Putin pod tlakem narychlo otočil. Důvody, které vedly k mobilizaci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po úspěšné protiofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti se nejprve zdálo, že Kreml raději odloží referenda o přistoupení obsazených území k Rusku. V posledních dnech ale ruské vedení otočilo. Moskva se rychle rozhodla referenda uspořádat už od 23. září a prezident Vladimir Putin vzápětí vyhlásil částečnou mobilizaci.

Podle západních analytiků je důvod uvedených rozhodnutí více než zřejmý – Moskva se zalekla, že její dosavadní pojetí války coby „speciální vojenské operace“ míří definitivně k neúspěchu. Očekávaný souhlas s připojením obsazených území k Rusku jí umožní, aby konflikt „povýšila“ na obranu vlastního území. Kromě jiného tak bude moci do bojů zapojit i 300 tisíc rezervistů, o nichž tvrdí, že je nyní mobilizuje.

Proč se ale postoj Kremlu změnil tak narychlo? Podle ruskojazyčného zpravodajského serveru Meduza, který se odvolává na nejmenované zdroje blízké Kremlu, stojí za obratem tlak tzv. válečné strany, skupiny vysoce postavených ruských politických a bezpečnostních představitelů, kteří prosazují další eskalaci konfliktu s Ukrajinou. Tito činitelé přesvědčili i prezidenta Putina.

Konkrétně jsou za ruským příklonem ke „šturmování“ údajně podněty ze dvou směrů.

Část ruských vládních představitelů znepokojila nervozita mezi obyvatelstvem na okupovaných územích (psali jsme zde). Po úspěšném protiútoku Ukrajiny se hlavně v Chersonu a Záporoží rozšířily mezi lidmi obavy, že budou po zpětném dobytí Ukrajinou potrestáni za kolaboraci s ruskými okupanty.

Mezi politiky v separatistické Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice, které se od Ukrajiny fakticky odtrhly už v roce 2014, pak byla dlouhodobě cítit nespokojenost, že se referenda oddalují.

Podle serveru Meduza, pro nějž píší ruští opoziční novináři, patří do proválečné skupiny politiků generální tajemník Putinovy strany Jednotné Rusko Andrej Turčak nebo bývalý prezident a nynější místopředseda státní bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Jejich skupina se pak ve snaze ovlivnit Putina spojila s některými bezpečnostními úředníky, zejména se šéfem Národní gardy Viktorem Zolotovem. Ti zdůrazňovali především mobilizaci jako nutný předpoklad pro úspěch války s Ukrajinou.

O tom, že se vyhlášení referend a částečné mobilizace chystalo hodně narychlo, svědčí několik událostí z posledních dnů.

Státní duma v úterý nečekaně schválila důležité dodatky k ruskému trestnímu zákoníku, kterými se ukládají tresty za rabování, odmítnutí boje, kapitulaci nebo dezerci. Přitěžující okolností se stalo spáchání trestného činu „v době mobilizace nebo stanného práva, v době války“.

Šest nových článků a 13 dodatků ke stávajícím normám trestního zákoníku bylo přijato během několika minut bez jakékoli diskuse, a to v podobě pozměňovacích návrhů během druhého čtení o předloze, která se původně zabývala jinými úpravami. Pozměňovací návrhy přitom na schůzi dolní komory parlamentu ani nezazněly – poslanci hlasovali pro „tabulku“ hned ve druhém a třetím čtení a nikdo se k této věci nechtěl vyjadřovat ani klást otázky.

O lecčem napovídají také zmatky kolem odvysílání projevu, ve kterém Vladimir Putin oznámil částečnou mobilizaci. Některá ruská média původně oznámila, že prezident promluví k národu v televizi už v úterý večer. Nakonec se ale vystoupení posunulo na středu ráno.