Článek
Zvyk chodit brzo spát nebo brzy vstávat může být u některých lidí důsledkem genů jejich dávných předků – neandrtálců. Zjištění zveřejnili vědci z Kalifornské univerzity v San Francisku, uvádí britský deník The Guardian.
Zatímco většina genů, které moderní lidé získali dávným křížením, byla evolucí vyřazena, malá část jich zůstala. Dělo se tak pravděpodobně proto, že raným moderním lidem pomohly přizpůsobit se novému prostředí, když opustili Afriku a vydali se do Eurasie.
Skupiny Homo sapiens po vlnách migrovaly z Afriky do Eurasie před 70 tisíci lety. Při příchodu se střetli s neandrtálci, kteří se již předtím přizpůsobili životu v chladnějším klimatu, protože toto území obsadili před stovkami tisíc let.
V důsledku křížení mezi těmito skupinami nesou dnes žijící lidé až čtyři procenta neandrtálské DNA, včetně genů souvisejících s pigmentací kůže, vlasy, tukem a imunitou, uvádí dále The Guardian.
„Analýzou částí DNA neandrtálců, které zůstaly v genomech moderních lidí, jsme objevili pozoruhodný trend,“ uvedl pro britský deník epidemiolog z Kalifornské univerzity John Capra. Řada z nich podle něj ovlivnila geny, které u moderních lidí řídí biologické hodiny a ve většině případů „zvyšovaly sklon k tomu být člověk, co vstává brzy ráno“.
Capra a jeho kolegové při analýze DNA moderních lidí a neandrtálců zjistili, že se v biologických hodinách a cirkadiánních rytmech obou skupin vyskytují různé genetické varianty. Vzhledem k tomu, že se předkové moderních lidí s neandrtálci pářili, je možné, že někteří dnes žijící lidé nesou neandrtálské varianty, usoudili vědci.
Mohlo by vás zajímat
„Myslím, že z výsledků letošní konference COP28 nebudou nadšení klimatičtí aktivisté, ale ani fosilní průmysl,“ říká pro Seznam Zprávy odbornice na environmentální politiku Nikola Adamovská, která se summitu zúčastnila.
The Guardian dále uvádí, že pro ověření se vědci obrátili na britskou UK Biobank, která uchovává nejen genetické informace, ale také detaily o zdravotnímu stavu a životním stylu půl milionu lidí. Vědci v odborném časopisu Genome Biology and Evolution uvedli, že nejenže tyto varianty neslo mnoho lidí, ale geny byly důsledně spojeny s časným vstáváním.
Podle předpokladu epidemiologa Capry tak mnoho moderních lidí nese neandertálské geny, protože pomohly jejich předkům se přizpůsobit životu ve vyšších zeměpisných šířkách.
„Nemyslíme si, že být ranní ptáče je ve skutečnosti to, co bylo prospěšné. Spíše si myslíme, že to odkazuje na rychleji běžící hodiny, které se lépe přizpůsobují sezónním výkyvům v souvislosti se světlem…Ve vyšších zeměpisných šířkách je výhodné mít hodiny, které jsou pružnější a lépe se přizpůsobují proměnlivé sezónní úrovni světla,“ uvedl vědec.
Skutečnost, že jsou lidé ranní ptáčata, nicméně zákonitě nemusí souviset jen s geny neandrtálců. Ovlivnit, v kolik lidé chodí spát nebo vstávají, mohou stovky jiných genů i vliv prostředí, dodává The Guardian.
