Článek
Řecká strana Nová demokracie premiéra Kyriakose Mitsotakise si pro nadcházející eurovolby vybrala kontroverzního kandidáta. Etnického Řeka žijícího v Albánii Alfreda Beleriho (řecky Frediho Belerise), který byl loni zvolen starostou pětitisícového albánského města Himarë. Dva dny před jeho vítězstvím jej ovšem zadržela albánská policie pro podezření z kupčení s hlasy.
Píše o tom na svých stránkách zpravodajský server Politico, který připomíná, že incident rozdmýchal obrovské napětí mezi Aténami a Tiranou. Beleriho uvěznění je pro řeckou vládu důvodem, proč blokovat snahy Albánie o vstup do Evropské unie.
„Pro Řeky je Beleri obětí vykonstruovaného politického procesu, zatímco pro Albánce je mnohem hrozivější postavou spojovanou s ozbrojeným povstáním řecké menšiny. Byl také všeobecně považován za klíčového oponenta albánské vlády v boji o zabavení majetku etnických Řeků v okolí Himarë,“ píše Politico.
Sám řecký premiér Mitsotakis symboliku ve výběru vězněného politika na kandidátku nijak nezastíral. „Všichni, kdo se skutečně zajímají o práva řecké etnické menšiny v Albánii, a ne jen o ně, to chápou,“ uvedl šéf řeckých konzervativců na tiskové konferenci.
Rozhovor o Řecku
Řecko se v roce 2018 dostalo z dluhové krize. Řecký podnikatel v rozhovoru popisuje, jak těžké bylo tehdy podnikat a jak těžké to bylo v porovnání s covidem i současnou krizí na Ukrajině.
Beleri by zvolen starostou Himarë 14. května minulého roku. Zatčen byl jen o dva dny dříve, když údajně nabízel 40 tisíc albánských leků (tehdy 8,5 tisíc korun) za 8 hlasů. Beleri nakonec zvítězil nad socialistickým kandidátem Jorgem Goro o 19 hlasů. Ve vazbě ale nemohl složit přísahu.
Podezření Albánie vůči Belerimu je hluboké a Tirana odmítá Beleriho Aténám vydat. Často tvrdí, že Beleri byl zapojen do militantní teroristické sítě usilující o odtržení části Albánie se silnou řeckou menšinou. V roce 1995 – rok po útoku, při němž zahynuli dva albánští vojáci – byl v Řecku zatčen a odsouzen na tři roky podmíněně za spoluúčast na držení zbraní.
Politico dodává, že Beleriho údajné zapojení do separatistických aktivit opakovaně vyšetřovala albánská justice – v letech 1994, 2005 a 2015 –, ale nikdy proti němu nebyly nalezeny důkazy. Na druhou stranu Beleri sám poskytl důkazy, včetně svého orazítkovaného pasu, že byl v době útoku na vojáky v roce 1994 na Kypru.
