Proč Trump uvalil cla na odlehlé ostrovy? Můžou za to chyby v evidenci USA

Jedním z území, která tento týden zaujala na celním seznamu amerického prezidenta Donalda Trumpa, je ostrov Norfolk. Toto australské zámořské území leží asi 1600 kilometrů severovýchodně od Sydney a má jen něco přes dva tisíce obyvatel.

Spojené státy na něj přesto uvalily cla ve výši 29 procent, tedy o 19 procentních bodů víc než na Austrálii.

Toto rozhodnutí australskou vládu pobouřilo a ministr obchodu a cestovního ruchu Don Farrell pro televizi ABC prohlásil, že se jedná o jasnou chybu. „Svědčí to o tom, že šlo o uspěchaný proces. Obchodní systém, na kterém Amerika donedávna pracovala, byl budován od druhé světové války. Během čtyř týdnů ho americký prezident převrátil,“ řekl.

Správce ostrova Norfolk George Plant pro britský deník The Guardian uvedl, že ostrov do USA nic nevyváží. Evidence americké vlády ale mluví jinak. V roce 2023 mělo do Spojených států dorazit z Norfolku zboží v hodnotě v přepočtu 15 milionů korun.

Hlavním vývozním artiklem měla být kožená obuv. Na ostrově se nachází jen jeden velký obchod s obuví Franks Shoes. „Obuv prodáváme hlavně turistům, kteří navštěvují ostrov. Do USA boty nevyvážíme a nemáme ani žádné jiné obchodní vztahy s USA,“ zdůraznil pro britský deník jeho manažer.

Podle analýzy údajů o dovozu do USA a záznamů o přepravě v chybně označených zásilkách z ostrovních území za posledních pět let putovalo hlavně zboží jako akvarijní systémy, boty značky Timberland, vína a díly pro recyklační závod.

Příčinou jsou pravděpodobně chyby v evidenci, píše The Guardian. Američtí úředníci přiřadili k ostrovu Norfolk zásilky v případě, že na nich chyběly údaje o společnosti, která je poslala, a přístav odeslání byl Norfolk ve Spojeném království nebo byl cílovým přístavem Norfolk v americkém státu Virginie.

Americký úřad pro sčítání lidu, který je odpovědný za sestavování obchodních statistik USA, ve své příručce uznává, že k takovým chybám ve výkazech může docházet a že mohou významně ovlivnit detailní statistiky o zboží. Chyby v přepravních záznamech se tedy zřejmě promítly i do dat, která sloužila jako základ pro výpočet cel.

„V této věci došlo k nedostatku konvenčního meziresortního uvažování, a tak mě nepřekvapuje, že došlo k některým chybám, které nebyly zachyceny. Pokud zadáte špatné údaje, pak také dostanete špatné údaje,“ uvedl pro The Guardian ředitel výzkumu Centra pro studium USA na Univerzitě v Sydney Jared Mondschein.

Problém s obchodními údaji mohl být také příčinou toho, že se cla vztahují i na další odlehlé oblasti.

Třeba neobydlené souostroví Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy nacházející se poblíž Antarktidy je rovněž uvedeno na seznamu zemí, na které Bílý dům uvalil cla. Na území sice probíhá rybolov, ale nejsou zde žádné budovy ani lidská obydlí. Přesto odtud podle údajů Světové banky v roce 2022 do USA dorazily výrobky v hodnotě 32 milionů korun, takřka výhradně mělo jít o „stroje a elektroniku“.

Britský deník dohledal například zásilku odeslanou z rakouské Vídně, jejíž původ ale americké úřady evidovaly jako „Vídeň, Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy“. K novozélandskému zámořskému území Tokelau, kde žije asi 1500 lidí, pak úředníci pravděpodobně přiřadili třeba zásilku částí pergol z Turecka.