Pět důvodů, proč Havaj zažívá nejtragičtější požáry v USA za sto let

Havajským ostrovům nejsou požáry cizí, ale ty z posledních dnů jsou označovány za jedny z nejhorších v historii souostroví. Alespoň je ve čtvrtek za největší přírodní katastrofu v historii státu označil havajský guvernér Josh Green.

„Nikdy předtím jsme nezažili požár, který by takto silně zasáhl celé město,“ řekl Green a dodal, že problémy spojené se změnou klimatu Havaj bezprecedentně zatěžují.

Následky jsou ničivé, podle oficiálních údajů zemřelo až 55 lidí a není jasné, kolik se jich pohřešuje. Oheň na Maui způsobil ohromné škody především v historické Lahaině, která byla v 19. století hlavním městem bývalého Havajského království. Podle Greena shořelo až 80 procent města.

Požáry na ostrově Maui jsou zřejmě i jedněmi z nejsmrtelnějších v novodobé historii USA. Podle CNN se již nyní řadí na druhé místo za posledních 100 let.

To, co smrtící požáry vyvolalo, se stále vyšetřuje. Plameny a jejich šíření však podpořilo několik důležitých faktorů, které bezprostředně souvisí s klimatickými změnami.

Důležitou roli v tom, jak rychle a v jaké šíři se požáry pohybovaly, sehrálo sucho. Abnormálně suché podmínky panují v rozsáhlých částech Havaje, včetně nejhůře postiženého ostrova Maui.

Podle údajů, které ve čtvrtek zveřejnil americký Úřad pro monitorování sucha (USDM), je téměř 16 % okresu Maui klasifikováno ve stavu závažného sucha, dalších 20 % mírného sucha. Podle BBC je abnormálně suchých až 80 procent celých Havajských ostrovů.

Za suchem na Havaji je nutné hledat především jev La Niña, protějšek známějšího jevu El Niño, který na Havaji obvykle vedl ke značným srážkám. Od 80. let 20. století však začal přinášet srážek méně. „Tyto slabší La Niñy nás ze sucha nedostanou,“ uvedla v rozhovoru pro New York Times (NYT) na začátku roku Abby Frazierová, klimatoložka z Clarkovy univerzity, která se zabývá výzkumem Havaje.

Frazierová také vysvětlila, že s rostoucími teplotami se mraky nad Havají ztenčují. A méně oblačnosti znamená méně srážek. Kromě toho se velké bouře postupem času přesouvají na sever a přinášejí na ostrovy méně srážek. S klesajícím průměrným ročním úhrnem srážek se na Havaji, stejně jako jinde ve světě, zvyšují průměrné teploty, což vegetaci dále vysušuje.

Vysychání havajské krajiny je součástí trendu, který postihuje deštné pralesy po celém světě, napsal web NYT. Deštné pralesy jsou totiž velmi citlivé na změny srážek. Vyšší teploty a změny v úhrnu srážek stromy zatěžují. Jejich kmeny usychají a listy opadávají. Řídnoucí koruny stromů pak propouštějí sluneční paprsky k půdě, což způsobuje její rychlé vysychání.

Výše uvedené může společně s lidskou činností - odlesňováním - v průběhu příštích desetiletí způsobit, že se deštné pralesy promění v suché travnaté porosty neboli savany. Části amazonského deštného pralesa, největšího na světě, se tomuto bodu, z něhož není návratu a kdy by se vlhký ekosystém navždy změnil, podle NYT poměrně rychle přibližují.

Znehodnocené lesy a měnící se počasí dohromady vytváří ideální podmínky pro požáry, které se kvůli tomu rozrůstají do obrovských, nekontrolovatelných plamenů. Podle nedávného výzkumu vzrostl v tropických lesích úbytek stromů v důsledku požárů za posledních 20 let v průměru o 5 % ročně.

Situaci nevylepšil ani hurikán Dora, rychle se pohybující a silný hurikán 4. kategorie s trvalým větrem o rychlosti 140 km/h.

Když se hurikán prohnal jižně od Havaje, přinesl podle Národní meteorologické služby „velmi silný a ničivý vítr“. Meteorologové uvedli, že „tento silný vítr spolu s nízkou úrovní vlhkosti vzduchu vytváří nebezpečné podmínky podporující požáry a plameny dále rozdmýchává“.

Jiný hurikán - z roku 2018 nazvaný Lane - rovněž rozpoutal na ostrovech Maui a Oahu rozsáhlé požáry, připomněla Frazierová.

Havajská krajina se mění i jinak než jen tím, že se stává sušší. S častějšími požáry se likviduje část původní vegetace, která se na oheň špatně adaptuje. Na mnoha místech, včetně oblasti kolem Lahainy, přestaly kolem 90. let 20. století fungovat dlouholeté farmy na pěstování cukrové třtiny; půda se přestala zavlažovat.

Tyto plodiny a původní vegetaci vystřídaly suché a invazivní trávy a keře. A ty jsou vysoce hořlavé, byť se po požáru rychleji obnovují, uvádí CNN.

Nepůvodní druhy nyní podle dostupných studií pokrývají téměř čtvrtinu celkové rozlohy Havaje.

Úsilí dostat požár na Maui pod kontrolu zásadně zkomplikovala i geografická poloha Havaje – ostrovního řetězce v Tichém oceánu – a omezené zdroje, s čímž se místní hasiči potýkají jen velice těžko. Mezi těmi, kdo momentálně s ohněm aktivně bojují, jsou lesníci, biologové a technici, nikoliv hasiči na plný úvazek, jak stojí na webu Havajské hasičské služby.

„Když byly plantáže v minulosti aktivní, hasičům lidé otevírali brány, všechny cesty byly udržované, byla tam vodní infrastruktura a vybavení. Teď se struktura využití půdy změnila a je to všechno na hasičích,“ řekl pro CNN Clay Trauernicht, který tropické požáry studuje na Havajské univerzitě v Manoa.

U druhého největšího požáru na Maui v historii, k němuž došlo v roce 2021, zasahovalo méně než 300 hasičů, uvedl Trauernicht. „Když to srovnáte s pevninskou USA, bylo by tam pravděpodobně hasičů několik tisíc. To vám dává představu o tom, jaká omezení tu máme. U tohoto požáru právě teď, to vám garantuji, zasahuje každý, kdo je k dispozici,“ řekl.