Příměří zavře jediné bojiště, kde Ukrajina agresora jasně porazila

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bílý dům v úterý oznámil, že se s Ruskem a Ukrajinou dohodl na příměří v Černém moři. Zatím sice není jasné, jak přesně by mělo fungovat, ani jestli se nakonec zrealizuje (podrobněji jsme to rozebrali zde), pokrok v jednání ale vyzývá k pozastavení se nad otázkou, jaké výhody či nevýhody by z klidu zbraní na moři obě strany mohly mít.

Na první pohled to vypadá, že z námořního příměří bude těžit jednoznačně hlavně Rusko. Černé moře je v podstatě jedinou oblastí, kde Ruská federace v boji proti Ukrajině na plné čáře prohrávala a dostala se do bodu, kdy jí vojenské námořní kapacity přináší velmi omezený až žádný užitek.

„Odměnou“ pro Ukrajinu má být nerušený vývoz hlavně zemědělských produktů, kterého ale zvládla do značné části dosáhnout i sama bez příměří.

Ve skutečnosti to ale není tak jednoznačné a „užitečnost“ příměří v Černém moři bude nejspíš hodně záviset na dosud neznámých detailech případné dohody. Že bude Ukrajina na příměří spíš „bita“, tedy sice hrozí, ale nemusí to tak nutně být.

Nejprve zdůrazněme, že o zmiňovaném vítězství Ukrajiny v Černém moři skutečně není pochyb.

Kyjev sice nedisponuje žádnými významnými kapacitami v kategorii válečných lodí a ponorek, ale během tří let od invaze prostřednictvím útoků raketami a vzdušnými i námořními drony napáchal Rusku na moři katastrofální škody.

Jejich aktualizovaný přehled si můžete prohlédnout v následující grafice.

Upozorňujeme, že samotný tento přehled ruské Černomořské flotily není úplně kompletní. Jde spíš o její hlavní kostru a řada menších nebo atypických plavidel (mezi nimiž rovněž docházelo ke ztrátám) v ní chybí. Jde spíš o hlavní kostru Černomořské flotily, která byla dohledatelná z otevřených zdrojů. Britské ministerstvo obrany loni v létě odhadovalo, že Rusko ztratilo asi 25 % větších plavidel.

Tyto ztráty pro Rusko znamenaly významné oslabení kapacit flotily, obrovské ekonomické škody a ránu pro pověst celého ruského námořnictva. Ještě důležitější je ale to, že Moskvu donutily k dramatické změně chování v Černém moři.

Na začátku války bylo Rusko schopno a ochotno využít svá plavidla v podstatě k absolutní námořní blokádě Ukrajiny a kromě toho jimi zásobovat či palebně (a to i klasickou artilerií s nedlouhým dostřelem) podporovat své pozemní jednotky. S narůstajícími ztrátami bylo ale čím dál tím opatrnější. Skončilo to tak, že se veškerá ruská vojenská plavidla přesunula z Krymu do relativního bezpečí přístavů stovky kilometrů na východ.

Ze vzdálených míst sice lodě a ponorky pořád mohou pálit raketami s dlouhým doletem, ale pravidelné zásobování žádající si kotvení na Krymu, nebo v podstatě jakýkoliv pohyb poblíž ukrajinského pobřeží, je už pro Rusko příliš riskantní.

Změna v používaní plavidel se projevila i na menších ztrátách. Větší množství významných „zářezů“ si Ukrajinci na ruské flotile připsali loni na jaře. Ukrajinská hrozba na moři ale nadále trvá, což zrovna minulý týden připomněly ukrajinské speciální síly, které zveřejnily videa z útoků vzdušnými FPV drony, které se do týlu nepřítele na Krymu dostaly díky tomu, že vzlétly z paluby vodních dronů.

„Ukrajina si udržuje schopnosti způsobovat vážné škody ruské flotile, pokud znovu vypluje na otevřené moře. Vytvořila i ekosystém, který jí umožňuje být napřed v dalších inovacích. V Černém moři může nadále dominovat ruskému námořnictvu. Je to pro ni místo, kde má v rukou nejvíce karet,“ zhodnotil nedávno aktuální poměr sil na černomořském bojišti v článku pro Naval News uznávaný analytik H. I. Sutton.

