Proč tady a teď? Odpověď na marockou tragédii je v pomalém pohybu desek

Kateřina Křováková

Mapka ukazuje zasaženou oblast Maroka. Čím tmavší barva, tím silnější otřesy. Tmavě červenou je označeno okolí epicentra.

11. 9. 2023 18:40

aktualizováno • 11. 9. 2023 22:55

Silná zemětřesení jsou v Maroku neobvyklá, ne však zcela nečekaná, tvrdí odborníci. V přehledném rozboru se dále dozvíte, co způsobilo páteční otřes a jaká zemětřesení země za posledních sto let zažila.

Článek

Zemětřesení v Maroku si podle dosud posledních potvrzených zpráv vyžádalo na 2800 obětí, poslední data hovoří o 2862 lidských životech. V Marrákéši zničilo řadu významných historických budov, v horských oblastech srovnalo se zemí celé vesnice. Rozsah zkázy ovlivnila i nepřipravenost v regionu, který na silná zemětřesení není zvyklý.

Horskou oblast vzdálenou asi 70 kilometrů jihozápadně od Marrákeše zasáhly otřesy v pátek pozdě večer, zemětřesení mělo sílu 6,8 magnituda. Už teď je jasné, že jde o nejhorší podobnou událost v zemi od roku 1960, kdy poblíž města Agádír zahynulo více než 12 tisíc lidí.

Od roku 1900 region zasáhlo celkem devět zemětřesení o síle 5 a více magnituda. Ani jedno z nich ovšem nepřesáhlo hranici 6 magnituda.

Podle americké vládní agentury US Geological Survey jsou takto silná zemětřesení v této oblasti neobvyklá, avšak ne nikoliv zcela nečekaná.

„Jde o oblast, která je zemětřeseními postihována poměrně vzácně, protože je uvnitř africké litosférické desky a je 500 kilometrů vzdálená od aktivního okraje,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Zedník, vedoucí seismické služby Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. „Uvnitř desek se napětí hromadí daleko pomaleji, a proto k zemětřesením dochází zřídka. Za posledních 100 let tam žádné podobně silné zemětřesení nebylo,“ dodal.

Podívejte se na vzdálenost okraje litosférické desky od Marrákeše.

Maroko se nachází v místě, kde dochází k pomalému tektonickému střetu mezi africkou a euroasijskou deskou. Tyto pohyby v průběhu milionů let zvrásnily krajinu, zvedly pohoří Vysoký Atlas, které zasáhlo zemětřesení, a v regionu vytvořily složitou síť zlomů.

Síla střetu v okolí Maroka je poměrně nízká, desky se zde srážejí rychlostí pouhých 4 až 6 milimetrů za rok. Díky tomu v této oblasti nedochází k častým zemětřesením, píše deník The New York Times.

V průběhu mnoha let však může pomalý pohyb vytvořit dostatečné napětí, které vyústí v silné zemětřesení, jako právě v pátek 8. září 2023.

Podle Judith Hubbardové, geoložky z Cornell University, je však tektonická situace v oblasti komplikovaná a máme o ní pouze málo informací.

Jak upozorňuje stanice BBC, Maroko není na podobně silná zemětřesení zvyklé a obyvatelstvo na ně proto není příliš připravené.

„Jde o to, že lidé tam na to nejsou připravení. Maroko navíc není zrovna bohatá země a nestaví se tam žádné speciální odolné konstrukce budov,“ podotýká Jan Zedník z Akademie věd.

Červeně jsou označená předchozí zemětřesení, okrovou barvou aktuální příhoda.

Podle dosavadních informací marockého ministerstva vnitra je na místě 2497 mrtvých a více než 2476 zraněných. Nejméně 1400 z nich je v kritickém stavu. Záchranáři předpokládají, že počet obětí ještě poroste.

Nejvíce obětí pochází z chudých vesnic v pohoří Vysoký Atlas. Zemětřesení zde srovnalo se zemí celé obce, pro které jsou typické domy z hliněných cihel.

Záchranáři mají problém dostat techniku do odlehlých oblastí, aby mohli vyprostit těla ze sutin. Místní proto pátrají po přeživších sami holýma rukama či pomocí lopat.