Článek
Rozdíl mezi tím, kolik emisí skleníkových plynů vyprodukují bohatí a chudí uvnitř jednotlivých zemí, je větší než rozdíl v uhlíkové stopě vyspělých a rozvojových zemí. Vyplývá to ze Zprávy o nerovnosti v oblasti klimatu pro rok 2023, na kterou upozornil deník The Guardian.
Výsledky výzkumu, který trasuje, odkud se bere nejvíce emisí, by mohly znamenat zlom v úvahách o globální klimatické politice. Ta se dosud zaměřovala zejména na rozdíl mezi bohatými a chudými zeměmi a porovnávala jejich odpovědnost za vypouštění emisí skleníkových plynů do ovzduší.
Studie ekonomů z World Inequality Lab se připojuje k dalším pracím, které narušují zakořeněnou představu o tom, že obyvatelé vyspělých zemí vypouštějí plošně více emisí než obyvatelé rozvojových zemí. Z jejich dat totiž vyplývá, že lidé s nízkými příjmy z vyspělých zemí ke klimatické krizi přispívají méně než bohatí lidé z rozvojových zemí.
Cílení opatření pouze na vyspělé země tedy nestačí. Svou roli v boji proti změnám klimatu musí sehrát i rozvojové země, jak tvrdí autoři studie. Spolu s dalšími odborníky tak poukazují na to, že pozornost by se měla upnout na bohaté „elity znečišťovatelů“, které do ovzduší vypouštějí výrazně více emisí než zbytek populace, který jich má na svědomí relativně málo.
Naznačují také, že pokud by bohatí lidé po celém světě, včetně některých rozvojových zemí, snížili své emise, nejchudší vrstvy populace by mohly své emise zvýšit, a dosáhnout tak kýžené prosperity.
Jak se v roce 2022 proměnila planeta
Národní úřad pro letectví a vesmír zveřejnil sérii nových satelitních snímků, které ilustrují dopady klimatických změn i lidské činnosti na podobu Země během uplynulého roku.
„Nerovnosti ve vypouštění emisí uhlíku v rámci jednotlivých zemí se nyní zdají být větší než uhlíkové nerovnosti mezi jednotlivými zeměmi,“ stojí ve studii, ze kterou stojí vlivný ekonom Thomas Piketty. Jeho díla v minulosti vedla k popularizaci myšlenky, že současné ekonomické systémy upřednostňují zájmy „jednoho procenta“ globálních elit s nejvyššími příjmy.
„Spotřební a investiční vzorce relativně malé skupiny obyvatelstva neúměrně přispívají ke vzniku skleníkových plynů, ať už přímo, či nepřímo. Zatímco nerovnosti v emisích mezi jednotlivými zeměmi zůstávají značné, celková nerovnost v globálních emisích je nyní podle některých ukazatelů vysvětlována především nerovnostmi uvnitř jednotlivých zemí,“ vysvětlují autoři studie.
Řešení?
Ekonomové se ve studii také zamýšlí nad možným řešením globální klimatické nerovnosti. Tvrdí, že zapotřebí jsou kroky jak ze strany vyspělých zemí, tak ze strany jejich rozvojových partnerů.
Podle nich je poskytování zahraniční klimatické pomoci chudší zemím, které bylo klíčovým tématem klimatické konference Cop27, pouze částí řešení. K tomu, aby rozvojové země efektivně snížily své emise, musí samy reformovat své domácí daňové systémy tak, aby více přerozdělovaly peníze od bohatých.
O možných řešeních mluvil s novináři deníku The Guardian také profesor z Univerzity v Sussexu Peter Newell, který nebyl součástí výzkumného týmu, ale tématu „znečišťujících elit“ se ovšem dlouhodobě věnuje.
„Kombinace progresivního zdanění, včetně daně na vysoce znečišťující činnosti, a přesunutí dotací od fosilních paliv může pomoci posílit sociální stát a poskytnout sociální ochranu, která pomůže překlenout některé z těchto nerovností,“ vysvětluje Newell.
