Článek
Funguje 14 let, ve válce působí podruhé.
Teď se americká nevládní organizace World Central Kitchen (WCK) vzpamatovává z pondělního útoku izraelské armády na její konvoj, při němž v Pásmu Gazy zemřelo sedm humanitárních pracovníků.
Zakladatel organizace José Andrés po útoku prohlásil, že se Izraelci na jeho zaměstnance zaměřovali systematicky „jedno auto za druhým“. Něco takového Izrael odmítl. Uznal, že šlo o „vážnou chybu“, podobné tragické události se ale podle premiéra Benjamina Netanjahua ve válce mohou stát.
Organizace bezprostředně po neštěstí pozastavila své humanitární operace v oblasti, což pro tamní civilisty znamená další ohrožení. Přichází v době, kdy se v Gaze prohlubuje potravinová krize a humanitární organizace či nadnárodní agentury varují před nevyhnutelným propuknutím hladomoru.
WCK přitom v zásobování potravinami do určité míry suplovala Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), jehož činnost ochromil skandál, kdy se mělo nejméně 12 jeho zaměstnanců přímo zúčastnit teroristického útoku Hamásu ze 7. října.
Zabití humanitárních pracovníků
Smrt sedmi humanitárních pracovníků v Pásmu Gazy označil izraelský premiér Netanjahu za „tragický případ“. Stát se ale podle něj může. Svět zatím zná identitu jen některých.
Klíčový hráč
Humanitární pracovníci WCK působili v Pásmu Gazy od loňského října. Podařilo se jim tam zřídit dvě kuchyně – jednu v Rafáhu na jihu, druhou v centrálním městě Dajr al-Balah. Dohromady podporovali 68 komunitních kuchyní, které vydávaly více než 170 tisíc teplých jídel denně, uvádí agentura AP.
Charita také stála za leteckými potravinovými výsadky a především za distribucí potravin skrze námořní koridor zprovozněný v březnu. Ten představoval naději především pro nejhůře postižený sever.
Do Pásma Gazy se nicméně před pondělním útokem a přerušením aktivit podařilo vyložit z flotily čtyř plavidel jen jeden člun. Zbytek, včetně plavidla s 240tunovým nákladem potravin, se v úterý vrátil zpět na Kypr, připomíná agentura Reuters.
Podle AP zatím není jasné, v jakém rozsahu bude námořní koridor bez WCK pokračovat.
Jídlo jako útěcha
Zahraniční média píší, že si WCK dokázala v Gaze za poměrně krátkou dobu vybudovat zásadní postavení, a to svou efektivitou v extrémních podmínkách a distributorskou sítí.
Na mezinárodní scéně pak získala popularitu mimo jiné spoluprací s kuchařskými hvězdami a zásluhou již zmíněného zakladatele – charismatického Josého Andrése.
Světově uznávaný 54letý kuchař původem ze Španělska začátkem 90. let zamířil do New Yorku – podle svých slov s pouhými 50 dolary v kapse. Nedlouho poté se přesunul do hlavního města USA, kde se rychle vypracoval mezi špičku tamní rozvíjející se kulinářské scény, uvádí britská BBC.
Od té doby otevřel téměř 40 restaurací, je autorem mnoha bestsellerů i televizním moderátorem. V roce 2018 ho magazín Time zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí planety, o rok později byl nominován na Nobelovu cenu míru.
José Andrés (uprostřed) během prosincové cesty do Egypta a Gazy.
World Central Kitchen Andrés založil v roce 2010 po ničivém zemětřesení na Haiti. V souvislosti s katastrofou, která si tehdy vyžádala přes 200 tisíc životů, uvedl, že na Haiti „viděl devastaci v již tak velmi chudé zemi“.
Právě na Haiti, kde v provizorních podmínkách vařil po boku místních podle lokálních receptů, si Andrés podle amerického deníku The New York Times uvědomil, že příprava pokrmů specifických pro region je zásadní pro útěchu těch, kteří prožili katastrofu.
„Jídlo je nezbytné pro náš každodenní život po celém světě – a v krizi je důležitější než kdy jindy,“ píše se na webu WCK. „Promyšlené, čerstvě připravené jídlo je nejen o jednu věc méně, kterou se musíte po katastrofě zabývat, ale také připomíná, že nejste sami, že na vás někdo myslí a že na vás někomu záleží. Jídlo má moc být potravou a nadějí, kterou potřebujeme, abychom se v těch nejtemnějších chvílích znovu zvedli.“
Humanitární pracovníci tak pomáhali například v americkém Houstonu po ničivém hurikánu Harvey v roce 2017, po portorickém hurikánu Maria ve stejném roce, na Ukrajině nebo v době pandemie koronaviru. Charita podporuje také lokální komunity nebo staví školy, jak uvádí na webu.
O humanitární krizi v Gaze
Příběhy dětí, které umírají na podvýživu
Svědectví českého lékárníka, jenž strávil měsíc v Gaze
Válečné mise
Na první misi do válečné zóny se humanitární pracovníci z WCK vydali po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jen od února 2022 zajistili přes 260 milionů porcí jídel.
I na východě Evropy přišla organizace o své lidi. Při dvou ruských raketových útocích na komunitní centra v letech 2022 a 2023 zahynulo šest členů a další dobrovolník zemřel při útoku na jeho bytový dům, zmiňuje BBC.
Pásmo Gazy se tak stalo druhou válečnou misí. Do 29. března vyslala organizace přes přechod Rafáh z Egypta více než 1700 nákladních aut s potravinami a kuchyňským vybavením. Charita uvádí, že v Gaze poskytla Palestincům více než 43 milionů porcí jídel, píše dále AP.
Od začátku války mezi teroristy hnutí Hamás a izraelskou armádou pomáhali pracovníci WCK také izraelským civilistům, kteří museli opustit své domovy, i uprchlíkům v sousedním Libanonu.
