„Přiletěla raketa. Víc nevíme,“ oplakávají geroje zabité u polských hranic

Deset hodin dopoledne. Před kostelem Nejsvětějších apoštolů Petra a Pavla v centru Lvova stojí v trojřadu zhruba čtyřicítka mladých mužů v maskáčových uniformách. Jsou to kadeti z nedalekého výcvikového centra v ukrajinské Javorici, které v neděli vybombardovaly ruské síly. Během ranního útoku tam třicet raket zabilo nejméně 35 lidí a dalších bezmála 134 zranilo. Mladí vojáci s vizáží teenagerů drží v rukou fotografie několika padlých vojáků. „Gerojů“, jak říkají.

Kolem postávají známí, příbuzní a rodinní příslušníci zabitých vojáků.

U zdi kostela se krčí Katja. Na hlavě má černý šátek a nepřítomně hledí před sebe. V ruce drží košík s modrožlutými květy a na černé stuze je napsáno Sergij Malnik, jméno jejího devětatřicetiletého muže. Kolem ramen ji drží šestnáctiletý syn Bohdan. „Tatínek byl major ve výcvikovém táboře v Javorici a cvičil mladé rekruty ve střelbě. Přiletěla raketa. Víc nevíme,“ říká reportérům Seznam Zpráv.

„Přišli jsme se s ním naposledy rozloučit a doprovodit ho na poslední pouť. Sláva Ukrajině,“ dodá potichu. Vedle pláče jeho babička Natalia. Jen souhlasně pokývne na poslední Bohdanovu větu. „Sláva,“ přitaká.

Krátce po desáté přijíždí ke kostelu tři pohřební auta a kadeti z nich vyndávají tři rakve. Za zpěvu duchovního je odnášejí do kostela, kde proběhla poslední mše.

Na výcvikové středisko v Javorově, které je ve Lvovském regionu zhruba dvacet kilometrů od polských hranic, zaútočily ruské rakety před dvěma dny. Třicet střel zabilo třicet mužů a více než sto zranily. Byl to první větší útok v západní Ukrajině od začátku konfliktu.