Článek
Tlak na Palestince v Pásmu Gazy roste. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tamnímu vládnoucímu hnutí Hamás vzkázal, že pokud do sobotního poledne nepropustí izraelské rukojmí, pracně vyjednané příměří skončí.
„IDF (izraelské obranné síly) se vrátí k intenzivním bojům, dokud nebude Hamás zcela poražen,“ řekl v úterním projevu poté, co Hamás obvinil židovský stát z porušování dohody o příměří a varoval, že pozastaví další propouštění rukojmí.
Americký prezident Donald Trump pak svému blízkovýchodnímu spojenci poradil, že pokud Hamás nedodrží slovo, měl by od dohody odstoupit a „rozpoutat peklo“. Mluvil také o tom, že by Spojené státy mohly v budoucnu převzít kontrolu nad Pásmem Gazy a tamní obyvatele vystěhovat do Jordánska a Egypta, což se setkalo s mezinárodním kritikou a nařčením ze zamýšlené etnické čistky.
Podle expertky na Blízký východ Ireny Kalhousové palestinské hnutí vyděsilo, že se o Trumpově návrhu začalo seriózně diskutovat a uvědomilo si, že „držet rukojmí je jeho nejlepší šance na to, aby alespoň nějaká karta v jeho rukách zůstala“.
Hamás ale přecenil svoji sílu, míní. „Přepočítal se v tom, že bude schopen donutit Izrael nebo Ameriku změnit pozici,“ vysvětluje ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Nejsmrtelnější útok v dějinách Izraele
Útok ze 7. října 2023 byl nejsmrtelnějším v historii Izraele. Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny během něj zavraždily více než 1200 lidí, většinou civilistů, a odvezly do Pásma Gazy několik stovek rukojmích.
Izrael reagoval okamžitým vyhlášením války Hamásu s cílem hnutí zničit a zahájil intenzivní bombardovací operaci, po níž následovala pozemní invaze. Ta má zničující dopady a podle palestinských úřadů kontrolovaných Hamásem již bylo zabito více než 40 tisíc lidí. Odhaduje se také, že přibližně 90 procent Palestinců muselo v důsledku bojů opustit své domovy.
Je budoucnost příměří v Pásmu Gazy v ohrožení?
Určitě. Příměří bylo od začátku poměrně křehké. Bylo jasné, že dohodnout druhou fázi nebude jednoduché. Od začátku panovaly pochybnosti, jestli se podaří z příměří udělat mír.
Pochopitelně ta smršť různých prohlášení příměří ohrožuje. Počínaje Donaldem Trumpem, pokračujíc tím, že Hamás řekl, že přestane pokračovat v propouštění rukojmích až po izraelské prohlášení, že pokud nedojde k propuštění rukojmích – neupřesněno kolika a zda všech najednou – obnoví válku.
Premiér Benjamin Netanjahu vzkázal, že pokud Hamás nepropustí rukojmí do soboty, příměří skončí. Jaké jsou jeho motivace? Proč nemůže ustoupit Hamásu? A má vůbec v současnou chvíli důvod pokračovat v příměří, když má podporu amerického prezidenta?
Mezi prohlášeními Trumpa a Netanjahua je rozdíl. Trump řekl, že všichni rukojmí by měli být propuštěni do soboty v poledne, což je samozřejmě nerealistické. Netanjahu, že rukojmí by měli být propuštěni, aniž by přímo specifikoval kolik. A víceméně z toho vyplývá, že by tedy čekal ty tři podle dohody.
Jaké jsou Netanjahuovy zájmy, je otázka. V Izraeli je obrovský tlak na to, aby dohoda pokračovala, obzvlášť ve světle toho, v jakém stavu se vrátili ti tři rukojmí.
Pochopila bych, jestli má být cílem celou tu operaci uspíšit a jednoduše zkrátit intervaly mezi propouštěním rukojmích. Že jde o to vytvořit tlak na Hamás, aby celý ten proces probíhal rychleji, protože ti lidé jsou v tak špatném stavu, že se toho nemusí vůbec dožít.
Další izraelští rukojmí na svobodě
Samozřejmě je tam ze strany Netanjahua ještě další možná motivace. V koalici má jestřábí hlasy z velmi radikálních stran, ale i zevnitř z Likudu, které volají po tom, aby válka pokračovala, jelikož Hamás nebyl zničen a je proto potřeba ji obnovit.
Takové mohou být tedy izraelské motivace. Samozřejmě ale máte pravdu, že to, že si americký prezident klade ještě větší požadavky, dává Izraeli obrovský „deštník“.
„Hamás se přepočítal“
Co podle vás Hamás sleduje výroky, že nepropustí další rukojmí? Jaké jsou motivace na jeho straně?
Předně si myslím, že přecenil svoji sílu. To, co Hamás říká, je, že Izrael nedodržuje podmínky příměří. Mluvilo se o tom, že Izrael má dodat do Gazy desetitisíce stanů a že je ještě v tomto počtu nedodal. Mám ale za to, že to není hlavní důvod. Jestli tam došlo k nějakému dílčímu porušování, tak to nejspíše není to hlavní.
