Článek
Přechod na obnovitelné zdroje energie doprovázela otázka, zda je planeta dostatečně bohatá na nerostné suroviny, které by jej umožnily. Nová studie ukazuje, že jejich zásoby jsou dostačující na naplnění stanovených cílů, ať už jde o prvky vzácných zemin potřebných pro magnety do větrných turbín nebo další důležité suroviny.
Těžba mnoha z těchto materiálů ale není rozsáhlá a při přechodu na obnovitelné zdroje energie by se musela značně zvýšit, popsala agentura AP. To by sice způsobilo určitou míru znečištění, ale výrazný vliv na oteplování by produkce neměla.
Její přínosy by pak převýšily možné způsobené škody, upřesňuje studie zveřejněná v pátečním vydání vědeckého časopisu Joule. „Nárůst znečištění uhlíkem způsobený větší těžbou bude více než kompenzován obrovským snížením znečištění z fosilních paliv,“ řekl spoluautor studie Zeke Hausfather, klimatolog z technologické společnosti Stripe a Berkeley Earth.
Studie pracovala s výpočtem zásob materiálů a znečištění, které by těžba způsobila v případě, že by došlo k prudkému nárůstu produkce zelené energie, aby se splnily globální cíle snížit emise uhlíku z fosilních paliv. „Přechod od fosilních paliv bude velký a chaotický, ale je možné ho provést,“ podotkl.
Válka jako překážka pro Green Deal
Dočasný a nouzový návrat ke spalování uhlí chápou i někteří ekologové, kteří proti uhelným elektrárnám jinak bojují. Pokud Vladimir Putin uzavře EU kohoutky s plynem, je nejsnazší ušetřit plyn při výrobě elektřiny.
Výroba obnovitelné energie by vyžadovala například dysprosium, kov používaný v magnetech ve větrných turbínách. Pro pokrytí fungování obnovitelných zdrojů by nicméně bylo potřeba třikrát více dysprosia, než se v současnosti vyrábí.
Podle výpočtů studie by to nebyl problém, neboť zásoby kovu jsou až dvanáctkrát větší, než by bylo potřeba při úsilí o čistou energii. To ovšem není případ všech materiálů.
Zásoby některých materiálů by byly vyčerpané
Studie upozorňuje, že při přechodu od fosilních paliv by některé zásoby surovin byly vyčerpané, upozornila studie. Například zásoby telluru, který se používá v průmyslových solárních elektrárnách, mohou být jen o málo větší, než by bylo potřeba při velkém ekologickém úsilí. Hausfather však uvedl, že ve všech případech těchto materiálů existují náhrady.
„Materiálů je v zásobách dostatek. Analýza je robustní a tato studie vyvrací obavy z vyčerpání zásob nerostných surovin,“ řekl Daniel Ibarra, profesor životního prostředí na Brownově univerzitě.
Uvedl však, že výrobní kapacita některých „klíčových kovů“ musí růst, a jednou z otázek je, jak rychle může růst.
As world shifts to wind, solar & other green electricity sources, will there be enough materials, some rare earth, to repower the grid? Yes, says new study. But it doesn't look at materials for batteries, EVs. Yet. https://t.co/qwQdlahSWC
— @borenbears (@borenbears) January 27, 2023
Rob Jackson ze Stanfordovy univerzity podotkl, že ačkoli více důkazů ukazuje, že minerálů vzácných zemin je dostatek, je třeba zajistit rovnováhu: „Vedle větší těžby bychom jich měli používat méně.“
Problematické budou také dopady těžby. „Obnovitelné zdroje energie vyžadují více materiálu na výrobu energie než fosilní paliva, protože jsou více decentralizované,“ řekl Hausfather.
Například největším ložiskem prvků vzácných zemin je Čína, zatímco v Evropě se v současnosti netěží. Před dvěma týdny bylo objeveno ložisko na severu Švédska, proces k zahájení těžby se nicméně může protáhnout až na 15 let.
Co jsou to prvky vzácných zemin?
Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů, které se používají k výrobě řady výrobků a infrastruktury, jež jsou pro každodenní život stále důležitější. Do roku 2030 by poptávka po nich měla vzrůst asi pětinásobně, předpovídá BBC. Jde převážně o prvky ze spodní části Mendělejevovy tabulky, konkrétně třeba neodym, praseodym, europium či terbium.
Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů, připomíná ČTK.
Velká část celosvětových obav ohledně surovin pro přechod na obnovitelné zdroje nicméně souvisí také s bateriemi a dopravou, zejména s elektromobily, jejichž baterie jsou závislé na lithiu. Studie tuto oblast nepopisuje.
„Pohled na poptávku po nerostných surovinách pro baterie je mnohem složitější než pro elektrickou energii, a to je to, čím se tým bude zabývat příště,“ řekl Hausfather. Energetika stále představuje asi třetinu až polovinu problematiky zdrojů, řekl.
