Povodně přírodě spíš pomáhají, říká expert. Za rok nemusí být nic poznat

Druhý den od výbuchu Kachovské přehrady se Ukrajina stále snaží zajistit především bezpečí a základní potřeby vlastních obyvatel, kteří byli kvůli ničivé povodňové vlně nuceni opustit domovy.

Zároveň se ale dostávají na povrch zprávy o povodněmi způsobených škodách, včetně těch ekologických.

Podle ukrajinského ministra pro životní prostředí Ruslana Striletse „jen“ únik 150 tun motorového oleje do řeky Dněpr způsobil škodu ve výši 50 milionů eur, píše americká CNN.

Problémy podle Kyjeva čekají tamní zemědělství, faunu i flóru. Jak situace zatím vypadá, popsal pro Seznam Zprávy vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Lukáš Čížek z Biologického ústavu Akademie věd.

Kvůli protržené Kachovské přehradě se ukrajinským povodím řeky Dněpr valí obrovské množství vody. Co tato povodňová vlna znamená pro krajinu?

Záleží na tom, jak vysoko voda vystoupá, jaké části zasáhne a kdy opadne. Pokud zůstane zhruba v záplavové zóně – nivě řeky Dněpr –, nemělo by se stát nic hrozného a za rok už ani nebude poznat, že se tudy voda prohnala.

Důležité je také říct, že na území (kudy bude pravděpodobně voda proudit) moc lesa není. A pokud ano, jde spíš o lužní lesy, kde rostou především vrby, topoly, a těm záplava nevadí, i když dojde k jejich zaplavení v jinou dobu než normálně. Většinu tamního porostu nicméně tvoří rákosiny a mokřady.

Voda může představovat problém pro unikátní a vzácné písčiny. To je biotop, který jsme ve většině Evropy zlikvidovali zalesněním, ale při ústí Dněpru zůstaly jedny z nejrozsáhlejších písčin v Evropě. Žije v nich například velmi ohrožená zmije menší, nebo frček, drobný hlodavec připomínající křížence klokana a pikachu. Je to typický obyvatel stepí a pouští. Ten vodu opravdu nemá rád.Pokud by voda vystoupala výš a zalila písčiny, mohl by to být problém.

Zatím to ale nevypadá, že by mohla voda vystoupat tak vysoko.

Co velká voda znamená pro divoká zvířata?

Problém to může být pro ptáky. Hnízdní sezona je v plném proudu. Především vodní ptáci si potřebují udělat hnízda na místech, která jsou chráněná před přístupem suchozemských predátorů, a hnízdí proto na ostrůvcích nebo i listech vodních rostlin. Pokud se nicméně dramaticky hýbe hladina, tak se hnízda buď ocitnou na suchu, nebo se utopí. Povodeň samozřejmě zahubí spoustu hmyzu, takže mohou mít problém sehnat dost potravy pro mladé.

Nebezpečí to představuje také pro mláďata savců. Ti dospělí obvykle dokážou odplavat nebo vylézt na strom, ale pokud jde o mláďata, tak ta si nemusí umět poradit.

V úterý prezidentská kancelář informovala, že se do Dněpru uvolnilo 150 tun paliva motorového oleje a hrozí, že se do vody dostane další. Jaké to podle vás může mít důsledky?

To, že se do vody dostaly škodlivé látky, není dobré. Na druhou stranu se to při povodních běžně stává. Jelikož je objem vody velký, domnívám se, že se v něm znečištění může ztratit.

Opět ale nutno říct, že přesné informace o tom, co se do vody dostalo, nebo ne, zatím nemáme.

Ukrajina nicméně obviňuje ruskou stranu, která za útokem podle prvních předpokladů stojí, z ekocidy. Jak to vnímáte vy?

Myslím, že se o ekocidě hovoří především v souvislosti se zemědělstvím. Protržením přehrady a jejím následným vylitím se totiž omezila možná produkce v jedné z nejúrodnějších oblastí světa.

Problémy také může očekávat Krym, který přijde o vodu (z Kachovské přehrady vedl kanál, který okupovaný poloostrov klíčově zásoboval vodou - pozn. red.).

Jde o region, který je široko daleko jako jediný kopcovitý a nachází se v něm proto velmi unikátní příroda. V tamních potocích žijí například endemické jepice, které jinde nenajdete. Pokud se zásadně zvedne odběr vody, může se stát, že zůstanou (jepice) na suchu, což by vedlo k jejich globálnímu vyhynutí.

I tak si ale myslím, že největší problém čeká tamní zemědělství.

Proč?

Jižní Ukrajina a Krym se nachází ve stepní zóně a bez závlahy tam vypěstujete hlavně pšenici. Plodiny, které nestihnou vyrůst ze zimní vláhy (jako pšenice), mají bez potřebného zavlažování velký problém.

Nicméně letošní úroda mnoha plodin nemusí být zničená, pokud rostliny vyrostly tak, že jsou schopné přežít. Plodiny, které ale potřebují vodu dodávat průběžně, tak jejich pěstování může být problematické už letos.

Zatím to vypadá, že voda zasáhne deltu Dněpru, kde tolik zemědělské půdy není. Zemědělské oblasti budou postiženy druhotně, nedostatkem závlahové vody.

Může tak silný proud vody změnit reliéf krajiny?

Ano, trochu může, a pokud se tak děje, je to - z hlediska přírody - dobře. Velká část přírodní rozmanitosti u nás trpí tím, že po úpravách vodních toků nejsou obnažované břehy a chybí štěrkové a pískové nánosy. Dříve k tomu přitom docházelo běžně.

Obecně jsou povodně v našich podmínkách pro ekosystém spíše pomocí než něčím, co by ubližovalo. Zdůrazňuji, že to je ale za předpokladu, že se voda drží v nivě, tedy v místech, která před postavením přehrady bývala občas zaplavovaná.

Víme ale, že to zalilo i mnoho domovů, neznamená to tedy, že se řeka vylila i mimo?

Opravdu nevím. Ale skutečnost, že jsou zaplavené domy, neznamená, že se voda vylila mimo nivu a záplavové území. Přehrada byla vybudovaná v padesátých letech, tedy z hlediska přírody nedávno. Když pak povodně přestanou být realitou, nebo se na ně zapomene, pak se i v těchto záplavových zónách začne stavět. To ostatně velmi dobře známe i od nás.

Jak tedy zatím vnímáte celkový dopad povodní?

Katastrofa je to především pro lidi. Lužní lesy a rákosiny si se záplavou poradí.

Bude záležet na tom, jak vysoko voda vystoupá a jak dlouho zůstane na místě. Pokud rychle odteče, což se při povodních stává, tak se nic hrozného nestane. Pokud někde zůstane, může se stát, že uschnou stromy.

Zaleží také, jak vysoká bude povodňová vlna, a jak jsem již zmiňoval, zda se vylije i mimo záplavové území. Pokud by šlo o obdobu stoleté nebo tisícileté vody, nebude záplava pro přírodu představovat extrémní problém.

Tvrdě postiženi jsou a budou hlavně lidé. Ti, kterým voda odnáší domovy, i ti, kteří nebudou mít vodu na pití a zavlažování.