Proč útočí Sibiřský prapor: Odpor proti válce i ruskému kolonialismu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Legie Svobodné Rusko a Ruský dobrovolnický sbor mají své následovníky. Ke skupinám bojujícím s podporou Ukrajiny proti ruské armádě s cílem osvobodit Rusko a svrhnout diktaturu Vladimira Putina se 12. března přidala další jednotka – Sibiřský prapor.

V Kurské a Bělgorodské oblasti v části Ruska u hranic s Ukrajinou se jim podle dostupných informací tento týden podařilo krátce obsadit jednu nebo dvě vesnice (více zde). Odbojové skupiny zveřejnily i snímky zničených obrněných vozů ruské pěchoty. O vesnici Tětkino se vedou boje i ve čtvrtek, tedy dva dny po zahájení ofenzivy.

„Každý den umírají desítky obyčejných nevinných Ukrajinců (většinou ženy a děti) při ostřelování z Bělgorodu. Ostřelování Ukrajiny z území Bělgorodu musí přestat! Proto jsme nuceni zacílit palbu na vojenské pozice umístěné v Bělgorodu. Abychom se vyhnuli civilním obětem, vyzýváme všechny, aby okamžitě opustili město,“ vzkázaly odbojové skupiny před úterním útokem.

Sibiřský prapor vznikl podle serveru Kyiv Independent loni v říjnu, během zimy pak jeho členové prodělávali bojový výcvik. Kolik má prapor členů, není jisté, agentura Reuters spekuluje o pěti desítkách. Všichni musí projít pečlivou kontrolou ukrajinské armády, která je prověřuje, aby se mezi nimi nevyskytli ruští agenti.

Jak už název napovídá, bojovníci se rekrutují z etnických menšin žijících v ruských sibiřských republikách – z Burjatska, Jakutska a Tuvy. Právě tyto republiky také vykazují vysoké ztráty ve válce na Ukrajině – špatná ekonomická situace tamních lidí usnadňuje v této oblasti ruské armádě odvody. Na Ukrajinu přijíždějí přes třetí země, například Gruzii nebo Mongolsko.

Devět z deseti nejchudších ruských regionů jsou regiony obydlené do velké míry etnickými menšinami. Pět z nich se nachází právě na Sibiři.

„Koncem roku 2022 jsme dosáhli dohody s Mezinárodní legií Ukrajinských ozbrojených sil o pravidelném náboru nejprve v rámci Ruského dobrovolnického sboru a od roku 2023 u Sibiřského praporu. Snažíme se měsíčně nabírat 20 až 25 dobrovolníků,“ citoval Kyiv Independent Denise Sokolova, spoluzakladatele ruské exilové organizace Občanská rada, která pomáhá rekrutovat ruské občany do boje na straně Ukrajinců.

Všichni vojáci jsou dobrovolníky, nikdo z nich není bývalý voják nebo válečný zajatec na Ukrajině.

Reportérka ukrajinského serveru navštívila v zimě výcvikové středisko, kde dobrovolníci trénují. Jedním z nich byl Malyj, 22letý etnický Baškir, který vyrůstal mezi řekou Volhou a pohořím Ural. „Rodiče to neschvalovali, protože se o mě báli,“ přiznal. Není to prý ale kvůli tomu, že se přidal k Ukrajincům. Mladík řekl, že je znechucen válkou, kterou Rusko proti Ukrajině vede.

Důvodem, proč se někteří dobrovolníci k praporu přidávají, je i ruský rasismus a přehlížení etnických menšin. „Celý život jsem žil v Rusku a cítil útlak ze strany Rusů. Panuje nespravedlnost a všechny peníze jdou jen do Moskvy,“ řekl týdeníku Newsweek muž, který vystupuje pod přezdívkou Básník.

Další z dobrovolníků, 32letý Perun, na rozdíl od řady kolegů pochází z Moskvy. Kvůli odchodu na Ukrajinu se svou ukrajinskou manželkou přerušil veškeré rodinné vazby. Je mu jasné, že do Ruska se už nevrátí: „Přestal jsem komunikovat se svými přáteli v Rusku. Nemám pocit, že bych s touto zemí už měl něco společného. Mezi lidmi, které jsem znal, jsou někteří, kteří považují tuto válku za odpornou, ale jiní jsou přesvědčeni, že hrozba ze strany NATO je reálná,“ popisuje.

Odborníci si ale nemyslí, že by Sibiřský prapor nebo další ruské jednotky bojující za Ukrajinu mohly něco významného ve válce změnit. „Ruské dobrovolnické prapory bojující po boku Ukrajinců jsou aspektem války, který může mít malý přímý rozdíl na frontové linii, ale bude mít podstatně větší dopad na informační aktivity, morálku a vliv na ruské obyvatelstvo a jeho vedení,“ myslí si Keir Giles, analytik think tanku Chatham House.

Není zjevně náhodou, že na Bělgorodskou a Kurskou oblast zaútočily dobrovolnické oddíly v týdnu, kdy se v Rusku konají prezidentské volby. Jak a zda vůbec přijdou k volbám obyvatelé oblastí, kde nyní probíhají boje, bude zajímavé sledovat.