Přišli lidé od Fica i Macrona. Seznam Putinových hostů ukázal rozdíly Západu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruský diktátor Vladimir Putin v úterý na slavnostním ceremoniálu oficiálně zahájil svých dalších šest let v prezidentském úřadu. Pompézní událost ale potřebuje i své cenné hosty a důležitou otázkou tak zůstávalo, kdo se do Kremlu dostaví.

Účast na ceremonii předem odmítli představitelé některých západních zemí, které v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a potlačením svobody v zemi odsoudily i výsledky zmanipulovaných prezidentských voleb.

Na inauguraci tak své zástupce nevyslaly například Spojené státy. „Rozhodně jsme tyto volby nepovažovali za svobodné a spravedlivé, ale je to prezident Ruska a bude v této funkci pokračovat,“ řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Své zástupce na ceremonii nevyslaly ani Evropská unie, Německo, Británie, Kanada či Estonsko a Česká republika. „Nemyslím si, že současné vztahy mezi Českem a Ruskem odpovídají tomu, aby náš současný charges d’affairs se takové ceremonie za Česko účastnil,“ uvedl už o víkendu ministr zahraničí Jan Lipavský v televizi Nova.

Naopak Francii, která je jedním z předních lídrů evropské pomoci pro Ukrajinu, na události reprezentoval její velvyslanec. A to navzdory tomu, že prezident Emmanuel Macron v posledních měsících přiostřil svou rétoriku odsuzující ruskou agresi a několikrát mluvil i o teoretické možnosti vyslání západních vojáků na Ukrajinu.

Také Slovensko a Maďarsko, jejichž vlády se v poslední době naopak vyjadřují k Rusku stále přívětivěji, poslaly na akci své zástupce.

„Slovensko si uvědomuje složitost situace, ale navzdory tomu je proti vytváření nové železné opony a takovýto postoj potvrzují i ty evropské země, které na inauguraci posílají své diplomatické zástupce,“ oznámilo slovenské ministerstvo zahraničí vedené spolustraníkem premiéra Roberta Fica Jurajem Blanárem.

Kyjev přitom na západní státy naléhal, aby se inaugurace neúčastnily. „Ukrajina nevidí žádné právní důvody pro jeho uznání za demokraticky zvoleného a legitimního prezidenta Ruské federace,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

Inaugurace se podle ní snažila vytvořit „iluzi legality pro téměř doživotní setrvání u moci osoby, která proměnila Ruskou federaci v agresora a režim v diktaturu“. K neuznání výsledku voleb vyzvala i ruská opozice v exilu v čele s Julijí Navalnou, manželkou zesnulého opozičního předáka.

Rozdílná diplomatická reakce západních mocností tak podtrhla rozdíly v názoru na to, jak s ruským vůdcem jednat více než dva roky poté, co zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Kromě zahraničních hostů vítaly ruského diktátora při slavnostním ceremoniálu v honosné, zlatem vykládané síni kremelského palácového komplexu potleskem zástupy ruských politiků a významných osobností. Nechyběly ani význačné osobnosti ruské vědy a kultury či slavní sportovci.

V předních řadách tak byl k vidění například někdejší ruský prezident, současný místopředseda Bezpečnostní rady a hlasitý podporovatel války Dmitrij Medveděv. V uniformě se inaugurace zúčastnil i ministr obrany Sergej Šojgu, jehož momentálně obklopují spekulace o možném odvolání.

Na ceremonii se ukázal i ruský premiér Michail Mišustin, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Pozornost médií upoutala i účast amerického herce Stevena Seagala, který je dlouhodobě známý jako příznivce Putina.