Příměří v Gaze změní celý region, věří bývalý šéf izraelské rozvědky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud by Hamás i Izrael přistoupily na pařížský návrh na prodloužené příměří a propuštění rukojmích, mohla by se změnit celá bezpečnostní architektura Blízkého východu.

Serveru Al-Monitor to řekl Tamir Hayman, bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky, jenž nyní vede Institut pro studia národní bezpečnosti.

„Příměří by umožnilo jednání o velké dohodě o nové architektuře na Blízkém východě, která by zahrnovala normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, obranné smlouvy mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy – možná také mezi Izraelem a Spojenými státy – a návrat Palestinské samosprávy do Gazy,“ myslí si. Zároveň ale dodává, že dohoda čelí řadě překážek z různých stran, které nebude vůbec snadné překonat.

Optimistická slova amerického prezidenta Joea Bidena, že by k dohodě mělo dojít do začátku postního měsíce ramadánu, zpochybňují jak Izraelci, tak i Hamás.

Představitelé palestinského teroristického hnutí vzkázali, že Bidenův optimismus je předčasný a že „sionistický dokument“, jak dohodu nazývají, ještě musí doznat změn.

Současný návrh počítá se 40denním pozastavením bojů a propuštěním 35 až 40 izraelských rukojmích. Izrael by měl na oplátku propustit ze svých věznic na čtyři stovky Palestinců, převážně žen a odsouzenců starších 50 let.

Hamás ale požaduje, aby část z nich tvořili lidé odsouzení za závažné teroristické činy, což je pro vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua těžko stravitelný požadavek.

Šíitské hnutí Hizballáh, které svými útoky ohrožuje sever Izraele, oznámilo, že v případě uzavření dohody o klidu zbraní své akce okamžitě ukončí.

Součástí dohody o příměří je i oprava nemocnic a pekáren v Gaze, stejně jako povolení pro 500 kamionů s humanitární pomocí denně, píše agentura Reuters. Do Pásma Gazy by zároveň humanitární organizace mohly přivézt tisíce stanů a karavanů, aby zajistily ubytování pro přesídlené civilisty.

Spojené státy a jejich arabští spojenci se snaží uzavřít dohodu co nejdříve. Jak totiž řekl katarský emír Tamím bin Hamad Sání, jde o boj s časem. Narážel tak na utrpení obyvatel Pásma Gazy, kde více než půl milionu lidí bezprostředně ohrožuje hladovění. Palestinské ministerstvo zdravotnictví, jehož údaje považuje za relevantní i izraelská armáda, mluví už o 30 tisících obětech izraelské vojenské operace.

Bývalý šéf tajných služeb Hayman upozorňuje, že začátek ramadánu může vůdci Hamásu Jahjá Sinvárovi přinést další příležitost k eskalaci, zvláště pokud by došlo k násilným scénám na jeruzalémské Chrámové hoře. „Extremističtí osadníci a nezodpovědné výroky izraelských představitelů (ti chtějí omezit přístup věřících do mešity al-Aksá, pozn. red.) nahrávají Sinvárovi.“

USA podle Haymana i nadále podporují izraelský cíl na zničení vojenských kapacit Hamásu, mají ale tři podmínky: ochranu civilistů přemístěných do Rafáhu, zvýšení humanitární pomoci pro tyto lidi a koordinaci izraelské vojenské operace v Rafáhu s Egyptem.

Deník Haarec se ve své analýze odvolává na několik zdrojů, podle nichž mají na uzavření dohody zájem obě strany. Optimismus ve středu vyjádřil i egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, který doufá v uzavření dohody během několika příštích dnů.

Izraelskou vládu tlačí ke kompromisu i rodiny unesených. Desítky rodinných příslušníků se ve středu vydaly z místa jednoho z masakrů ze 7. října na pochod do Jeruzaléma. „Musíme všechny přivést zpět,“ řekl Dekel Lifshitz na tiskové konferenci před začátkem pochodu. Jeho dědeček je stále zajatcem Hamásu v Gaze, babička pak byla propuštěna loni v říjnu.

Podobný pochod se už uskutečnil v listopadu. Jen pár dní po jeho skončení došlo k propuštění 105 žen a dětí ze zajetí Hamásu. Rukojmích je stále v rukách Hamásu asi 130, tři desítky z nich jsou už zřejmě po smrti. Příbuzní unesených doufají, že i tentokrát zvýší jejich pochod tlak na vládu a přispěje k dohodě o návratu jejich blízkých.