Je tedy pravda, že pokud se Ukrajina zaváže, že na moři nebude využívat žádných vojenských prostředků, ztratí příležitost působit další ztráty na bojovém poli, kde se jí nejvíc daří.

Pro Kyjev to však nemusí být nevýhodou v případě, že by příměří skutečně zapovídalo veškeré vojenské využití ruských plavidel. Pokud Moskva své lodě i po případném vyhlášení příměří ponechá v přístavu v Novorosijsku a nebude je nadále používat k odpalování raket ani k zásobování, Ukrajina se může z tohoto těžce vydobytého a příznivého rozpoložení nadále těšit a bude to mít „bez práce“.

Ukrajinské ministerstvo obrany se hned v úterý nechalo slyšet, že pohyb ruských válečných lodí mimo „východní část Černého moře“ bude považován za porušení podmínek příměří a „hrozbu pro národní bezpečnost Ukrajiny“. Jestli ale ponechání ruských lodí ve východní části Černého moře bylo součástí dohody, zatím není potvrzené.

Dodejme, že z otevřených informací nelze odhadnout, kolik zdrojů Ukrajina do dalšího rozvíjení námořních kapacit investovala a jak moc plánovala rozvíjet operace podobné té, o níž jsme se dozvěděli minulý týden (viz video výše). Těžko tedy říct, jak moc je pro ni držení ruských lodí v šachu „bez práce“ lákavé. Přinejmenším ale můžeme říct, že existuje i varianta příměří, při které ukrajinský vojenský úspěch v Černém moři nebude smazán.

Ukrajina nad Ruskem vyhrála i v bitvě o zachování možnosti exportovat vlastní produkty.

Přestože to nějakou dobu trvalo, ukrajinský vývoz zemědělských produktů se po krachu Černomořské obilné iniciativy (ta zaručovala bezpečný koridor civilním lodím) postupně vzpamatoval a dokázal obstojně fungovat. Z části tomu pomohly náhradní trasy, ale určitě i to, že ruské lodě se neodvážily provádět blokádu v obavě před ukrajinskou hrozbou.

Ukrajinské ministerstvo zemědělství letos v lednu oznámilo, že export zemědělských produktů v roce 2024 dosáhl objemu 24,5 miliard dolarů, což se přiblížilo předválečné úrovni (v roce 2021 to bylo 27,7 miliard dolarů).

Zotavení vývozu obilí po propadu na začátku války a později ukončení obilné iniciativy kromě toho ukazují i dostupná nezávislá data:

V posledních měsících sice export zemědělských produktů klesá, ale v tom může hrát roli celá řada dalších faktorů, které s hrozbou na moři nijak nesouvisí.

Opět by se tedy mohlo zdát, že garance příměří a volného pohybu civilních lodí v Černém moři Ukrajině nijak nepomůže. Jenže opět to tak ve skutečnosti nemusí být. A to v případě, že by příměří mělo znamenat i konec ruských raketových útoků na ukrajinské obchodní přístavy.

O tom sice zatím nikde nepadla žádná konkrétní zmínka, ale vzhledem k tomu, že při nich docházelo i k poškozením zahraničních civilních obchodních lodí, a podle Kyjeva dokonce i k úmrtím členů jejich posádek, dalo by se asi těžko hovořit o zachování bezpečné civilní dopravy v momentě, kdyby měly pokračovat.

Kdyby hrozba pro přístavní infrastrukturu a obchodní lodě pominula, Ukrajině to obchod jistě usnadní. Dodejme, že nejde jen o nebezpečí pro posádku a materiální škody na lodích, ale třeba i ceny pojištění lodí, které ruské rakety tlačí vzhůru.

Příměří v Černém moři tedy pro Ukrajinu není jasně nevýhodné, ani jasně výhodné. Nakonec z něj může být spíš ústupek, který bude užitečný hlavně pro dosažení ostatních záruk, jako je dohoda o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Vyloučit ale nelze ani poměrně výhodnou formu příměří.

Záležet bude na podrobnostech, které zatím buď nebyly oznámeny, nebo zatím ani nejsou dojednané.