Pro Čínu je zákopová obchodní válka s Trumpem finišem stoletého maratonu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Taková obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou tu ještě nebyla. Americká cla na dovoz z Číny jsou nyní na 125 procentech, čínská na dovoz amerického zboží činí teď 84 procent.

Začíná souboj o to, kdo ustoupí dříve a více. Peking se na tuto chvíli dlouho připravoval: politika prezidenta Si ťin-pchinga je zaměřená na to, aby Čína postupně nahradila Spojené státy v roli hlavního geopolitického a ekonomického hegemona.

O post supervelmoci se čínský režim nechce s nikým dělit a nebrání se tvrdé konfrontaci s USA.

Americký sinolog John Pillsbury tvrdí, že existuje strategie takzvaného stoletého maratonu a Čína chce být, řekněme, v čele světa do roku 2049, kdy uplyne sto let od převzetí moci v zemi komunistickou stranou.

„Jde jim o to, aby se Čína těšila stejnému hospodářskému postavení jako před 300 lety, kdy kontrolovala zhruba třetinu světové ekonomiky. A to vyžaduje, že se musí stát ve všem nejméně dvakrát silnější než Spojené státy,“ uvádí Pillsbury.

Zvýšení cel poznamená oba státy. V USA budou mít za následek vyšší ceny v obchodech, firmám stoupnou náklady a těžko budou hledat náhradu za čínské dodavatele. V Číně zřejmě přijde o práci mnoho lidí, které živil vývoz výrobků do Spojených států, nicméně asijská země v uplynulých letech cíleně snižovala export do USA a snaží se na něm být méně závislá.

Donald Trump i jeho předchůdci v Bílém domě obviňovali Peking, že záměrně devalvuje svoji měnu jüan, aby pomohla exportérům. A že používá zahraniční investice jako prostředek k získávání technologického know-how amerických firem.

Zatímco současného šéfa Bílého domu a vládnoucí republikány může ekonomický úpadek poznamenat politicky ve volbách, čínské představitele totalitního režimu taková vidina znepokojovat nemusí.

„Věří, že přes negativní následky udrží vše pod kontrolou. Stejně, jako tomu bylo během tvrdých lockdownů v době pandemie koronaviru,“ míní Victor Shih, expert z čínského centra na univerzitě v kalifornském San Diegu. Na platformě X napsal, že Trumpova administrativa se zřejmě mýlí, když doufá v rychlé čínské ústupky: „Čekají na telefonát z Číny, ale může to být dlouhé čekání.“

Makroekonomický analytik České spořitelny Jiří Polanský Seznam Zprávám řekl, že před závažným rozhodnutím stojí v souvislosti s americko-čínskou obchodní válku také Evropská unie. „Česka se celní válka mezi Čínou a Spojenými státy může dotknout výrazně, protože Evropské unii hrozí zaplavení dovozem levných čínských výrobků,“ vysvětluje.

„Cla mezi těmi dvěma zeměmi jsou nyní tak velká, že se vzájemný obchod opravdu může úplně zastavit. A když se podíváme na svět, tak Čína nemá moc možností, kam jinam vyvážet. Evropská unie bude muset v takovém případě použít nějaký nástroj na omezení čínského importu,“ podotýká.

„Předpokládám a doufám, že nějaký takový plán v šuplíku existuje, protože o tomto nebezpečí se ví už delší dobu. Evropanům se asi do toho moc chtít nebude, ale když se situace zhorší, musí nastavit nějaká cla vůči Číně.“

Stále věří v dohodu mezi Washingtonem a Pekingem, ale ne hned. „Myslím, že se dohodnou, ale několik týdnů potrvá velmi složitá situace. V USA jsou v polovině roku 2026 volby do Kongresu a nastane-li pokles ekonomiky a inflační krize, politicky mají republikáni problém. Je možné, že v rámci nějaké dohody Čína posílí svoji měnu. Pokud se cla nezmění, drtivě to dopadne na obě země,“ míní ekonom.

Z Pekingu mezitím zní odhodlání vydržet. „Jsme připravení a máme strategii. Jdeme do souboje, se kterým máme bohaté zkušenosti,“ napsal v komentáři deník Komunistické strany Číny Žen-min ž’-pao, který tlumočí názory stranického a státního vedení.

Je tomu přesně dvacet let, kdy makléř Ted C. Fishman vydal svůj přelomový a prorocký knižní bestseller China Inc.

Kniha shrnovala bouřlivý hospodářský rozvoj Číny v předchozích 30 letech a přehledně popsala, jak „říše středu“ změnila nejen sebe, ale i svět. Úvodní kapitolu nazval „Zatímco Čína roste, svět se smrskává“ a vypočítal, co všechno každý den bereme do ruky, aniž bychom si uvědomili, že to je z Číny.

„Spojené státy musí najít cestu, na které bude americký byznys profitovat jak v Číně, tak ve světě proti Číně. Bude to hra s ohněm, ale zajistí výhody obchodu bez škod, způsobených obchodní válkou,“ varoval.

K vytváření takové politiky použil výraz brinkmanship, což znamená jít do nebezpečné krajnosti, vyostřit situaci do extrému a pak z ní těžit. Stane se protagonistou takové politiky vůči Číně právě teď Donald Trump?