Příměří v Gaze před kolapsem. Trump chce pro svůj plán získat klíčového hráče

Příměří v Pásmu Gazy po třech týdnech visí na vlásku. Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí oznámilo, že odkládá další předání izraelských rukojmí, která zadržuje od útoku proti Izraeli ze 7. října 2023. Židovský stát dle něj porušuje podmínky příměří.

Izrael reagoval zvýšením pohotovosti své armády v Pásmu Gazy. Jeho nejdůležitější spojenec - americký prezident Donald Trump - se přidal a pohrozil Hamásu „peklem“, pokud okamžitě nepropustí všechna rukojmí.

Do toho všeho vstupuje Trumpova snaha prosadit svůj plán rekonstrukce Gazy. V Bílém domě se chystá přijmout jordánského krále Abdalláha II., jehož by rád donutil, aby přijal další palestinské uprchlíky. Ideálně natrvalo.

Seznam Zprávy shrnují základní informace o posledním dění souvisejícím s válkou v Pásmu Gazy.

Teroristé zmínili několik bodů, v nichž se Izrael měl odchýlit od podmínek příměří zprostředkovaném zejména Spojenými státy a Katarem. Viní ho z palby proti civilistům, blokováni části humanitární pomoci a odkládání návratu uprchlých Palestinců do severní Gazy.

Poslední bod dobře ilustruje složitost celého konfliktu. Izrael skutečně v některých chvílích pozdržel návraty lidí, ale bylo to v situaci, kdy příměří zase porušil Hamás, když se nedržel předem dohodnutého pořadí, v němž měla být propouštěna rukojmí.

Co se týče palby na civilisty, Izrael ji naposledy přiznal o víkendu. Skupina Palestinců se tehdy přiblížila k nárazníkové zóně u hranic s Izraelem, dle úřadů kontrolovaných Hamásem při střelbě zemřeli tři lidé. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac upozornil, že v takových případech uplatňuje politiku nulové tolerance.

Hamás později rozhodnutí pozastavit propouštění interpretoval jako „varovný signál“. „Dveře pro pokračování výměny (vězňů) podle plánu zůstávají otevřené, pokud se bude Izrael držet svých závazků,“ tvrdí teroristé. Zároveň vyzvali mezinárodní zprostředkovatele, aby zajistili další jednání.

Prohlášení teroristů přišlo krátce poté, co americká televize Fox News zveřejnila část rozhovoru s Donaldem Trumpem, kde šéf Bílého domu říká, že jeho „plán rekonstrukce Gazy“ a její přetvoření v „blízkovýchodní riviéru“ nepočítá s právem Palestinců na návrat do regionu.

Trump je chce nuceně vysídlit do sousedních arabských zemí a nabídnout jim tam náhradní ubytování. Podrobnosti nespecifikoval. Návrh okamžitě odmítli zástupci Palestinců i arabských zemí, mluví o etnické čistce.

„Hamás se může podivovat, jestli má cenu zapojit se do rozhovorů o druhé fázi příměří,“ komentoval strategii teroristů diplomatický korespondent BBC Paul Adams.

Připomeňme, že příměří je zatím v první fázi a o druhé se má teprve jednat - diskuze se mají zaměřit na podmínky propuštění zbytku rukojmí, vydání těl těch zemřelých a stažení izraelské armády z Gazy.

Jenže v situaci, kdy Izrael a jeho nejbližší spojenec otevřeně mluví o odebrání Gazy Palestincům a Hamás je zároveň po válce vojensky výrazně oslaben, teroristům může scházet motivace dále jednat. Izraelská rukojmí se stávají jeho jedinou pákou na dosažení ústupků.

„Jsme otevřeni nápadům na novou formu palestinské vlády a správy Gazy, ale ne na deportace,“ zdůraznil už dřív mluvčí Hamásu v Gaze Hazem Qasem ve vysílání saúdskoarabské televize.

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac nařídil armádě, aby se uvedla do stavu „nejvyšší pohotovosti pro jakýkoli možný scénář v Gaze“. Izrael zrušil vojákům nasazeným v Gaze propustky a nařídil posílení obranných kapacit u hranic s Gazou.