Myslím si, že hlavním důvodem je, že si Hamás uvědomil, že se o Trumpově návrhu na vystěhování všech Gazanů, jakkoliv se ze začátku zdál naprosto mimo, začíná seriózně diskutovat. Donald Trump na něm stále trvá a opakovaně to řekl. A Hamás si možná uvědomil, že držet rukojmí je jeho nejlepší šance na to, aby alespoň nějaká karta v jeho rukách zůstala.
Jak ale říkám: myslím, že se Hamás přepočítal v tom, že bude schopen donutit Izrael nebo Ameriku změnit pozici.
Trumpův plán pro Gazu
S čím počítá plán amerického prezidenta pro Gazu, jaké byly světové reakce a proč by návrh mohl být porušením mezinárodního práva, shrnul na Seznam Zprávách blízkovýchodní specialista Milan Rokos.
Dokážete si představit situaci, kdy by Jordánsko, Egypt a další arabské státy přistoupily na plán přijmout Palestince vystěhované z Gazy? Trump státy dopředu varoval, že pokud na jeho návrh nepřistoupí, mohl by jim odepřít americkou pomoc.
Nedokážu si to úplně představit.V obou případech – jak v Egyptě, tak v Jordánsku – by to znamenalo obrovskou destabilizaci domácí politické scény, a to ty režimy samozřejmě nebudou chtít.
Chtít by to ostatně podle mě neměl ani Izrael. Není v jeho zájmu, aby měl velmi nestabilní právě ty dva sousedy, kteří opravdu byli stabilní, se kterými má jako s jedinými fungující mírové dohody a klidné hranice. Není ani v zájmu Ameriky, aby Jordánsko a Egypt prošly obrovskou vnitropolitickou krizí, proto to úplně nevidím.
Každopádně Trumpovo prohlášení na Blízkém východě výrazně zarezonovalo a mluví se o tom, že Egypt je připraven představit plán na obnovu Gazy bez vystěhování Gazanů. Jordánsko se zase nabídlo, že přijme 2000 palestinských dětí, které jsou zraněné. Vidíme tedy, že ty země se snaží do obnovy Gazy více promlouvat, což je možná to, co původně Donald Trump tím šokujícím prohlášením zamýšlel. Těžko ale říct, jestli opravdu přemýšlel tímto způsobem.
Jordánský král Abdalláh II. a Donald Trump během úterního jednání v Bílém domě.
Jordánsko a Egypt se k Trumpovým návrhům staví odmítavě. Mohly by jeho výroky narušit vztahy právě třeba s Jordánskem, které je klíčovým spojencem USA na Blízkém východě? Jaké by to případně mělo dopady?
Samozřejmě může. Pokud bude Trump tlačit stylem „zastavíme vám finanční pomoc“, tu zemi opravdu výrazně podlomí. A hlavně: Jordánsko i Egypt mohou hledat spojence a finanční podporovatele někde jinde. Nejsem si jistá, že je v zájmu Spojených států, aby do toho vstoupily jiné země. Můžeme spekulovat, které by to potenciálně byly.
Opravdu to jsou spojenci, na které se Amerika – obzvlášť v případě Jordánska – mohla spolehnout. Ukázalo se to třeba při íránských útocích na Izrael. Tehdy to bylo Jordánsko, které bylo součástí Amerikou vybudované koalice na Blízkém východě a sestřelovalo íránské rakety a drony letící na Izrael.
Určitě by to byla velká změna a potencionálně by to mohlo ohrozit i mírové dohody, které má Izrael jak s Jordánskem, tak s Egyptem.
Už jste zmiňovala, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem byla od počátku křehká. Jaký je další výhled na budoucnost příměří v Gaze? Co by mohli případně egyptští a katarští zprostředkovatelé udělat, aby zabránili kolapsu dohody?
Spekulace, co bude, jsou vždycky problematické. Ale jednoduše mají víceméně 48 hodin na to přesvědčit Hamás, že není dobrý nápad zastavit propouštění rukojmích. Je velmi vysoká pravděpodobnost, že v takovém případě válka bude obnovena. Myslím si, že ze strany Izraele to nejsou jenom výhrůžky, ale že se tak prostě stane.
Pro Palestince v Gaze by to znamenalo obrovskou katastrofu. Tlak na Hamás, aby ta válka nepokračovala ze strany Gazanů, je obrovský. Myslím tedy, že by bylo i pro Hamás složité potom obhájit svoji pozici v Gaze.
Bude potřeba hodně tlačit na Hamás. A samozřejmě bude potřeba tlačit i na Izrael, v tom smyslu, aby dal najevo Hamásu, že je připraven potom pokračovat v jednání o druhé fázi příměří, tedy o fázi, kdy by se izraelská armáda měla stáhnout z Gazy a mělo dojít k ukončení války, že tam je vůle z izraelské strany. To samozřejmě nebude jednoduché. Protože jak říkám, slyšíme tam velmi silné hlasy, které říkají, že k druhé fázi by dojít nemělo a měla by dále pokračovat válečná operace.
