Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nejen selhání podvozku mohlo být důvodem havárie, ke které došlo v neděli na mezinárodním letišti v jihokorejském Muanu. Při nouzovém přistání tu nedokázalo letadlo Boeing 737-800 společnosti Jeju Air zabrzdit, sjelo z přistávací dráhy a po nárazu do zdi explodovalo. Je potvrzeno, že 179 lidí zemřelo.
„Dočetl jsem se, že pravděpodobně přistávali i bez vztlakových klapek, což znamená, že tam mohl být problém s hydraulikou. Tedy měli problém s ovládáním letadla. A to letadlo přistávalo větší rychlostí než normálně - o desítky kilometrů v hodině,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Filip Gaspar, který je přes dvacet let kapitánem letounu Boeing 737.
Jak často se stává, že má letadlo problém s podvozkem? Bylo toto poškození příčinou nedělní havárie?
Zatím je velice brzy na nějaké spekulace. Vyšetřování nehody trvá měsíce. Řeší se také postupy posádky i případné technické problémy. Každopádně tady alespoň už podle prvních informací došlo k poškození asi po střetu s ptákem.
Takový střet s ptákem je neobvyklý?
To, že dojde ke střetu s ptákem, se stává relativně často. Letadla jsou na to konstrukčně připravena. Vždy po přistání se dělá prohlídka. Proto i letiště po celém světě se snaží eliminovat hejna ptáků. Když jde jen o jednoho, tak většinou nenatropí moc škody, ale v případě střetu s hejnem může být to poškození větší. Tady dost pravděpodobně poškození větší bylo a netýkalo se jen toho podvozku.
Jaké další poškození myslíte?
Dočetl jsem se, že pravděpodobně přistávali i bez vztlakových klapek, což znamená, že tam mohl být problém s hydraulikou. Tedy měli problém s ovládáním letadla. A to letadlo přistávalo větší rychlostí než normálně. To má vliv na to, jak dlouho na dráze brzdí.
Takže problémů mohli mít více?
Já jsem se ještě dočetl, že poté, co vyhlásili nouzi, tak krátce poté relativně rychle přistávali. Navíc přistávali na opačnou dráhu nežli měli původně přistávat. Což znamená, že se skutečně snažili přistát co nejrychleji. Pokud by šlo jen o poškozený podvozek, tak bych se nejdříve snažil zjistit, o jaké poškození jde, snažil bych se snížit váhu, tedy vylítat palivo, snížit rychlost. Skutečné důvody se ale budou zjišťovat až během vyšetřování. Dá se však usuzovat, že nešlo jen o poškození podvozku.
Kapitán letadla Filip Gaspar.
Dá se s letadlem, které má podobně poškozený podvozek, vůbec něco dělat?
V případě, že máte poškozený podvozek, máte i poškozenou hydrauliku, tak v okamžiku, kdy s tím letadlem dosednete, je ovladatelnost minimální. Já jsem se koukal, že na letišti v Koreji má dráha 2,8 kilometru. Což je nižší průměr. Třeba je o kilometr kratší, nežli je v Praze.
Podle videa, které tragédii na letišti v Jižní Koreji zdokumentovalo, byla zeď, do níž letadlo narazilo, nedaleko od konce přistávací dráhy. To je běžné?
Že je tam zeď, to běžné není. Ale ani jeden jsme tam nebyli. Jsou samozřejmě předpisy o tom, jaké jsou povoleny překážky v okolí. Já jsem se dočetl, že tam byl malý domeček s anténou. Jestli tam byla zídka, pak je otázka, jak daleko byla a jak byla vysoká. To bych určitě nechtěl spekulovat.
Mně šlo o to, jestli právě ta zídka nakonec nezapříčinila tak velkou tragédii. Když by tam nebyla, mohlo to letadlo jet dál.
Ano. Pravděpodobně, pokud by tam ta překážka nebyla, tak by to letadlo prostě doklouzalo dál. Ten náraz tam byl asi velmi zásadní. Ale to jsou zase spekulace.
Znáte úroveň nízkonákladových společností v Asii. Nemohla ta porucha například souviset i se stavem těch letadel?
To si nemyslím. Určitě jsou společnosti, které jsou bezpečnější a které jsou bezpečnější méně. Tady ale skutečně došlo k nějakému technickému problému, který dost pravděpodobně mohl souviset s tím střetem s ptákem.