Izrael dal opakovaně najevo, že si vyhrazuje právo pokračovat ve válce s Hamásem, pokud to bude nutné. Tamní představitelé stále usilují o úplné vyhnání teroristického hnutí z Gazy, což se zatím nepodařilo.

Z druhé strany na vládu stále tlačí rodiny rukojmí držených v Gaze, jež jsou proti krachu příměří. Víkendové propuštění tří Izraelců vyvolalo obavy o osud dalších unesených. Trojice osvobozených mužů byla viditelně vyhublá, dva z nich byli ve špatném zdravotním stavu, objevily se i zprávy, že je teroristé mučili.

„Budeme pokračovat v rozhodných a neúprosných akcích, dokud nevrátíme všechny naše rukojmí - živé i mrtvé,“ prohlásil v úterý premiér Benjamin Netanjahu.

Ostře se na adresu Hamásu vyjádřil americký prezident Trump. „Pokud jde o mě, pokud nebudou všechna rukojmí vrácena do sobotní 12. hodiny - myslím, že je to odpovídající doba - řekl bych zrušte to (dohodu o příměří, pozn. red.), všechny sázky padají, a ať se rozpoutá peklo, pokud nebudou vráceni všichni, ne po částech, ne po dvou, a po jednom a po třech a po čtyřech a po dvou.“

Celkem v Gaze zůstává 73 lidí unesených při teroristickém útoku ze 7. října 2023 a další tři unesení už dřív, z nichž jeden je pravděpodobně po smrti.

Od začátku letošního příměří Hamás propustil 16 Izraelců a na základě separátní dohody také pět Thajců unesených rovněž 7. října 2023. Izrael na oplátku propustil přes 730 zadržovaných Palestinců. Další výměna byla plánovaná na sobotu.

Do konce první fáze má Hamás propustit celkem 33 lidí, osm z nich je ale dle Izraele už po smrti. O propuštění dalších se má teprve jednat.

V úterý Izrael potvrdil smrt nejstaršího rukojmí zadržovaného v Gaze, Šloma Mansúra, jemuž bylo v době únosu 85 let. Dle zpravodajských informací zemřel už při útoku ze 7. října, a teroristé pak odvlekli jeho tělo.

Jordánsko je pro Západ jedním z nejdůležitějších spojenců na Blízkém východě, podílelo se například i na obraně Izraele před loňskými masivními íránskými raketovými a dronovými útoky. Trumpův plán pro Gazu ho ale staví do nepříjemné situace.

Prezident chce, aby Jordánsko a Egypt přijaly dvoumilionovou populaci Gazy a Američané a Izrael by pak mohli přistoupit k rekonstrukci regionu, už bez Palestinců. Pokud na to v Káhiře a Ammánu nepřistoupí, Trump jim hrozí zastavením zahraniční pomoci.

Jen Jordánsko každoročně dostává z Washingtonu v přepočtu 35 miliard korun, což odpovídá asi jednomu procentu tamního HDP. Pro zemi, kde žije čtvrtina lidí v chudobě a miliony palestinských nebo syrských uprchlíků, by ztráta těchto peněz představovala ránu.

Král Abdalláh II. se ale nechal slyšet, že přemístění Palestinců z Gazy je pro jeho zemi nepřípustné. Jak píše agentura Reuters, panovník se zřejmě pokusí Trumpovi vysvětlit, že takový krok by mohl podnítit radikalismus, vyvolat chaos na Blízkém východě a podkopat sbližování arabských států s Izraelem.

Ohrožené by mohlo být i samotné Jordánsko. „Král Abdalláh na to nemůže přistoupit. Nemůže přežít dojem, že se domlouvá na etnické čistce Palestinců,“ vysvětlil pro deník The New York Times Paul Salem, viceprezident Blízkovýchodního institutu ve Washingtonu.

Nejde jen o odpor palestinských uprchlíků v Jordánsku. Palestinský původ má zhruba polovina jordánské populace, včetně samotné královny Ranije. Politické sympatie vůči nim cítí i většina zbylých Jordánců, byť palestinská přítomnost v zemi zároveň vyvolává napětí.

Ze stejných důvodů by král mohl na Trumpa apelovat, aby nedopustil izraelskou anexi částí Západního břehu Jordánu, o které otevřeně mluví krajně pravicoví členové izraelského kabinetu.