Zpověď Íránky: Byla venku bez šátku, teď ji čeká trest

„Když žijete v dobré čtvrti, můžete v ulicích chodit bez hidžábu. V chudých částech měst to ale nejde, protože tam na vás reagují i obyčejní lidé. Pokládají to za svoji povinnost, myslí si, že je to hřích proti náboženství,“ líčí v rozhovoru pro Seznam Zprávy 38letá íránská obchodní manažerka Kathy. Z obav o bezpečnost si nepřála zveřejnit své jméno, ale redakce její identitu zná.

Příští měsíc ji čekají problémy. Poté, co se nedávno zúčastnila jedné z demonstrací proti režimu a nevzala si povinný hidžáb, jí přišlo policejní oznámení o zabavení auta. Kromě toho také předvolání k soudu, kde ji nejspíš čeká ještě pokuta.

„Když jste zvyklí na auto, jste na něm závislí. Vlastnit automobil je v této zemi mnohem pohodlnější než žít bez něj,“ konstatuje a dodává, že někteří její přátelé dopadli hůře.

Jednou z nich je i filmová kostymérka, která se dostala do vězení v době, kdy pracovala s jedním známým režisérem na novém projektu. „Přišla o tu práci, o spoustu peněz, o společenské postavení… mělo to pro ni spoustu vedlejších důsledků. U mě to není tak hrozné, jen mi zabavili auto,“ krčí Kathy rameny.

Ona sama dostala za poslední rok od policie varování jen jednou, i když od doby, kdy loni po tragické smrti Kurdky Mahsy Amíníové zachvátily Írán protesty, chodí prostovlasá běžně. „Hidžáb mi vždycky vadil, tak jsem využila příležitosti se ho zbavit,“ směje se.

Navzdory faktu, že se v ulicích Teheránu i dalších velkých měst pohybují ženy bez povinné pokrývky hlavy celkem běžně, obnovila vláda v srpnu činnost nenáviděné mravnostní policie. Právě její členové stojí nejspíš za smrtí Mahsy Amíníové, kterou zadrželi právě kvůli hidžábu.

Po protestech, které v Íránu v poslední době utichají, už ale mravnostní policie podle Kathy není tak aktivní jako dříve. „Protesty nás do jisté míry osvobodily. Policie v ulicích hlídkuje, ale nemá už tu sílu jako dřív. Snaží se nejít do konfliktu a raději vás pošlou k soudu, než by přímo čelili zlobě lidí. Nechtějí, aby u toho byli svědci,“ všimla si Kathy.

O vězněných a mučených lidech sice slyšela mnohé historky, sama ale ve svém okolí nikoho takového nezná.

Výjimečně ale násilí přetrvává – v neděli mělo v teheránském metru dojít k hádce mravnostní policie se šestnáctiletou dívkou. Ta během sporu upadla na železnou tyč a v bezvědomí byla převezena do nemocnice.

Jak informoval server Iran International, úřady brzy poté zatkly novinářku Maryam Loftiovou, která na případu teenagerky pracovala. Generální ředitel teheránského metra Masúd Darabzadeh na dotaz novinářů řekl, že dívka ztratila vědomí kvůli „náhlému poklesu krevního tlaku“.

Jak ale říká Kathy, v zemi je teď poměrně klid a protesty výrazně zeslábly. Důvody vidí dva, ekonomickou krizi i strach: „Mluvíme o změnách a víme, jaké chceme a potřebujeme, ale ekonomická situace nám nedovoluje situaci zlepšit a posunout se dál. Během protestů a po nich jsme zažili opravdu velké zvýšení cen, s tím se potýká každý. I byznysmeni. Mnoho lidí bojuje u soudů a snaží se očistit. Mnozí lidé odcházejí ze země, protože se necítí bezpečně,“ říká s tím, že občas i sama uvažuje o emigraci. Kvůli špatnému kurzu íránského riálu ale ví, že by přišla o většinu úspor a neví, zda by se jí v cizině podařilo najít práci.

V pokračování revolučního hnutí už příliš nevěří: „Protesty nejsou už asi tou správnou cestou, ztratili jsme už moc životů. Nemáme na ně sílu a žádná země nás nepodporuje. Možná to chce postupnou změnu vládnutí, to se mi zdá logičtější než protesty,“ myslí si. Protesty podle ní změnily jen dvě věci: všechno se radikálně zdražilo a ženy a dívky se už odvažují chodit bez hidžábu.

K jejímu názoru přispívá i fakt, že mnozí obyčejní Íránci stále režim ajatolláha Chameneího podporují. „Vláda nedovolí lidem zbohatnout, ale když jsou na tom nejhůř, něco jim dá a nenechá je padnout. Já si ale myslím, že naše vláda podporu lidí ani nepotřebuje, stačí jí uspokojit jiné vlády, aby si udržela pozici doma,“ říká Kathy.

Na dotaz, jestli tím uspokojováním může být i dodávání zbraní Rusku, souhlasně pokyvuje. „Média lidem lžou, většina Íránců ani netuší, že jejich vláda ruskou invazi podporuje,“ vysvětluje.

Hlavní tlak na lidi nyní podle ní spočívá v policejních předvoláních a stresu, který je s tím spojený. K tomu se přidává výše zmíněná ekonomická krize. V rychlou změnu režimu tak prý nelze doufat.