Článek
Finální schválení dohody o příměří v Gaze se ve čtvrtek zkomplikovalo. Izrael tvrdí, že palestinské teroristické hnutí Hamás přišlo s novými požadavky. Vláda proto zatím nebude o ujednání hlasovat.
Washington ale zůstává přesvědčen, že dohoda začne platit podle plánu v neděli, řekl národně-bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Politolog a právník Marek Čejka zaměřující se na Blízký východ se ale domnívá, že situace zůstává křehká a zatím není jasné, jestli dohoda vydrží. „Je řada bodů, na kterých může příměří zkrachovat a boje se obnoví,“ upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Dá se na základě toho, co víme o obsahu dohody, říci, zda s ní mohou být spokojené obě strany? Zda je pro obě z nich stejně výhodná?
V případě, že příměří vstoupí v platnost – což momentálně není stále jisté – si oddechnou civilisté na obou stranách. Naopak dlouhodobý a tvrdý konflikt jde proti zájmům většiny Izraelců i Palestinců.
Otázky a odpovědi
Co obsahuje dohoda o příměří v Pásmu Gazy? Jaké otázky zůstávají nevyřešené? Seznam Zprávy připravily přehled nejdůležitějších informací.
Z prodlužování bojů profitují hlavně radikálové, v poslední době hlavně ti zastoupení v izraelském kabinetu typu Itamara Ben Gvira (ministr národní bezpečnosti, který veřejně vystupuje i proti současné dohodě, pozn. red.). V Hamásu jsou největší extremisté už po smrti a pokud nějaké jejich fragmenty zbývají, tak ty jsou rády, že přežijí, a tudíž si přejí příměří.
Ostatně je velmi dobře vidět, jak právě Ben Gvira příměří irituje. Netanjahu si však vybral i jeho do své vládní koalice, takže na to může nyní doplatit jejím rozpadem, pokud se radikálové rozhodnou po schválení příměří izraelskou vládu opustit.
Bude vyjednané příměří fungovat? V minulosti byla příměří, která se podařilo vyjednat mezi Izraelem a Hamásem, narušena mnohými incidenty a nakonec padla. Jak to bude nyní? Nutno zmínit, že situace na místě je zjevně po 15 měsících války značně napjatá.
To momentálně nikdo neví ani nezaručí. Je řada bodů, na kterých může příměří zkrachovat a boje se obnoví. Teď je navíc důležité, aby vůbec vstoupilo v platnost. Až pak, pokud několik dní či týdnů vydrží, můžeme mluvit o jeho dlouhodobějších perspektivách.
Marek Čejka
- Politolog, právník a vysokoškolský pedagog zaměřující se na region Blízkého východu.
- Působil mimo jiné na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.
- Je autorem řady článků a knih, například „Judaismus a politika v Izraeli“ nebo „Izrael a Palestina“.
Proč se podařilo dohodu uzavřít právě teď? Analytici už v předchozích dnech často zmiňovali faktor nástupu Donalda Trumpa do čela Spojených států.
Je to s velkou pravděpodobností dáno tím, že v dosažení příměří v Gaze našly odcházející Bidenova i nastupující Trumpova administrativa společnou řeč, což je poměrně vzácný moment. Zdvojený tlak obou administrativ tak udělal své.
Samotný plán příměří je z technického hlediska Bidenův a je už více než půl roku starý. Sám ho ale nedokázal prosadit a až Trumpův tlak nyní zřejmě pomohl. Pokud se podaří příměří prosadit, je to dílo obou prezidentů a zároveň mnoha vyjednavačů z Kataru, Egypta, Izraele, Palestiny i odjinud.
Jak vznikala dohoda:
Může být podle vás vyjednaná dohoda zárodkem pro budoucí trvalé urovnání?
Takhle brzy se to nedá předjímat. V každém případě je možné říci, že bez dohody o vyřešení budoucnosti Gazy, která by dbala ohled na zájmy jejích obyvatel, je jakákoliv komplexnější funkční dohoda o uspořádání budoucích izraelsko-palestinských vztahů nemožná.