Pro místní extrémní, pro nás nepředstavitelné, říká o pohromě v Řecku hydrolog

Už v pondělí začali na sociálních sítích klimatologové, meteorologové a nadšenci sledující extrémy počasí sdílet strašidelnou předpověď, která ukazovala, že v následujících třech dnech může v některých oblastech Řecka spadnout jen těžko uvěřitelných 2000 mm srážek.

V noci na úterý lijáky skutečně začaly a podle předpovědí potrvají nejméně do čtvrtka. Už teď povodně způsobily smrt nejméně dvou lidí a zatím nevyčíslené škody na řadě míst.

Hned v úterý padl podle meteorologů absolutní rekord v množství srážek za 24 hodin. Ten dosud podle řeckého deníku Kathimerini držela průtrž, při níž v roce 2009 ve vesnici Makrynitsa ve středovýchodním Řecku spadlo 417 milimetrů vody za den. V úterý však stanice u nedaleké vesnice Zagora naměřila dokonce přes 750 milimetrů. Stanice toto množství přitom zaznamenala za méně než 24 hodin a většina vody podle deníku spadla během „několika hodin“.

Například 613 mm spadlo také v nedaleké vesnici Portaria a 393 mm ve městě Volos. Srážky nad 100 mm pak zaznamenalo mnoho dalších míst zejména v centrální části země.

Řecká média místním extremitu přibližují srovnáním s ročním průměrným úhrnem srážek v Aténách, který činí 400 mm. To znamená, že nejméně na třech místech spadlo víc nebo zhruba stejně vody, jako průměrně naprší v hlavním městě za celý rok.

Podle hydrologa Jana Daňhelky, který pracuje na Českém hydrometeorologickém úřadě i ve Světové meteorologické organizaci, bylo množství srážek v Zagoře tak vysoké nejen kvůli meteorologickým, nýbrž i geografickým podmínkám. Stanice je totiž pod vysokým kopcem, který funguje jako hráz pro dešťové mraky. Šlo podle něj o typický příklad místa, kde jsou lijáky a bleskové povodně tradičně nejhorší.

Zodpovězení otázky, jestli šlo o rekordní déšť i na evropské úrovni, podle něj zatím není možné. Potvrzení měření trvá dny a v Zagoře ho navíc komplikuje fakt, že stanice přestala v průběhu lijáků měřit - pravděpodobně kvůli přímému zásahu záplavovou vlnou. Obecně byly nicméně podle Daňhelky srážky na poměry Středomoří přinejmenším „jedny z nejextrémnějších“. Na české poměry pak přímo „nepředstavitelné“.

„Víme, že srážky nad 600 nebo 700 mm se ve Středomoří už v minulosti objevovaly. Vyhodnocovat ale takové extrémy ještě v jejich průběhu je velmi ošemetné. Na absolutní soudy o tom, jak výjimečně silný déšť byl, je zkrátka ještě brzy. Rozhodně šlo ale o jednu z historicky nejextrémnějších srážek v oblasti Středomoří,“ řekl Daňhelka pro Seznam Zprávy.

Nadto dál prší. „Tlaková níže se bohužel zastavila a prší z ní pořád na jednom místě. To je mechanismus, který je nešťastný, a je to přesně to samé, k čemu dochází i při povodních ve střední Evropě,“ vysvětlil vědec s tím, že Česko něco takového zažilo při povodních v roce 2002.

Pro Česko jsou podle Daňhelky deště, kdy spadne 700 mm za jediný den, zcela mimo měřítka. Dosavadní rekord byl podle něj naměřen v roce 1897 na Nové Louce v Jizerských horách, kde spadlo 345 mm. Ve zmiňovaném roce 2002 došlo k největšímu dennímu srážkovému úhrnu rovněž v Jizerských horách a činil 272 mm.

Ve Středomoří jsou podle hydrologa extrémní srážky při tlakových nížích uvězněných na jednom místě horší hlavně kvůli vlhkosti z moře.

Podle Daňhelky není možné říct, jak velký vliv na tyto konkrétní povodně měla klimatická změna. Právě letošní extrémně vysoké teploty Středozemního moře podle něj mohly mít na množství spadlé vody vliv.

Rozehřáté moře a vlhkost z něj byla mimochodem i jednou z příčin nedávných katastrofálních povodní ve Slovinsku (Seznam Zprávám to v rozhovoru řekl tamní hydrolog Janez Polajnar).

Extrémní deště zasáhly v posledních dnech a hodinách i Turecko a Bulharsko. Dohromady v jejich důsledku zemřelo nejméně 11 lidí.