Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Expozice ukazující sbírku granátů, použitých nábojů a v neposlední řadě i portrétů prezidenta Vladimira Putina.
Tak vypadá jedno z muzeí, jež se objevila ve školách po celém Rusku v rámci výuky v režimem pevně kontrolovaných osnovách. Vystavování nejrůznějších předmětů dokreslujících ruskou agresi vůči Ukrajině v pozitivním světle zapadají do snah Kremlu prezentovat veřejnosti oslavný pohled invaze.
„Jsem přesvědčený, že dnes otevřené Muzeum speciálních operací ve škole bude pro naši mladou generaci skutečným příkladem odvahy, vlastenectví a lásky k vlasti,“ řekl představitel pohraničního Bělgorodu Artur Nasonov při slavnostním ceremoniálu v jedné z místních škol.
Zatímco na počátku války panovala ve školách nervozita, jak situaci prezentovat mladé generaci, nyní už fungují zajeté pořádky. V posledním roce se mimo další aktivity navíc stále častěji objevují právě oslavná muzea věnovaná válce, která vykreslují příběh ve stejné rovině jako ruský prezident - tedy jako nutný konflikt k obraně vlasti.
Oslava militarizace
Vedle ospravedlňování invaze slouží expozice i k vykreslení vojenské služby jako atraktivní možnosti.
Ostatně řada ze zmíněných muzeí vznikla v oblastech, jež mají v poměru na obyvatele nejvíce mobilizovaných lidí a jedná se zejména o nejchudší regiony, kde představuje nástup do armády lukrativní příležitost, kterých je v oblastech pomálu.
Žáci se tak dozvědí například o určitých „výhodách“ účasti ve válce - konkrétně snížené úrokové sazby na nákup nemovitostí prostřednictvím ruského vojenského hypotečního programu nebo možnost dostat se do předních řad ruské elity.
S protahujícím se konfliktem se režim snaží zaručit dostatek mužů na frontu, aniž by musel sahat po nepopulární mobilizaci, jejíž vyhlášení pro něj znamenalo jeden z největších otřesů od začátku invaze.
Zvyšování odměn pro vojáky i již zmíněné výhody mají tuto strategii nahradit, přesto panují pochybnosti o jejich platnosti.
Jak se Rusko snaží vyhnout mobilizaci
Účast ve válce jako cesta k dobrému finančnímu zázemí i do společenské elity. Kreml tímto způsobem po téměř třech letech bojů prezentuje budoucnost těch, kteří za něj budou ochotni riskovat život. Nad takovou představou ovšem visí skepse.
Snaha přitáhnout mladé k armádě ovšem neprobíhá jen v muzeích. Aktualizované školní osnovy ukládají dětem i základní výcvik se zbraněmi, v němž by se měly naučit používat granáty i automatické zbraně, jak upozornil investigativní server Holod. Týkat by se to povinně mělo už osmáků a deváťáků.
Do škol také pravidelně docházejí veteráni z války, kteří prezentují službu jako pozitivní přínos. Jejich oslava ostatně nechybí ani v samotných muzeích.
Koncem loňského roku pak získala Asociace veteránů „speciální vojenské operace“ grant od kanceláře moskevského primátora na budování dalších muzeí věnovaných „hrdinům a událostem“ války na Ukrajině.
Letos se ve školách po celém hlavním městě, v němž je naopak jeden z nejmenších podílů mužů působících na frontě, otevře pět dalších těchto muzeí, přičemž na jejich instalaci bude přiděleno až pět milionů rublů (1,2 milionu korun).
Jak navíc upozornil ruský exilový list Vjorstka, muzea nezaostávají ani za nejnovějšími trendy a s mladou generací se snaží propojit skrze virtuální realitu nebo interaktivní prvky.
Oslavy přitom zapadají do vize ruského prezidenta, který rok 2025 prohlásil za rok obránců vlasti. Na základě toho probíhají ve školách iniciativy na podporu vojáků na frontě i velké přípravy na výroční oslavy Dne vítězství, jež dlouhodobě pro režim znamenají důležitý moment.
Jedna z expozic, která vznikla v poslední době v Moskvě.
Přepsání historických souvislostí
Muzeum v Baškirsku například věnuje jednu ze svých expozic i 2. světové válce, kterou Kreml využívá k budování názoru, že Rusko dnes vede stejnou válku proti fašismu, jako když bojovalo proti nacistickému Německu.
„Putin a jeho nejužší kruh používají rétoriku, která zobrazuje válku na Ukrajině jako další posvátnou válku proti fašismu. A taková válka z definice nemůže být považována za zločinnou,“ vysvětlil pro server The Moscow Times Vladislav Staf, ruský historik a badatel v oblasti kultury památníků.
Vzdělávání ve stínu války na Ukrajině
Zazní hymna, vyvěsí se vlajka a následuje přednáška o „důležitých tématech“, tedy oficiální výklad ruské války na Ukrajině a snaha o prohlubování patriotismu. Tak vypadá nový školní rok v Rusku dle osnov zavedených režimem.
Ruské vítězství ve druhé světové válce mimochodem dominuje i v nových učebnicích historie, jež se do škol dostaly po začátku invaze. Zdánlivě historické texty v těchto knihách pak dokreslují i citáty ruského prezidenta - jedním z nich je jím několikrát využité ospravedlnění, že „Rusko žádné vojenské akce nezačalo, ale snaží se je ukončit“.
„Výuka historie se především vůbec nezakládá na skutečných dějinách. Je to fantazie, která má více společného s mýtem a náboženským vyprávěním než s jakýmkoli skutečným popisem toho, co se v minulosti skutečně stalo,“ podotkl už dříve pro Seznam Zprávy historik Ian Garner, jenž se na polském Pileckého institutu zabývá totalitními studii.
„A důraz je neustále kladen na myšlenku, že Rusko je obklopeno nepřáteli a existuje výhradně proto, aby se bránilo a spolu s tím bránilo i to, čemu se někdy říká pravoslavný svět,“ dodal.
