Špatné zprávy pro NATO i USA. Že splní závazek, jim nevěří spojenci ani Rusko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Veřejnost v pěti zemích NATO podle průzkumu v posledních měsících začala silněji pochybovat, že by USA v případě krize dostály svým závazkům. Už na samém začátku mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa tomu věřila jen polovina Rusů.

Výsledky sice neříkají nic o tom, jak pravděpodobné opuštění hlavního závazku USA v Severoatlantické alianci (NATO) reálně je. Přesto je nízká důvěra v jeho plnění špatnou zprávou pro NATO i USA. Podrývá totiž efektivitu odstrašení útoku na členské státy a zároveň i věrohodnost Spojených států ve spojenectvích mimo alianci.

Zhruba tak shrnují význam výsledků nového výzkumu postojů v pěti zemích NATO a Rusku jeho autoři z Peace Research Center Prague na Univerzitě Karlově a z London School of Economics.

Nejdůležitější část výsledků si můžete prohlédnout v následujících dvou grafech:

Zatímco první graf se respondentů v pěti zemích NATO tázal na obecnou otázku, druhý se zaměřil na konkrétní scénář útoku na člena aliance. Autoři výzkumu jako konkrétní příklad zvolili ruskou invazi Lotyšska. Právě ruský útok na jeden z pobaltských států, třeba pod falešnou záminkou ochrany rusky mluvící menšiny, je totiž už dlouho považován za nejrealističtější hrozbu.

Výsledky přitom byly podobně skličující:

Jak vidno, v obou případech se důvěra v USA ve zkoumaných členských zemích NATO dramaticky propadla, což je vzhledem k načasování zjevným důsledkem politiky a rétoriky Donalda Trumpa a jeho administrativy.

„Trumpova zahraniční politika už stihla poškodit alianci, když ukázala, že Washingtonu už nezáleží na dodržování slibů,“ píší autoři v doprovodném článku k výzkumu v prestižním časopise Bulletin of the Atomic Scientists. Dodávají, že sběr dat pro březnové kolo průzkumu se uskutečnil krátce poté, co USA přerušily vojenskou materiální i zpravodajskou podporu Ukrajiny.

Mezi dalšími důvěru poškozujícími kroky pak dále zmiňují například Trumpův nedávný výrok, že „pokud nezaplatí (spojenci USA v NATO), neochrání je“, nebo například zmínky o nevoli „zase zachraňovat Evropu“ amerického viceprezidenta J. D. Vance a ministra obrany Petea Hegsetha v uniklé konverzaci zveřejněné šéfredaktorem časopisu Atlantic.

Nad rámec toho vědci v článku dodávají, že varovné jsou i signály z Ruska. Odtamtud sice ještě nemají březnová data (proto Rusko není v přehledových grafech), ale už v lednu tam podle autorů v americkou vojenskou pomoc Lotyšsku v případě ruského útoku věřila jen polovina dotázaných. Podle analytiků přitom není důvod se domnívat, že se tento poměr v následujících týdnech dál nevychýlil podobným směrem jako v zemích NATO.

„Ruská média jsou většinou plná chvály vůči administrativě Donalda Trumpa a představitelé Kremlu prohlašují, že nová zahraniční politika USA se nyní shoduje s ruskou vizí,“ píší analytici.

„Při pohledu na útočnou rétoriku Trumpovy vlády mají ruští vojenští stratégové pravděpodobně vážné pochyby, že Washington by zakročil a bránil by své spojence v Evropě,“ dodává analytický tým.

Autoři uvádí, že scénář, kdy by se USA stáhly z NATO, zůstává pořád nepravděpodobný a výsledky jejich výzkumu na tom nic nemění. Přesto jsou ale závažné.

Jde totiž o zjevný o projev oslabení kredibility závazku USA ke kolektivní obraně NATO, což zvyšuje riziko, že odstrašení útoku na některého člena aliance může selhat. „Rozšíření dojmu, že USA možná nebudou bránit své spojence, může mít katastrofální důsledky. Nejhorším z nich by bylo selhání odstrašení, kdy by protivníci zneužili transatlantického pnutí k útočným akcím v očekávání malých nebo žádných následků kvůli nezapojení se USA do obrany,“ stojí v článku.

Špatná zpráva pro samotný Washington pak podle autorů spočívá i v tom, že obecné snížení víry v USA a jejich vůli plnit závazky může Spojené státy poškodit i daleko za hranicemi Evropy. „Američtí spojenci ve východní Asii a jinde musí zvážit důsledky amerického opuštění Ukrajiny na vlastní bezpečnostní záruky od USA,“ upozorňují vědci.

Kromě USA ještě výzkum prověřil, jak si stojí důvěra v plnění závazků několika ostatních členů NATO, konkrétně Velké Británie, Francie, Německa, Polska, Kanady a NATO „jako celku“.

Jak můžete vidět, v otázce akceschopnosti aliance jako celku byli respondenti už podstatně důvěřivější a politika Donalda Trumpa se na ní téměř nepodepsala, nebo ji dokonce v některých případech zvýšila.

Velmi podobně tomu bylo v případě dotazů na pravděpodobnost pomoci všech z výše jmenovaných zemí. Důvěra v zásah Velké Británie, Francie, Německa, Polska a Kanady se po dvou měsících úřadování Donalda Trumpa v žádné ze zkoumaných členských NATO znatelně nesnížila, ba naopak v drtivé většině případů mírně zvýšila (grafy pro každou jednotlivou zem najdete zde).

V čase téměř neměnné, ale přesto zajímavé výsledky přinesla i otázka na to, zda by lidé ze sledovaných zemí podpořili vlastní pomoc Lotyšsku, nebo ne:

O vzorku, metodologii a dalších podrobnostech výzkumu si můžete přečíst v rozklikávacím boxu v úvodu článku.