Proč Ukrajina bojuje v Africe nebo Sýrii? Škodí Rusku a sobě dělá reklamu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už téměř rok se objevují náznaky, že Ukrajina rozšířila svůj boj proti Rusku daleko za vlastní hranice. Nejde přitom jen o dronové útoky či sabotáže v ruském vnitrozemí, ale i o akce v jiných koutech světa –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v africkém Súdánu. A možná i v Sýrii.

O nápadných akcích proti Ruskem podporované milici zvané Jednotka rychlé podpory (RSF), která v současném súdánském konfliktu bojuje proti armádě vedené generálem a faktickým vládcem africké země Abdalem Fattáhem Burhánem v hlavním městě Chartúmu, informovala už loni v září americká CNN.

Tehdy na Ukrajince ukazovaly především podobnosti v použité taktice, nápisy v ukrajinštině na videích z dronů a náznaky od anonymních zdrojů z ukrajinské armády.

Postupem času důkazů přibylo. Například letos v únoru se objevilo video, na němž členové ukrajinských speciálních jednotek vyslýchají v Súdánské republice ruské žoldáky z Vagnerovy skupiny.

Pravost informací už loni naznačovaly také výroky ukrajinských představitelů. Ti sice dosud oficiálně a přímo zapojení v Súdánu nepřiznali, ale mluví například o tom, že Ukrajina bude proti Rusku bojovat „kdekoliv na světě“ či že „osvobodí Afriku z ruského područí“.

Letos v březnu také vyšel v deníku The Wall Street Journal (WSJ) článek, který –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s odkazem na nejmenované představitele ze súdánské a ukrajinské armády i ukrajinské a súdánské vojáky přímo zapojené do společných operací –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nabízí vysvětlení, jak k začlenění Ukrajinců mělo dojít.

Ve zkratce se tak mělo stát poté, co Burhán zavolal do Kyjeva o pomoc. Prezident Volodymyr Zelenskyj přitom měl celou řadu důvodů, proč volání vyhovět –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Súdán podle zdrojů WSJ Ukrajině už od roku 2022 dodává zbraně, Rusko naopak skrze působení vagnerovců v africké zemi získává například drahé kovy, které pomáhají válku na Ukrajině financovat.

Článek prozrazuje i něco málo o rozsahu operací.

Uvádí například, že loni v srpnu do Súdánu dorazila „první vlna“ necelé stovky vojáků z řad speciálních jednotek bojové skupiny Timur, která je součástí ukrajinské vojenské rozvědky (HUR). V listopadu měli podle jednoho z ukrajinských vojáků dorazit „další“ vojáci ze stejné skupiny. Na ukrajinské straně nemělo dojít k žádným ztrátám a střety přímo s žoldáky Vagnerovy skupiny měly být velmi vzácné. Ukrajinci měli útočit hlavně na súdánské bojovníky RSF podporované Ruskem a přerušovat jejich zásobovací linie v Chartúmu.

Ukrajinci také měli cvičit súdánské vojáky zejména ve využívání dronů, ale pravděpodobně ne ve velkém množství (jeden z vojáků například uvádí, že „na konci“ jeho působení uměl drony používat a zasahovat s nimi cíle asi tucet vojáků).

Ohledně údajného působení Ukrajinců v Sýrii jsou informace podstatně mlhavější.

Dosud se v podstatě neobjevilo nic jiného než několik videí a informací zveřejněných v jediném článku deníku Kyiv Post.

Videa mají podle listu ukazovat ukrajinské jednotky (rovněž patřící k HUR), které spolu se syrskými rebely „konstantně“ útočí na ruské checkpointy, základny a hlídky zejména v syrské části Golanských výšin ležících na jihozápadě země.

Autentičnost videí ovšem není potvrzená a záběry, jak Seznam Zprávy upozornil uznávaný švédský expert na Blízký východ Aron Lund, mohou pocházet stejně tak od Ukrajinců jako od syrských rebelů.

Kromě videí spekulace přiživuje ještě to, že Ukrajina operace v Sýrii minimálně plánovala –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ alespoň podle uniklého dokumentu získaného deníkem Washington Post. (Dokument pocházel ze série tajných spisů, které zveřejňoval pracovník americké Národní gardy Jack Teixeira.)

