Článek
Současný ruský prezident Vladimir Putin se v příštím roce pokusí už popáté voliče přesvědčit o tom, že je tím nejlepším možným lídrem, kterého může Rusko mít. Do voleb vyrazí coby „ochránce tradičních hodnot“ a vyznavač „morální nadřazenosti“ ruského národa.
S odkazem na anonymní zdroje, které se nedávno měly zúčastnit brífinku pořádaného politickými stratégy Kremlu, o tom informoval nezávislý ruský server Meduza.
Stalo se tak krátce před tím, než Mezinárodní trestní tribunál oznámil, že na ruského prezidenta vydává zatykač za páchání válečných zločinů na Ukrajině (více zde). Zda tento krok Putinovo ucházení se o prezidentské křeslo ztíží, zůstává v tento moment nejasné.
Putinův tým už ale připravil plán, jakým se voliče bude snažit získat na svoji stranu. Politickým představitelům a stratégům ze všech koutů Ruska ho údajně představil na nedávno uspořádané informační schůzce.
Podle zdrojů, se kterými hovořili novináři Meduzy, jim oznámil, že v jádru Putinovy kampaně za znovuzvolení bude „konzervativní a izolacionistická ideologie“. Současný ruský prezident se v ní bude profilovat jako „ochránce tradičních hodnot“ a bude využívat rétoriku, která dává důraz na „morální nadřazenost“ Ruska.
Více o zatykači na ruského prezidenta
Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydali zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou za válečné zločiny na Ukrajině. Moskva ale autoritu soudu neuznává.
Organizátoři brífinku prý účastníky ujistili o tom, že tato strategie Putinovi stoprocentně vyjde, protože poptávka po konzervatismu v Rusku roste. Podle serveru RBC jsou dokonce přesvědčeni o tom, že Putin překoná svůj volební úspěch z roku 2018, kdy získal 76,69 % hlasů. Z jakých dat při svých předpovědích vycházeli, není jasné.
Na nedávné informační schůzce prý osobně vystoupil první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko, který má na starosti také obnovu anektovaných ukrajinských oblastí. Promluvit měli také dva jeho blízcí spolupracovníci - šéf regionálních vztahů jaderného gigantu Rosatom Andrej Polosin a šéf prezidentského ředitelství pro záležitosti Státní rady Alexandr Charičev.
Na ideologii, která má charakterizovat Putinovu nadcházející prezidentskou kampaň, začali stratégové pracovat už koncem roku 2021, tedy ještě před tím, než Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, prozradil serveru Meduza zdroj, který má blízko ke Kremlu. Chtěli tehdy docílit toho, aby rétorika „protizápadního konzervatismu“ nahradila ideologii „ruského světa“. Voličům chtěli prodat vizi Ruska coby ostrůvku tradičních hodnot, který má s okolním světem minimum interakcí.
V průběhu let, které přinesly turbulentní vývoj, své plány ovšem poněkud přepracovali. Myšlenka, se kterou chtějí voliče oslovit, zní nyní následovně: Ruský svět, který podle Moskvy čítá mnoho bývalých zemí Sovětského svazu, se má stát součástí „samostatného ruského státu“.
Ideologie propagovaná v prezidentské kampani bude podle citovaných zdrojů také vycházet z projektu s názvem „Ruská DNA“, na němž se podílel kremelský politický blok, včetně Polosina a Charičeva, a vzdělávací organizace Společnost Znanije.
V rámci něj se zabývali studiem hodnot, které jsou Rusku vlastní po celou dobu jeho historie. Jednat se má o „pospolitost, smysl pro povinnost a vyšší cíl, existenciální odolnost a upřednostňování nemateriálních hodnot před obchodními zájmy“.
