Zelenskyj reaguje na vzpouru v Rusku

Slabost Ruska je zřejmá, napsal na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den, kdy ze sousední země přichází zprávy o vzpouře žoldnéřské Vagnerovy skupiny proti režimu prezidenta Vladimira Putina.

„Čím déle bude Rusko držet své vojáky a žoldáky na našem území, tím větší chaos, bolest a problémy si způsobí,“ dodal Zelenskyj. Zopakoval tradiční tvrzení, že Ukrajina dokáže Evropu ochránit před šířením „ruského zla a chaosu“. Tento argument často doprovází žádosti Kyjeva o další dodávky západní pomoci.

„Každý, kdo si zvolí cestu zla, zničí sám sebe,“ napsal Zelenskyj. Naznačil, že Putin (byť ho nejmenoval) pohrdá lidmi, posílá statisíce lidí do války, ale sám se pak zabarikáduje v Moskevské oblasti, kde se musí bránit proti těm, které sám vyzbrojil.

Ruské úřady už kvůli vzpouře vyhlásily režim protiteroristické operace v Moskvě, Moskevské a Voroněžské oblasti. Kontrolují dopravu do metropole, zabarikádovaly některé přístupové cesty. Vůdce vagnerovců Jevgenij Prigožin pohrozil právě i útokem na Moskvu.

Zelenskyj není jediný ukrajinský představitel, který se k dění v Rusku vyjádřil. Situaci na sociální síti Twitter analyzoval i poradce prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Následujících 48 hodin určí nový status Ruska. Buď bude následovat kompletní občanská válka, nebo vyjednané převzetí moci, nebo dočasný odklad, než nastane další fáze pádu Putinova režimu,“ napsal Podoljak.

„Díváme se,“ zněla první strohá reakce ukrajinského ministerstva obrany. „Kremelský had požírá svůj vlastní ocas,“ dodal rezort později po Putinově projevu, ve kterém mluvil o zradě a tvrdém trestu pro osnovatele vzpoury.

Ani přes dění na vlastním území ale Rusko v noci na sobotu neustávalo v útocích na ukrajinská města. Po dopadu trosek sestřelené ruské rakety na panelový dům v Kyjevě zemřeli podle ukrajinských údajů nejméně tři lidé. Ostřelování Dnipra zase zničilo 25 domů a zranilo nejméně 11 lidí, včetně dětí, informovala tamní správa.

Nepokoje v Rusku ale pro Ukrajinu přicházejí ve vhodný okamžik. Kyjev nedávno spustil dlouho očekávanou protiofenzivu proti ruským okupantům na jihu a východě země a přímo Zelenskyj tento týden připustil, že postup je pomalejší, než by si představoval.

Pokud bude část ruských ozbrojených sil vázaná událostmi doma, Ukrajině to může ulehčit situaci. V jihoruském Rostově na Donu, který zřejmě přinejmenším částečně ovládly jednotky vagnerovců, sídlí jižní velitelství ruských ozbrojených sil, jež má významný podíl na ruské invazi.

„Rostov na Donu je klíčovou velící a kontrolní membránou ruské armády, jakékoli ohrožení přítomnosti ministerstva obrany bude mít pravděpodobně důsledky pro některé kritické aspekty (ruského) válečného úsilí,“ poznamenal ve své ranní shrnující zprávě americký think tank Institut pro studium války.

Ukrajinský poradce Podoljak poznamenal, že všichni hráči si momentálně vybírají, na čí straně jsou. Přinejmenším vedení ruské armády ale zatím, zdá se, stojí na straně ministerstva obrany, které Prigožin dlouhodobě ostře kritizuje, a prezidenta Putina. Někteří se už vyjádřili veřejně.

„Co je méně jasnější, je současná nálada v nižších úrovních armády. Do jaké míry tam Prigožinova kritika vojenských šéfů dopadla na úrodnou půdu?“ ptá se zpravodaj BBC v Rusku Steve Rosenberg. I od toho se bude odvíjet, jaký vliv bude mít dění v Rusku na válku na Ukrajině.