WP uvedl, že z dokumentu amerických tajných služeb se zdá, že Ukrajina měla plán na operaci v Sýrii s cílem způsobit ruské armádě a vagnerovcům škody, které by Moskvu eventuelně mohly donutit vyslat do blízkovýchodní země dodatečné zdroje aktuálně rozmístěné na Ukrajině. Akci měl ale –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ neznámo přesně proč –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zarazit prezident Volodymyr Zelenskyj.

Dodejme, že Rusko se v Sýrii zřejmě minimálně pokoušelo rekrutovat Syřany pro válku na Ukrajině. Podle nedávného článku italského deníku la Repubblica Rusko právě v Golanských výšinách, kde mají údajně působit Ukrajinci, v poslední době zvyšuje svou aktivitu i kvůli tomu, že tam může dobře sbírat informace o tom, jak si počínají západní zbraně v rukou Izraele, které používá i Ukrajina.

Důvody, proč by působení Ukrajiny v Sýrii i Súdánu mohlo Kyjevu dávat smysl, nedávno podrobněji rozebral v komentáři pro The Hill novinář a analytik David Kiričenko.

Podobně jako další komentátoři i Kiričenko uvádí, že ukrajinské speciální síly v zahraniční pravděpodobně „loví ruské jednotky“, aby tam oslabily vliv Moskvy a její ekonomické zdroje. Dodává také, že právě takový typ operací je nejlepším možným využitím speciálních jednotek, které „v zákopech ukrajinského bojiště“ nemohou plně uplatnit svůj potenciál.

Ukrajina tímto podle Kiričenka ukazuje, že může vojensky zasahovat v regionech, kde se takových akcí západní mocnosti zdráhají a Západ by ji v těchto akcích měl podpořit.

Otázkou je, jak velký mají zmiňované akce v Súdánu a potenciálně i v Sýrii reálný dopad.

Trojice expertů oslovených redakcí Seznam Zprávy se shoduje, že pravděpodobně ne moc velký. Čistě matematické zhodnocení utracených zdrojů na straně Ukrajiny a škod na straně Ruska proto podle nich ani nemusí být tím hlavním důvodem, proč se Kyjev rozhodl do vojenských akcí daleko od fronty jít.

„I kdyby se Ukrajina do těchto konfliktů zapojila, jak jen jí to její možnosti dovolí, pochybuji, že by to mělo velký dopad. Jde o velké války, ve kterých bojují desetitisíce lidí a již nyní v nich je značná mezinárodní angažovanost. Několik operací ukrajinské rozvědky, nebo vyzbrojení či finanční podpora některé ze skupin, nevypadá jako možný game changer,“ řekl Aron Lund, který působí například v americkém think tanku Century International či Švédské obranné výzkumné agentuře (FOI).

Jako realistický dopad pak analytik vidí možné omezení efektivity ruských misí v daných zemích, protože Rusko tam možná bude muset postupovat opatrněji.

Ve shodě s Lundem se vyjádřil i Jan Daniel z Centra pro studium globálních regionů při Ústavu mezinárodních vztahů. „Výraznější dopad na situaci v Sýrii to myslím mít nebude,“ řekl odborník na Blízký východ a severní Afriku s tím, že na to by operace musely být rozsáhlé. „Možná největší hodnotu“ takových akcí Daniel vidí spíš v publicitě než ve vojenském významu, což analytik doplnil poznámkou, že zprávy, které prosákly ze Sýrie, podle něj z Ukrajiny nejspíš prosákly úmyslně jako reklama.

Podobně jako Lund také Daniel nevylučuje, že mimo vlastní propagaci může Ukrajina cílit na psychologický efekt a to, aby se Rusové „nikde nemohli cítit bezpečně“.

Na smysluplnost argumentu, zda se speciální síly víc hodí na mise v zahraničí než na ukrajinské frontě, a jestli je možné, že budou mít tyto operace dopad na samotnou válku na Ukrajině, odpověděl na dotaz redakce také plukovník generálního štábu v záloze z brněnské Univerzity obrany Zdeněk Petráš.

„Otázka, jestli to Ukrajina dělá i proto, aby ruské velení dospělo k závěru, že tam Rusko třeba musí poslat posily a odčerpat jednotky z ukrajinské fronty, je diskutabilní. Já osobně si nemyslím, že tohle je hlavní důvod, proč tam Ukrajinci působí,“ řekl Petráš a s tím, že může jít spíš o „vysílání politického signálu“.

„Z čistě vojenského hlediska podle mě takové působení nemá zásadnější vliv na vývoj války na Ukrajině. V Súdánu Ukrajina poměr sil ve válce na svou stranu nepřeklopí,“ dodal.