 6. července z letiště Bangui M'Poko kolem druhé hodiny ranní. Iljušin 76 pak provedl dvojí rotaci do Ruska. 6. července odletěl se 45 vojáky a o dva dny později se 70 dalšími. Na závěr přistál Antonov 10. července a odletěl následující den se 75 muži,“ napsal list.

Server Jeune Afrique přitom již dříve uvedl, že v návaznosti na nepovedený puč jich mohlo odcestovat ze SAR ještě více – kolem pěti až šesti set.

Přibývá také svědectví očitých svědků. Například populární radiová stanice Ndeke Luka informovala, že „ruští instruktoři“ měli základny především v pěti z celkem 16 prefektur – Nana-Mambéré, Vakaga, Ouham, Ouham-Fata a la Lim-Pendé. „V Bouar (leží cca 430 kilometrů severozápadně od hlavního města Bangui, pozn. red.) místní obyvatelé potvrdili, že viděli shromáždění ruských vojáků, kteří si balili věci a zbraně,“ uvedla podle Le Monde stanice Ndeke Luka.

„Můžeme předpokládat, že odešli nadobro, protože někteří z nich prodali své věci, zejména motorky,“ uvedl další diplomatický zdroj pro francouzský deník.

Stanice TV5 Monde připomíná, že dopravní stroj Iljušin 76 využívají vagnerovci k pravidelným rotacím mužů v Bangui.

A na běžnou výměnu vojáků se odkazuje rovněž tamní vláda, která odmítá, že by byl odjezd vagnerovců ze SAR nečím výjimečným.

„Žádní ruští vojáci neodcházejí ze Středoafrické republiky do zahraničí, všichni jsou zde na našem území a to, co říkají média, jsou jen lživá tvrzení,“ uvedl k situaci mluvčí prezidentské kanceláře Fidéle Gouandjika.

Zatímco před vzpourou udržovalo Rusko vztahy s vedením v Bangui především přes vagnerovce, Kreml dal po zradě Prigožina jasně najevo, že se vztahy s SAR budou udržovat přes něj.

O pevném poutu mezi Středoafrickou republikou a Ruskou federací promluvil krátce po neúspěšném převratu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten pro stanici Russia Today uvedl, že se afričtí spojenci Ruska, u nichž jednotky vagnerovců operují, nemusí obávat toho, že by byly ze země staženy.

Právě silná přítomnost vagnerovců v zemi představuje základní pilíř pro fungování vlády v Bangui v čele s prezidentem Faustinem-Archange Touadérou. Klíčová je mimo jiné i pro boj s islamistickými skupinami.

„Středoafrická republika je na přítomnosti vagnerovců fyzicky závislá… Pro režim v Bangui je zásadní, aby vagnerovci zůstali, protože kdyby došlo k jejich stažení, režim by padl… Nebo by došlo k určité změně,“ uvedl před časem pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Obavy z odchodu vagnerovců v souvislosti s narůstající hrozbou ze strany džihadistických skupin vyjádřili i někteří místní, kteří jejich odchod pro média potvrdili. „Rusové odcházejí. Jejich přítomnost zde je odstrašující, ale s jejich odchodem to pro nás bude velmi obtížné,“ uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů pro německý server Deutsche Welle.

„Je to pravda, Rusové opouštějí město. Ale bylo nám řečeno, že někteří zůstanou. Když mají málo lidí a povstalci jsou nedaleko, co nám ale vláda řekne? Posílí vlastní jednotky, aby zajistila naši bezpečnost?“ neskrýval obavy další.

Vagnerovci se v rámci působení v afrických zemích soustředí především na státy destabilizované, s nefungující infrastrukturou a bohatými zásobami nerostných surovin.Tak je tomu i v případě SAR.

Prigožinova skupina na jejím území od roku 2018 ovládá například důl Ndassima, jehož zásoby zlata mají podle odhadu hodnotu na 2,5 miliardy dolarů. Provozovaná je tam zároveň i tavírna, jak zjistil novinář Mathieu Oliviera ze serveru Jeune Afrique.

Vagnerovci se zároveň v zemi zaměřují na obchod s cukrem, kávou nebo pálí vlastní vodku, jak jsme popsali před časem. Zda tedy ze země odcházejí nadobro, je předčasné soudit.

„Pohyb vojáků odpovídá vojenskému přehodnocení ruské přítomnosti ve Středoafrické republice, nikoli však opuštění spojeneckých zemí. Od roku 2018 Vagnerova skupina investuje do všech sektorů středoafrické společnosti, od médií po politiku a samozřejmě i do ekonomiky prostřednictvím těžby nerostných surovin. Většina těchto investic se vyplatí až ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, takže se zdá nepravděpodobné, že by je nyní opustili,“ uvedla pro Le Monde Nathalia Dukhanová z nevládní organizace The Sentry, která se zaměřuje vyšetřování nadnárodních predátorských sítí.

Podle Le Monde může ale odjezd vagnerovců značit pokus o zamezení jejich aktivitám s odkazem na prohlášení ruské armády z 12.července, kdy „v souladu s plánem“ obdržela od vagnerovců 2500 tun munice a 20 tisíc lehkých zbraní.

Zprávy o odjezdu vagnerovců ze Středoafrické republiky přicházejí jen pár týdnů před plánovaným referendem o nové ústavě SAR (30. července). Pokud by došlo k jejímu odsouhlasení, jak apeluje prezident Touadéra, mohl by v roce 2025 kandidovat na prezidenta potřetí v řadě. Výkon funkce by se pak prodloužil z pěti na sedm let.

Zprávy a svědectví o odchodu ruských žoldnéřů i z jiných afrických zemí – Mali, Libye, Súdánu – zatím nepřicházejí.