Článek
Pouhých 77 milionů nejbohatších lidí zodpovídalo za 16 % veškerých globálních emisí oxidu uhličitého v roce 2019. Vyplývá to z vůbec největší studie zaměřené na klimatickou nerovnost, která kdy byla zhotovena. Dokument o 136 stránkách zveřejnila organizace Oxfam v pondělí, jako první o něm informoval list The Guardian.
Dohromady bylo podle Oxfamu jedno procento nejbohatších lidí v roce 2019 zodpovědné za vznik 5,9 miliardy tun oxidu uhličitého, což je zhruba o miliardu tun víc, než ve stejný rok vyprodukovaly celé Spojené státy s více než 330 miliony obyvatel.
Zpráva také uvádí, že člověku z dolních 99 % by trvalo asi 1500 let, aby vyprodukoval stejně emisí jako nejbohatší jediné procento.
Část rozdílů se podle The Guardian dá vysvětlit nerovností rozdělení bohatství napříč národy. Bohaté země zejména z globálního severu zodpovídají za 40 % světových emisí oxidu uhličitého, zatímco příspěvek chudších zemí zejména z globálního jihu je pouhých 0,4 %. Například celá Afrika, která je domovem šestiny světové populace, je zodpovědná jen za čtyři procenta emisí.
Velkou roli nicméně podle Oxfamu hraje i nerovnost v rámci jednotlivých zemí.
Součástí „extravagantní uhlíkové stopy“ jednoho procenta nejbohatších jsou kromě podílů ve znečišťujících firmách i soukromé tryskáče, jachty, sídla, lety do vesmíru a například i bunkry postavené pro případ apokalypsy.
Oxfam podle deníku The Guardian ve zprávě volá po zdanění majetku superbohatých lidí a fosilních paliv, z nichž by se financoval přechod na obnovitelné zdroje.